..... l c r ..
Home Lucidní sny Astální cestování Forum Projekty Links

u



       
 <----MENU

                  Já ti mohu ukázat jen dveře. Do tohoto fascinujícího světa můžeš vstoupit jen sám. Ještě jednou tě varuji: Pokud vstoupíš,                                 svět už nikdy nebude takový jaký býval…

 

Lucidní sny

 

 Lucidní sny jsou  typem snů, během nichž si  uvědomujeme  že sníme. Tato skutečnost je pro tyto stavy zcela charakteristická a je tedy právě tím, čím se lucidní sny odlišují od běžných snů. Zjištění, že se naše vědomí nachází ve stavu snění, zatímco tělo spí, je totiž doslova odrazovým můstkem jak k vědomému prožívání mnoha neobvyklých zážitků dle naší vlastní fantazie, tak pro nejrůznější způsoby zkoumání jevu samotného přes poznání jeho základních charakteristik až po řadu mnoha praktických využití.

 

 Termín lucidní snění /lucid dreams, zkratka LD/  pochází z poměrně nedávné doby, kdy se zkoumáním tohoto fenoménu začaly zabývat některé (zejména psychologické) vědní obory . Termín se přisuzuje psychologovy Frederiku van Eedenu, který použil slovo 'lucidní' ve významu 'mentální jasnosti'.      

Lucidní sny nejsou žádná novinka sou známé už tisíce let ,můžeme se s nimi setkat ve všech  kulturách.Téměř všechny kultury se na sny dívají jako na velmi důležitou část života ,jen ta naše zapadni společnost na význam snu tak nějak zapomněla a většinou snění považuje jen za zmet chaotických myšlenek.Z technikami na vyvoláni LD a s jejich využitím se můžeme setkat například v některých školách   buddhismu, v toltécké nauce o kterých píšete svých knihách Carlos Castaneda,  a také v mnoha primitivních společenstvech, kde je jim též přikládán posvátný význam. Zde jsou praktikovány domorodými šamany z nejrůznějších důvodů od řady magických rituálů až po některé způsoby věštění budoucnosti

Dnes se existence LD dostává stále více do podvědomí moderní západní civilizace, zejména zásluhou intenzivního výzkumu na tomto poli, díky kterému se stále častěji objevují nové a nové knihy zabývající se tímto tématem, otevírají se kurzy LD a stále více a více lidí s tímto fenoménem začíná experimentovat individuálně. Výhodou takových experimentů je hlavně fakt, že zde neexistují téměř žádná významná rizika, která by mohla danou osobu jakkoliv ohrozit. Naopak, praktická stránka lucidních snů má tolik vysloveně pozitivních efektů na lidskou psychiku, že se jich dokonce někdy využívá v psychologické praxi k léčení některých duševních poruch. Jedním z příkladů takového praktického využití může být překonávání nejrůznějších druhů fóbií. Z těchto a mnoha jiných důvodů popularita lucidního snění v současné době neustále roste.  

Lucidní snění nám navíc může poskytnout mnohem více informací o sobě, než když sníme běžným způsobem. Jsme totiž schopni sledovat vývoj snu a usměrňovat své pocity a rozhodnutí. Někdy se uvádí, že snění je neuvědomělým procesem. Tento názor je mylný. V našich snech je vědomí vždy přítomno. Pokud by tomu tak nebylo, nemohli bychom si obsah snů pamatovat, protože náš mozek si pamatuje výlučně jevy, které si uvědomujeme

Někteří přirovnávají lucidní sny ke zkušenostem se zážitky s virtuální realitou s tím rozdílem, že lucidní sny jsou mnohem opravdovější a intenzivnější. Když člověk dosáhne lucidního snu, má pocit větší svobody, volnosti, uvolnění a radosti.
V lucidních snech člověk překonává realitu světa, v němž žije. Může být neviditelný, procházet zdmi, může omládnout. V lucidních snech lidé rádi létají. Pokud létáte v lucidním snu, cítíte závany větru na svých tvářích, kinetické změny směru a další pocity, které nelze popsat slovy.
Lucidita není synonymem řízení snů. Je možné lucidně snít a tím ovládat obsah svého snu, avšak lze ovládat svůj sen, aniž si je člověk vědom, že spí. Lucidním sněním lze ovšem rozšířit vliv na vývoj událostí ve snech. Lucidní spáč má neobyčejnou svobodu ve volbě svých snů. Tato svoboda z velké části závisí na odvaze. Henry Ford kdysi prohlásil: 'Věř, že lze, věř, že nelze: v obou případech máš pravdu.'

 

 

 

Proč lucidně snít?

Uslyší-li někdo o lucidním snění, pak se často ptá: " Proč vlastně bych měl lucidně snít? K čemu je to dobré?". Vezmeme-li v úvahu, že jakmile zvládneme lucidní snění jsme ve snech omezeni pouze svou představivostí a tvořivostí a ne společenskými nebo fyzikálními zákony.Pak odpověď na otázku k čemu je lucidní snění dobré je buď extrémně jednoduchá (k čemukoliv) nebo neobvykle komplexní (ke všemu).Je snazší uvést příklady toho co někteří lidé s lucidním sněním zvládnou, než dávat definitivní odpověď na potenciální využití.

Dobrodružství a fantazie

Často první věcí, která přitahuje lidi k lucidnímu snění je potenciální divoké dobrodružství nebo naplnění jejich fantazií. Létání je oblíbené potěšení lucidně snícího stejně tak jako sex. Mnoho lidí říká, že jejich první lucidní sen byl nejkrásnějším zážitkem v životě. Největší podíl na požitku ze snu plyne z pocitu vnitřní svobody, který provází uvědomění,že sníme a naše jednání nebude mít žádné společenské ani fyzikální následky. Někdo si může říci,že to spíše intelektuální koncept, ale s poznáním, že sníme často vzniká extatický "nápor"

 

Překonání nočních můr

Pro mnoho lidí jsou sny, bohužel, často hrůznou episodou nekonečného teroru, spíše než místo pro neohraničený prostor pro fantasii a potěšení. Podle pojednání v knihách Lucid Dreaming (LaBerge, 1985) a Exploring the world of Lucid Dreaming (EWLD) (LaBerge a Rheinhold, 1990) je lucidní snění efektivní terapií nočních můr.Víte-li, že sníte pak je jen jednoduchým logickým krokem uvědomění si, že nic ve vašem snovém zážitku, jakkoli nepříjemném, vám nic nezpůsobí fyzické ublížení. Zde není třeba utíkat z boje se snovými monstry. Často je vlastně nesmyslné zkoušet utéci, protože horor, který vás pronásleduje, je produktem vašeho vědomí, a proto vás bude pronásledovat tak dlouho dokud se ho budete bát, ať jste ve svých snových fantasiích kdekoliv. Jediná cesta k úniku je pak zbavení se strachu ze snu.( Strach který cítíte během nočních můr je reálný, nikoliv však nebezpečí.

Bezdůvodný strach můžeme přemoci tím, že se mu otevřeně postavíme nebo pozorováním i když třeba vystrašeným toho, že děsivý sen nám vlastně neubližuje. Při noční můře nám tento akt odvahy může dovolit vzít na sebe takovou formu, která nám umožní otevřeně vzdorovat hrozbě. Například, jednomu mladíkovi se zdálo, že je pronásledován lvem. Když už neměl kam utéci, najednou zjistil, že sní zvolal "pojď a dostaň mě". Souboj se najednou změnil spíše na hravý zápas a ze lva se stala sexy dívka.:) .Monstra se často změní v dobrotivá stvoření, přátele nebo v prázdnou skořápku je-li jim vzdorováno s odvahou.Toto je zážitek, který vás pro příště nesmírně posílí. Učí vás to způsobům jak přemoci strach a stát se tak silnějším.

 

Nácvik

Lucidní snění má neobvykle živou formu představivosti a je třeba zkušenost abychom zjistili, že jde pouze o výplod fantazie.Není proto překvapivé, že mnoho lidí používá lucidní snění k nácviku situací denního života. Příklady takového využití zahrnují nácvik projevů na veřejnosti, složité konfrontace, umělecká představení a atletická příprava. Protože mozková aktivita během snu je stejná jako v reálném případě, potřebné nervové spoje pro dovednost (jako skok na lyžích nebo pirueta) mohou být vytvořeny ve stavu snu pro výkon v reálném světě..

 

Kreativita a řešení problémů

Kreativní potenciál snů je legendární. Mozek je v REM spánku vysoce aktivní, což mu umožňuje vytvářet neotřelé kombinace jevů a objektů v jejich snové bizarnosti. Ta samá neotřelost dovoluje pružnost myšlení v denním životě, jež se projeví jako zvýšená kreativita. Lucidně snící využívají tuto kreativitu pro řešení problémů a uměleckou inspiraci.

 

Léčení

Efekt vizuální imaginace na tělo je dobře znám. Stejně tak jako praktikování dovedností ve snu zlepší reálnou dovednost, léčivý snová představa může zlepšit fyzické zdraví. Nemocní často používají utišující a positivní představy na zmírnění bolesti a sny jim pro to často poskytují ty nejživější imaginace. Podobně někteří lidé používají lucidní snění na překonání fobií, práci se smutkem, snižování sociálních a sexuálních úzkostí, dosažení lepšího sebevědomí a usměrňování snového obrazu těla k usnadnění fyzikální léčby.. Další potenciální léčebné aplikace lucidního snění zahrnují: nácvik fyzických schopností pacientů po mrtvici či úrazu páteře k podpoření léčby neuromuskulárních funkcí, dosažení sexuálního uspokojení u lidí s nižší tělesnou citlivostí (plně uspokojivý sex požaduje pouze mentální stimulaci!), rychlejší uzdravení z úrazů nebo nemocí a zvýšení pocitu svobody u lidí, kteří se cítí omezeni svými schopnostmi či okolnostmi.

 

Transcendence

Zážitek lucidního snu jasně demonstruje úžasný fakt, že svět který vidíme je pouze konstrukcí našich myšlenek. Tento koncept, tak zarážející viděný v bdělém stavu, je základním kamenem spirituálních učení. To nás tlačí podívat se za denní zkušenost a ptát se, "Pokud toto není realita, co je to?" Lucidní snění díky takto spoře oděné pravdě, kterou mnozí hledají mnoho životů, často spustí zájem o spiritualitu u lidí kteří se zajímali o lucidní snění z mnohem pozemštějších důvodů. Není to pouze lucidní snění, co může vést k otázkám přirozené reality, ale pro mnoho lidí to je zdrojem transcendentního zážitku. Povznášející a extatické zážitky jsou obvyklé pro lucidní snění. Z pohledu buddhistického lucidní sny pomáhají pochopit představu světa jako pouhé iluze, kde člověk sám neví, co je vlastně reálné a co ne, přičemž mnoho věcí, o kterých si myslí, že reálné jsou, jsou ve skutečnosti jen snem odhaleným prostřednictvím testování reality.

 

Další využití

je zde také možnost přecházet ze stavů lucidního snění přímo do astrálních projekcí odehrávajících se na fyzické rovině – tudíž možnost pohybu v "reálném světě"

    můžete vidět budoucnost

      setkávat se v LD z přáteli a navazovat další kontakty na úrovni nefyzické existence

Tento seznam není zdaleka vyčerpávající možnosti LD sou doslova nekonečné omezené jen vaší představivostí.

 

 

Spánek a snění

 Spánek je definován jako funkční stav organismu, který je charakterizován elektrofyziologickými, vegetativními a endokrinními změnami. Existují dva typy spánku. Jednak je to spánek pomalý, který bývá označován jako spánek pomalých vln – SWS (slow wave sleep), jednak spánek rychlých pohybů očí popisovaný jako REM spánek (rapid eye movement sleep). První zmíněný typ bývá nazýván také non-REM spánkem. Non-REM spánek rozdělujeme do čtyř stadií. Normální zdraví lidé upadají nejprve právě do tohoto typu spánku. Procházejí postupně jeho fázemi 1 a 2 a následně stráví 70-90 minut ve stadiích 3 a 4. Non-REM spánek je oproti REM spánku mnohem hlubší, nedochází při něm k rychlým pohybům očním charakteristickým pro REM spánek a v naprosté většině případů v něm nevznikají sny. Non-REM spánek se ke konci stává mělčím a přechází v REM spánek. V něm se odehrávají sny. Celý cyklus se pak s 90 minutovou periodou opakuje po celou noc, přičemž k ránu ubývá hlubokých stadií 3 a 4 non-REM spánku a naopak se prodlužují intervaly REM spánku. Během noci proběhne průměrně až 6 REM fází spánku, které zaujímají pouze asi jednu čtvrtinu celkové doby spánku. Není tedy možné strávit ve stavu snění celou noc.

    Co se snů samotných týče, naprostá většina z nich zůstane bez vytvoření výraznější paměťové stopy zapomenuta. Pokud se ovšem během REM fáze spánku člověk probudí, obvykle si předchozí sen, respektive některé jeho části, pamatuje vcelku dobře. Zpravidla však následně opět upadne do non-REM spánku a ráno si již danou snovou epizodu nepamatuje. Pokud se však po každém probuzení záměrně snaží rozpomenout na obsah předchozího snu včetně co nejvíce detailů, které si poté v mysli několikrát přeříká či ještě lépe někam zapíše, utkví daný sen v paměti výrazně lépe. Nejintenzivnější, subjektivně nejdelší a nejlépe zapamatovatelné jsou zpravidla sny posledních stadií REM spánku k ránu, během kterých nejčastěji dochází k probuzení. V případě, že je daná osoba v průběhu noci (ať už samovolně či záměrně probouzena), pamatuje si snů více a též podíl REM spánku je následně vyšší. Otázkou je, zda je takové záměrné počínání za účelem vybavení si vyššího počtu snů zdravé. ¨

Mozek ve spánku
Na spánku a souvisejících procesech se podílejí hlavně tyto mozkové struktury - mozková kůra, limbické struktury, difúzní thalamický systém a RF (retikulární formace) mozkového kmene. Mozková kůra vyhodnocuje příchozí informace a aktivizuje příslušné fyziologické pochody. RF, resp. ascendentní ret. aktivační systém je důležitý v probouzení. Bez impulsů z RF by se mozková kůra nacházela ve stavu trvalého "spánku."
Během REM spánku roste aktivita v tegmentu Varolova mostu, v limbickém systému (amygdala, septum, hippokampus), v někt. thalamických jádrech, v bazálních gangliích, zrakové a části spánkové kůry; v NREM spánku aktivita v těchto oblastech klesá.
Mozek spícího člověka dovede rozlišovat význam sluchových podnětů - oslovení vlastním jménem aktivizuje levostrannou amygdalu a levostrannou prefrontální kůru více, než neutrální výraz (prefrontální kůra = asociační kůra čel. laloku).
Obecně ve spánku převažuje činnost parasympatiku, klesá krevní tlak a dechová i tepová frekvence.

 

Fyziologie spánku

Spánek je aktivní děj přímo řízený strukturami mozkového kmene, zejména oblongáty a mezencefala. Bdění zajišťuje aktivační retikulární aferentní systém (ARAS), přesná lokalizace řídících struktur přitom není známa. NREM spánek řídí nuclei raphe oblongaty, jejichž mediátorem je serotonin. Rapid eye movement sleep (REM) spánek je řízen z mezencefala dorzální tegmentální dráhou do locus ceruleus, nucleus gigantocellularis s noradrenalinem jako mediátorem, pontogenikulooccipitální dráhou. NREM spánek má snad i u člověka na svědomí delta spánek indukující peptid (DSIP) V průběhu spánku   se postupně střídají jednotlivá spánková stádia vytvářející tzv. architekturu spánku . Existují 2 základní typy spánku  a to NREM: lehký spánek – stádium 1 a 2,hluboký spánek – slow wave sleep (SWS) – delta spánek – stádium 3 a 4, a REM – spánek s rychlými očními

pohyby. Typický noční spánek sestává u mladých lidí ze 4 až 6 alternujících cyklů NREM a REM spánku  v asi 90 minutových intervalech, s věkem ubývá hlubokých spánkových stádií a REM spánku ,

přibývá krátkých probuzení ,

 

Fáze spánku:

 1NREM

je přechodné stádium mezi bdělostí a spánkem, tvoří asi 5% doby spánku, ubývá alfa aktivity, je nahrazována theta aktivitou, objevují se vertexové ostré vlny, mohou se objevit hypnagogické halucinace, svalový tonus je střední,pomalé oční pohyby.


2NREM

tvoří více než 50% spánku, dominuje smíšená beta - theta aktivita, objevující se delta vlny jsou známkou nástupu SWS, nejsou oční pohyby, svalový tonus je snížen. Typický je K-komplex a sigma vřeténko, při otevření očí se objeví paradoxní AAR (nástup alfa aktivity po otevření a ev. vymizení po zavření)

3NREM+4NREM

tvoří asi 20% spánku, delta aktivita ve stadiu 3 tvoří 30 až 50%, ve stádiu 4 nad 50%. Svalový tonus je snížen, nejsou oční pohyby. V tomto stádiu se objevují sny, které jsou krátké, racionální, náměsíčnictví a noční děs

REM

 EEG- křivka má charakter spánkového stádia 1NREM, ale bez ostrých vertexových vln, jsou přítomny zubovité vlny 4 Hz.

-vlny mají nízkou amplitudu (napětí) a smíšené frekvenční spektrum, u dospělého činí asi čtvrtinu celkové doby spánku (u novorozence 50%, ve stáří 15%)
EMG (svalová) aktivita klesá na velmi nízkou úroveň - svalová atonie - téměř všechny hlavní volní sval. skupiny jsou paralyzovány prostřednictvím postsynaptické inhibice motorických neuronů v mozkovém kmeni a míše

       výrazně snížen svalový tonus s vloženými krátkými svalovými záškuby.

       EOG(elektrookulogram) - informuje o očních pohybech)
- nepravidelné, rychlé oční pohyby, které znamenají, že se aktivizují myšlenkové procesy; aktivita korových neuronů je obdobná, jako v bdělém stavu

-do této fáze je lokalizována většina snů - sny jsou dlouhé, výrazně emocionální
 během REM fáze dochází k významné konstrikci (smrštění) periferních cév, což dali do souvislosti s faktem, že k většině srdečních selhání ve spánku dochází v ranních hodinách, tedy v době, kdy přibývá REM spánku; vazokostrikce totiž způsobí zvýšenou námahu srdečnímu svalu
potlačení REM:-
pokud je člověku znemožněn REM-spánek, tj. je-li při jeho nástupu probouzen, dojde u zdravého jedince k rebound fenoménu - následující nerušenou noc se vyskytne více REM-spánku, než obvykle
 V této fázi dochází k aktivaci vegetativního systému.

1

části mozku  http://www.youtube.com/watch?v=m7HnKBjz1B4  :)

  Jak se naučit LD -Metody

 

Základní techniky:

Paměť na sny a psaní deníku

 Dalším krokem  k LD je zlepšení snové paměti ,tato schopnost je pro vás VELICE důležitá. Možná snad ještě důležitější než samotné techniky  vyvolání LD. Lucidní sny vznikají během snění každého člověka s určitou frekvencí stále, nevýhodou je však právě fakt, že si člověk takový sen nepamatuje nebo je neinformovaný a tudíž tomuto jevu nepřikládá nijak významnou roli Někteří  lidé dokonce tvrdí, že sny vůbec nemají. To je první rozšířený omyl. Sny mají všichni asi 3-5 za noc, jenom si je ráno nepamatují.  Chcete-li vážně zabývat studiem fenoménu lucidního snění,je zlepšení snové paměti nutnost .Doporučuji učit se techniky na zlepšení paměti a techniky  zvyšující frekvenci lucidních snů cvičit současně ./někteří autoři doporučuji nejdříve zlepšit snovou paměť a teprve potom se věnovat testům a dalším technikám ale považuji to za stratu času lepši je začít ihned i z technikami na vyvolání LD aspoň si na ne zvyknete/

Techniky a rady na zlepšeni snové paměti.

-   Probouzejte se bez pohybu. Při probuzení hned neotvírejte oči. Klidně a tiše ležte.

-     Probouzejte se pomalu. Nechte doznít svůj sen. Nezačněte okamžitě přemýšlet o tom, co důležitého vás dnes čeká. Zabraňte tomu, aby byla vaše mysl zaplavena každodenními starostmi, jinak vzpomínky na sen začnou blednout nebo úplně zmizí. Vaše mysl by měla být zaměřena na to, co se vám právě zdálo.

-  Nechte své myšlenky volně unášet. Proplouvejte jakýmikoli mentálními obrazy, které si vybavíte. Jakmile si vzpomenete na jednu část snu, relaxujte a čekejte, až se vynoří ostatní. Projděte svůj seznam snových témat. Pokud si po probuzení na nic nevzpomínáte, zkuste procházet seznam ve vaší mysli. Tento seznam může zahrnovat lidi, které znáte, místa, jež navštěvujete, jídla, vůně, hudbu, cokoli, co může sloužit jako spouštěč, díky kterému se snové fragmenty vynoří na povrch. Procházejte seznam a ptejte se sami sebe, zda tato osoba nebo toto místo byli ve vašem snu. Pohyb je ve snech velmi častý, takže zkuste přemýšlet o svých aktivitách. Někam jste šli, běželi, šplhali nebo letěli ? Běžné jsou i emoce, uvažujte tedy o svých náladách. Byli jste šťastní, překvapení nebo zmatení, báli jste se ? Čím více jste obeznámeni se svými sny, tím lépe víte, které otázky mohou ve vaší paměti vyvolat vzpomínky na to, co se vám zdálo. Pro začátek můžete ale použít libovolně sestavený seznam.

-    Přemýšlejte „pozpátku“. Zkuste projít svoji paměť nazpět od chronologicky posledního okamžiku, který si vybavujete. Obvykle si nejdříve vzpomenete na události, které se odehrály nejpozději, takže pro maximální vybavení je vhodné vzpomínat „pozpátku“, tedy uvažovat ve směru následek -> příčina, nikoli naopak. Pamatujete-li si jednu část snu, zeptejte se, jak jste se do té scény dostali. Nebo se ptejte, odkud určitý snový objekt pochází. Našli jste ho ? Někdo vám ho dal ? Jedna část snu obvykle vede ke druhé, dokud se nevynoří sen celý.

-     Vyzkoušejte různé spánkové pozice. Vyzkoušejte všechny vaše běžné spánkové pozice předtím, než vstanete z postele. Nejlépe si na sen vzpomenete, budete- li ležet v pozici, ve které jste snili svůj sen. Pokud se vzbudíte na pravém boku, neotáčejte se, dokud si nevybavíte maximum vzpomínek, totéž opakujte na levém boku, na zádech a na břiše.

-      Stále to zkoušejte. Někdy si ráno na nic nevzpomenete, ale záblesky vzpomínek se vynoří během dne. Buďte připraveni tyto vzpomínky zaznamenat.

-Spolehlivým ničitelem snů je také budík, probouzení se šokem, určitě nepřispívá ke správné pohodě. Důležitá je také relaxace před usnutím, navození klidné atmosféry a očekávání zajímavých snů.

-při probouzeni si důležité události stále opakujte toto vyfázováni je velmi důležité a mělo by proběhnout pomalu informace to chce opakováním kopírovat z jednoho typu vědomý do druhého žvast důležité je to pokud se dostanete do stavu rozšířeného vědomi pokud nepoužijete vyfázování tak vám s toho zůstane většinou jen pocit.

-Technika brzkého vstávání. Nastavte svůj budík tak, aby zvonil o dvě hodiny dříve než normálně vstáváte. Jakmile dozvoní, posuňte ho o další půl hodiny dál. Budete se tak pravidelně probouzet přímo ze snu, takže si ho lépe zapamatujete. Toto je jedna z nejúčinnějších metod, neboť plně využívá našeho přirozeného snového cyklu a vytváří každodenní cílový čas, ve kterém si zvyknete pracovat na svých schopnostech. Těchto několik hodin před tím, než normálně vstáváte, budou vaší novou tréninkovou zónou .

/trošku si to odporuje z předešlou metodou je třeba se probouzet pozvolna ideální je budík u něhož se zvoněni postupně zesiluje a pomalu vás probouzí./

zapsat sen bezprostředně po probuzení. Pokud to neuděláte, možná zažijete něco, co nazývám „přepsání snu“. Občas se stane, že se vzbudíte v průběhu noci a jasně si vzpomínáte na přerušený sen, tak jasně, že jste si jisti, že si na něj vzpomenete i později. Když si potom lehnete do postele a máte další sny, po znovuprobuzení pozdější vzpomínky nahradí ty předchozí. S pravidelným cvičením se vaše snová paměť zlepšuje, takže se fenomén „přepsání snu“ stává méně častým.

Technika probuzení v neobvyklou hodinu,ideálně v REM fazi. Název techniky vše vysvětluje. Nastavte svůj budík tak, aby zvonil v náhodných intervalech v průběhu noci. Výhodou této techniky je, že pokud vám opravdu záleží na rozvoji vašich LD schopností, možná nebudete chtít věnovat cvičení pouhé dvě hodiny před probuzením. Tuto techniku můžete použít společně s předchozími pro zvýšení své úspěšnosti. /nepavužuji to za příliš dobrou techniku rozhodí do spánkovej cyklus ale dá se to zkombinovat z metodou při niž se snažíme poslat signál do snu u ni je obtížný stanovit intenzitu signálu tak to někdy skonči probuzením/ 

- Spánek navíc: Spaní ráno o hodinu či dvě více může pomoci dvěma způsoby. Za prve jste více odpočati a můžete tak svou mysl lépe koncentrovat na vzpomenutí si na sen. Za druhé máme více REM spánku v poslední třetině noci

 Stanovení záměru: Ve všech druzích učení, záměr učit se a zlepšovat se, je důležitá část. Pokud máte malou schopnost si vybavit sen, je to pravděpodobně proto, že jdete jenom spát a zapomínáte na všechno ostatní. Bude to od vás vyžadovat jasné rozhodnutí překonat tento zvyk. Předtím, než jdete spát si dejte sugesci : dokonale si pamatuji své sny

-až se dostanete LD je dobry si občas říct vetru typu "Až se vzbudím, všechno si budu dokonale  pamatovat."

 

 

Snový deník

 Nejdůležitější věc, kterou můžete udělat pro zlepšení vaší snové paměti a urychlení pokroku, je založit si snový deník. Zvýší to vaši schopnost zapamatování tím, že vaše podvědomí bude brát sny mnohem vážněji. Navíc se díky tomu lépe se svými sny obeznámíte, což je klíčové pro další kroky. Zvyk zapsat si sny se brzy stane zvykem rozpomínat se na jejich detaily

Zde jsou některé rady jak vést váš deník. Zaznamenejte si všechny své sny s maximálním množstvím detailů. I když něco vypadá triviálně, měli byste si to přesto zapsat, neboť to může být z dlouhodobější perspektivy důležité. Nepište si pouze to, co se stalo během snu, ale zaznamenejte i své pocity a myšlenky. Tyto emocionální a mentální poznámky vám pomůžou později, až se lépe obeznámíte se svými sny. Také díky nim uvidíte, jak denní události a bdělá mysl ovlivňují vaše snění. Například můžete zjistit, že během období, kdy jste ve stresu, budete mít stresující sny. Může se vám zdát, že přijdete pozdě na zkoušku, nebo že jste se nepřipravili na obchodní jednání. Tímto způsobem vám sny posílají zprávu: reflektují co si myslíte a cítíte na podvědomé úrovni. Prozkoumání vzorců2 vašich snů vám mnoho řekne o vás samotných. Právě to je další důvod pro zavedení deníku. Máte přehled o vašich snových vzorcích, které aktuálně reflektují vaše měnící se Já.

Do deníku je nejlepší zapisovat záznamy v přítomném času namísto používání času minulého. Například napíšete: „Jdu dolů ulicí a potkávám člověka.“ místo „šel jsem dolů ulicí a potkal jsem člověka.“ Užíváním přítomného času si můžete lépe vzpomenout na své sny, když je zapisujete.

Ke každému deníkovému záznamu byste měli uvést datum, pokud můžete i čas, a název pro každý sen. Představte si, že jde o film a zvolte nejvhodnější titul. Cokoli od „Červených mravenců v pralese“ po „Školní sraz v na křídle letadla“ bude v pořádku. Pokud jste měli během noci několik snů, je nejlepší je rozdělit a pojmenovat každý zvlášť. Míchání odlišných snů dohromady může způsobit, že budete těžko luštit zprávu, kterou sen přináší, a znemožňuje zvolit odpovídající název. Hlavní důvod, proč pojmenovávat své sny, je učinit je tak snadněji poznatelnými na první pohled, až se budete probírat svým deníkem.

Jestliže jste jako já nebo většina lidí, jsem přesvědčený o jedné věci. Možná si myslíte, že se můžete naučit lucidně snít bez vedení deníku, nebo si deník založíte, ale ten nakonec skončí zaprášený mezi dalšími knihami, které si plánujete „někdy“ přečíst. Zmiňuji to pouze proto, že jsem sám uvažoval tímto způsobem. Netvrdím, že to bez deníku nelze, ale proč nezvýšit své šance, nezlepšit své výsledky a nezrychlit celý proces ověřenou metodou. Časem si tak zvyknete, že se pro vás vedení deníku stane stejnou rutinou jako ranní oblékání šatů.

Vypadá to jako prostá věc. Sníte, probudíte se a napíšete si, o čem se vám zdálo. Dobře, ale jde o víc. Například když s probudíte a hned začnete psát do deníku to, co si pamatujete, je obtížné zaznamenat vše ve správném pořadí. Můžete se přesunout k další scéně, když si uvědomíte něco, co jste opominuli. To mě donutilo zapisovat si vše, na co si vzpomenu, nejprve na list papíru, a až poté si udělat organizovaný záznam do deníku. Funguje to dobře, máte-li dostatek volného času, ale jakmile se z času stane drahocenné zboží, je to neefektivní. Společně s obtížným problémem, kolik času věnovat pro organizaci deníku, dalším problémem je, že máte mnoho psaní, což může být po čase nudné a monotónní. Nejlepší je vybavit si maximum snových událostí ještě před zapisováním, ale stejně si na hodně věcí vzpomenete až při samotném zapisování. Zapisováním vašich snů pouze na stránky, které jsou v deníku vpravo, můžete zaznamenat události, na které si vzpomenete později, na levé stránky a jednoduše nakreslit šipku k příslušné části snu. Navíc můžete na stránky vlevo zakreslit obrázky snových objektů, se kterými jste se setkali, nebo mapu snové krajiny. Tato varianta po vás sice vyžaduje zakoupení dvojnásobného množství sešitů, ale jestliže chcete přehledněji organizovaný deník, skutečně funguje. Zvolíte – li uvedenou metodu, měli byste použít levé stránky také k zaznamenávání vašich denních činností, kde jste byli, koho jste viděli atd. Ať už používáte tuto metodu či ne, měli byste zahrnout denní informace někam do deníku, nejlépe na ty samé stránky, kde jsou zápisy příslušných snů. Může to být velmi užitečné pro hledání typických vzorců.,a dokonce i pro předpovídání budoucnosti :)

K zaznamenávání snu můžete použit i kazeták po probuzení  jednoduše sen namluvíte  a do deníku ho zapsat později. Bohužel je problém že to pak musíte znova poslechnout a přepsat  řešením by možná byl nějaký program na rozpoznávání hlasu který by to udělal za vás ale vhodném sem zatím nenašel snad za par let.Další problém je že zážitky je pak ještě nutné seřadit.

 Samozřejmě  způsobů jak vest snový deník je mnoho a každý by si mel  najít vlastní která bude vyhovovat.Já v současné době zapisuji sny přímo do počítače usnadní se tím editace,pro jistotu mam ještě daný u postele diář kde si zapisuju sny když se vzbudím uprostřed noci a sem línej vstát a zapsat to do počálu do tohoto deníku zapisuju většinou jen par poznámek –záchitnejch bodu kteří mi později  pomohou si sen vybavit .Kdysi sem  psal  do normálního deníku  ale mel  sem   problém vůbec to po sobě přečíst a vyznat se v té změti různejch šipek a vsuvek a další čas sem ještě ztrácel přepisováním.

Testy reality

Jak bys poznal co je jen sen a co skutečnost? Morpheus - Matrix


Jsou to testy , které nám umožní zjistit, zda sníme či nikoliv. Testů reality existuje velmi mnoho a neustále vznikají další a další. Některé jsou k ověřování skutečnosti využívány tradičně již po celá desetiletí, jiné vznikly v docela nedávné době. Mnohdy jsou opravdu chytře vykonstruované. Vymyšlení takového testu je ostatně v mnoha případech čistě individuální záležitostí daného člověka, který si jej vytvořil či přizpůsobil tak, aby co nejlépe vyhovoval právě jemu. Vyberte si proto takovou metodu testování, která je lehce proveditelná a která se vám po všech stránkách nejvíce zamlouvá. Zkoušejte tento test několikrát denně. Jedině tak se může stát účinným nástrojem ve vašich rukou.

Testy reality byste měli provádět co nejčastěji  v průběhu dne. Cílem je začlenit toto chování do vašeho denního programu, aby se poté objevilo i ve vašich snech. Pokud je budete provádět dostatečně pravidelně, je pouze věcí času, než se pokusíte provést test i ve snu, a budete – li testovat dostatečně důkladně, uvědomíte si, že sníte. Pro začátek jsem si nastavil alarm na svých hodinkách, aby mi vždy za půl hodiny připomněl, že mám provést testy reality.Pokud děláte často na PC tak si pořiďte prográmek Lucille v něm si nastavíte jak často vás má otravovat a otázky . Důležité je nezapomenout, že máte provádět testy reality, a jestliže budete tuto techniku provádět pravidelně, určitě si najde cestu i do vašeho snu, abyste si vzpomněli, že máte otestovat okolí.Testy reality se taky dají spojit z určitou činností  nebo snovou značkou třeba vždy když pojedu na kole udělám test reality tu činnost je dobry vybrat podle nejčastějšího obsahu vašich snu.

Základní test je zeptat se sám sebe:  je tohle sen ?
Zeptat se, zda sníte, je jednoduché. Trik spočívá v tom, dokázat rozlišit, zda skutečně sníte nebo ne. Klíčem je hledat nesmyslné nebo zvláštní věci a události ve vašem okolí, které se mohou stát pouze ve snu . Například nápad štípnout se, abyste se ujistili, že jste vzhůru, nemá ve snovém světe velký význam. I ve snu totiž ucítíte štípnutí, takže nezjistíte jak na tom jste, dokud neprovedete další testy.

Ve snech mnohem snadněji přijímáme inkonsistence a jsme méně racionální a analytičtí, když sníme, takže provedení několika testů za sebou mnohonásobně zvyšuje šance na dosáhnutí LD v případě, že právě sníte. Je také velmi vhodné se občas ujistit, že možná sníte, i když testy ukazují něco jiného. Měl byste pokračovat v testování a zkoušení tak dlouho, dokud některý z testů nebude fungovat, nebo dokud nevyčerpáte všechny možnosti – teprve poté můžete připustit, že nejste ve snu. Až získáte nějaké zkušenosti, sami uvidíte, jak je důležité být vytrvalý.

!!! U testu reality je také důležité zapojit bdělou pozornost pokud ho děláte jen čistě mechanicky učenost se tím enormně snižuje.!!!.
Nemůžete  být bděli ve snu když nejste bděli ani v realitě.Cílem je naučit se byt bděli počas celého dne pokud se vám to povede budete pak více bděli i ve snech .To pokládám za nejdůležitější věc na testech reality přeneseni bděle pozornosti do snu samotné provedeni testu ve snu je až druhotné a většinou už ani není nutné.


Pár testů reality:

Využívají hlavně nestabilitu snové reality

Test ´zdravého rozumu´. Toto je první a nejobvyklejší test. Zkoumejte své okolí, zda se v něm neobjeví něco, co by tam logicky nemělo být. Zeptejte se, zda by se to mohlo odehrát ve vašem běžném životě. Hledejte rozpory. Jste někde, kde jste ještě nikdy nebyli ? Jste s lidmi, kteří žijí na druhé straně země ? Je ve vaší kuchyní slon ? Pokud něco takového zpozorujete, zřejmě sníte.

Pozorováni dlaní .Při tomto testu by mělo docházet k. efektu  „tání dlaní“ který nás upozorní na to že jsme ve snu.U mě k tomuto efektu nedochází ale to ještě neznamená že by l test nepoužitelným někdy stačí pouhý pohled na ruce k uvědomění si snu .Dívání na ruce má jedno mnohem důležitější využiti dá se použit na stabilizaci snu a jako bod odrazu .

Test čtení. Toto je jeden z nejspolehlivějších testů. Prostě se rozhlédněte kolem a najděte něco na čtení. Pote, co si to přečtete, podívejte se někam jinam, vraťte se k textu a přečtěte ho znovu. Jestliže sníte, text nebo čísla se obvykle změní po několika takových pokusech. Může být zkomolený, může se úplně změnit, popřípadě nezůstane stejný ve chvíli, kdy ho budete číst. Cokoli, co obsahuje nějaká psaná písmena, bude fungovat – kniha, směrová tabule, adresa.

Test z hodinkami
Jeho podstatou je prosté pozorování hodinek. Ve snu totiž čas nemá žádnou hodnotu. Pokud se tedy podíváte na čas zobrazený na vašich hodinkách, poté zvednete hlavu a následně čas na hodinkách opět zkontrolujete, přičemž se tato hodnota změní, jedná se o sen! Například tak místo hodnoty 18:50 uvidíte při dalším pohledu 18:45, 18:59 nebo třeba 22:00. Jestli se tak stane, máte jistotu, že sníte. Metoda však není stoprocentně spolehlivá, vhodné je test několikrát po sobě opakovat. I tak se mi ovšem již několikrát stalo, že čas na hodinkách byl dvakrát či třikrát po sobě stejný i během snu. Pro tyto účely jsou vhodné především digitální hodinky /pozor na nekvalitní hodinky/

Test létání nebo levitace. Další velmi efektivní test. Zjistěte, jestli jste schopni vzlétnout. Pokud nemůžete létat, zkuste levitovat nebo klouzat těsně nad zemí. Aź získáte více zkušeností s LD, možná se tento test stane vaším nejoblíbenějším, jako je tomu u mě. Jediná nevýhoda testu létání tkví ve skutečnosti, že v některých případech i přes neúspěch při pokusech o létání můžete přece jen snít. Nezapomeňte požívat tento test v kombinaci s ostatními.Doporučuju se nejdřív ujistit jiným testem než se rozhodnete skočit z okna J

Test vypínače. Obvykle docela spolehlivý test. Najděte vypínač a zapněte a vypněte světlo. Pokud nefunguje, je zde šance, že máte sen. Vyzkoušejte to několikrát a pozorně sledujte, kdy je zhasnuto a kdy je rozsvíceno. Pokud sníte, obvykle světlo na chvíli přestane fungovat, nebo bude rozsvíceno, i když je vypínač v poloze vypnuto a naopak.

Test paměti. Velmi užitečná metoda. Jednoduše se probírejte svojí pamětí směrem do minulosti, kde jste byli a co jste dělali. Pokračujte do minulosti tak daleko, jak to jen půjde, a možná narazíte na nějaké rozpory ve vaší paměti. Díky kontrole vzpomínek si můžete povšimnout něčeho nelogického, co vám uniklo. Největší problém je pokud mate vloženy falešné vzpomínky ty můžou sahat hodně hluboko Také můžete zjistit, že máte v sobě jakýsi blok, amnézii, která vám brání ve vzpomínání. Ve všech těchto případech můžete téměř jistě předpokládat, že jste ve snu. (Nebo že jste se zbláznili J)

Test sebepozorování. Také velmi užitečný test. Prostě se podívejte na své tělo. Prozkoumejte své ruce, trup, nohy, oblečení. Obvykle si ihned uvědomíte, že sníte, protože můžete být oblečeni v něčem, co vám nepatří. Často se stává, že už pouhý pohled na vaše tělo vás dostane do LD.


Test pronikání věcmi. Sice to není nejspolehlivější metoda, ale v mnoha případech mi pomohla. Zkuste prostrčit své prsty něčím pevným, třeba zdí, dveřmi nebo sklem. Zpočátku nemusíte být úspěšní, ale budete – li věřit, že to dokážete, měli byste být schopni prostrčit své prsty skrze cokoli. Navíc tak rozvíjíte schopnost přímo ovlivňovat svojí vírou snovou zkušenost.

Test gravitace. Poměrně spolehlivý test. Najděte si něco, co můžete vyhodit do vzduchu a bezpečně to zachytit. Začněte si s tím pohazovat. Možná zjistíte, že předmět neposlouchá zákony gravitace, jak by měl ve ´skutečném´ světě. Abyste zvýšili úspěšnost tohoto testu, zkuste při vyhazování ovlivnit chování předmětu prostřednictvím své vůle.

Test telekineze-zkuste něco zvednout silou vůle

Test smyslů-ve snech se docela často stává že smysli nefunguji tak jak by měli.Největší problém je asi u hmatu.Zkontrolujte své smysly jestli vidíte.cítíte,slyšíte….můžete zkusit i čich a chuť ty ve snech většinou moc nefungují ale fakt nevím jak bych to testoval.

Můj test-Rozhlídnout se kolem sebe a hledat divný věci.Zeptat se sám sebe je tohle sen ,je tady vše normální.Podívat se několikrát střídavě na dlaň a na hodinky a zkontrolovat jestli se nezměnil čas.Zkontrolovat funkci smyslu zrak,sluch,hmat.Zkusit lítaní nebo telekinezi a udělat test paměti./

 

Ještě pro jistotu varováni  neskákejte z okna  a neprovádějte podobny šíleny činnosti pokud si nejste na 100% jisti že jste ve snu .Používejte víc testu zároveň

 

Autosugesce

Jsi tím, o čem jsi přemýšlel.
Konfucius


Je to velice účinná metoda a velice jednoduchá de o využití našeho podvědomí

Metoda se provádí zejména těsně před usnutím když je mozek v alfa stavu a je zvýšená hypanabilita /snadněji  se přijímají sugesce/ . Ted k vlastni technice potřebujeme přesvědčit naše podvědomí aby pro nás pracovalo první co musíme udělat je donutit ho aby si našeho přáni vůbec všimlo musíme něčím upoutat jeho pozornost,pouhé vyslovení přání nestačí toho si ani nevšimne je zviklé na naše neustale kecáni na nás vnitřní rozhovor.Jak na sebe upozornit stačí si dané přání dost dlouho opakovat čím déle tím lépe ,u tohohle opakováni jedna velice důležitá věc nesmi byt  mechanické musíte si byt plně vědomi toho co říkáte.

Ještě učenější metoda než opakování je podrženi myšlenky musíte myslet jen na ni a udržet ji

Ale to je pro začátečníky téměř nemožné.Ted k vlastni sugesci je velice důležité zvolit si správnou sugesci dejte si velký pozor na to co si přejete zařeži na každém slově sugesce musí byt jednoznačná mela by byt krátká a výstižná řečená v přítomným čase a rozkazovacím způsobem,Pokud zvolíte čas budoucí tak to bude podvědomí odkládat na neurčito .

Na tu formulaci sugesce si dávejte fakt pozor už se mi to párkrát vymstilo podvědomí si rádo dělá srandu udělá vše aby přání nemuselo plnit najde každou skulinku často bere sugesci doslova.Je  to jak ve filmech když si něco přejete od džina přáni sice splní ale většinou to dopadne úplně jinak než jsme si představovali.Já používám na LD sugesci :Jsem bdělý ve snech a vše si dokonale pamatuji nebo Sem bděli a vše pamatující si mysl bdělá tělo spící.

Dřív sem používal sugesci : Ovládám své sny tam nastala menši zrada sny sem sice ovládal

Ale nebyli to LD nebyl sem si vědomý že je to sen.Účinek sugesce také zvýši pokud budete v transu a k slovní sugesci přidáte představu čím živější tím líp například si představte co byste chtěli dělat v LD

Pokud ste už měli tak si zkuste vzpomenout na pocit při uvědomění si snu.Z touto technikou se taky můžete setkat pod výrazem MILD / Mnemotechnická indukce LD/ další příležitost použit sugesce mate pokud používáte metodu při niž vstanete o hodinu drive než obvykle.

/podrobněji v další části/  

 

Lucidní sny iniciované z bdělého stavu (WILD)

 

WILD nastává když osoba vchází do snu přímo z bdělého stavu.bez nutnosti procházet jednotlivé fáze spánku a bez ztráty bdělosti . Výzkum prokázal, že touto technikou lze dosáhnout nejlepší výsledky a během ranních či odpoledních "zdřímnutí si". To je celkem logické protože právě tehdy máme nejvíce REM spánku a čas potřebný pro dosažení REM periody je nejkratší kvůli absenci NREM3 a NREM4 fází. /podrobnosti v časti fáze spánku/ .Samozřejmě nic nám nebrání použit tuto techniku kdykoli jen musíme počítat z tím že to bude o něco obtížnější.

 

Zvláštnosti WILD


Pokud se učíte vstoupit do snu vědomě, měli byste vědět, co to obnáší. Fyziologické podmínky umožňující WILD vedou rovněž k zajímavým psychickým stavům. Fyziologický stav je charakterizován tak, že mozek je vzhůru a tělo je paralyzováno v REM fázi. Některé pocity této kombinace indikující daný stav jsou: nemožnost pohybu, tíha na hrudi, "elektřina"  probíhající hlavou či tělem, vibrace, bzučení a jiné zvuky, ztráta vnímání těla,rozšířeni obrysu těla ,mravenčení,proudy tepla/prouděni energie/ a mnoho dalších jedná se vlastně o trans někdy muže dojit i k astrální projekci.

 

 

Pokud se dostanete do paralízi v niž  se nemůžete hýbat ani křičet zachovejte klid nic se vám nemůže stát je to pouze ochranný mechanizmus těla která zabraňuje pohybům ve spánku jinak by sme dělali přesně to co prožíváme ve snu.Tento stav se dá využit na spoustu zajímavých věcí třeba na astrální projekci.Pokud se z tohoto stavu chcete dostat nesnažte se pohnout tělem zaraz ale zaměřte se třeba na prst na ruce a snažte se jim pohnout většinou se po par vteřinách pohne a pak muž můžete postupně rozhýbat celé tělo hlavně to chce zachovat klid není čeho se bát.Tato paralýza se vyskytuje jen někdy například u mě jen velmi výjimečně ale u někoho to muže byt třeba při každém pokusu.  

 

Ted k vlastní technice jak již bylo psáno nejučenější je ráno takže vtaneme o jeden spánkový cyklus drive než normálně /asi 90min/ nebo po 6 hodinách spánku.Dále máme víc možnosti bud se zcela probudíme a spát deme až později někde se doporučuje až po 90 min nebo ihned znova ulehneme.Podle mě je ideální tak 20min během této doby si zapsat sny z předešlého spánku a přemýšlet o LD.Potom znovu ulehneme  ideální je mít tak 90-120min času aby sme zajistily průběh cele REM fáze.Ted to nejtěžší musíte uspat tělo ale mysl musí zůstat bdělá je to dost obtížné a chce to hodně cvičit.Aby ste neztratily bdělost je dobré zaměřit pozornost na nějaký objekt ať vnitřní nebo vnější.V udržení  bdělosti vám také mohou pomoct tyto látky Kofein(nachází se v kávě, čaji, kole) a Theobromin(v čokoládě) bohužel u těchto látek je problém z dávkováním a chce to dost zkoušeni nesmíte to přehnat jinak se vám nepodaří dost uvolnit.Při uvolňování dýchejte břichem ideální je poloha na zadech která zabraňuje usnuti.Další doporučeni k této poloze sou .ruce položené podél těla dlaněmi nahoru,jazyk opřený o horní patro za zuby /propojeni energetických drah/.Tak muže začít nejdříve použijeme progresivní svalovou relaxaci několikrát ze zhluboka nadechneme a při tom zatneme všechny svaly a zas uvolníme /lepši dělat po částech/.Potom použijeme nějakou techniku na zpomaleni mozkových vln která nám zároveň pomůže udržet koncentraci /můžeme použit i speciální nahrávky z binaurikulárním signálem/ mezi této metody patří zpětné počítání ,pozorovaní dechu,recitace manter ,mentální sestup třeba po schodech padající pírko,potápění ,skok do propasti….Čím více technik použijete tím lip ale tím je to taky náročnější na vizualizaci.Já používám metodu zpětného počítaní od 100 k 0 a postupně střádám vizualizace nejdříve začnu prodýcháváním jednotlivých časti těla a jejich uvolňováním dělám to tak že si při nádechu představím fialové nebo bílé světlo /třeba v podobě světelné mlhy/ a to vdechuji napřed do břicha a potom do časti kterou chci uvolnit dále si představím jak toto světlo rozpouští veškeré napětí a uvolňuje.Můžete si u toho opakovat nějakou větu třeba sem Uvolněnější a uvolněnější. nebo svaly a nervy mé ruky.. uvolněte se a jděte spát.Potom pomalu vydechuji představím si jak veškeré napětí odchází třeba v podobě šedého mraku.Takhle postupně po částech prodýchám celé tělo a pak  ještě několikrát celé zaráz u toho si představují jak přes něj projíždí něco jako uvolňující energetická vlny modré barvy.Pote se ještě vrátím je j to třeba k některým málo uvolněným částem.Potom následuje vizualizace sestupu používám například vizualizaci sestupu po schodech k písečné pláži u moře.Dále ještě aktivuji čakry….

Tohle je jen jedna ze stovek možnosti sám jich používám několik a střídám dle potřeby.Velice účinná je taky recitace manter třeba OM nebo OM MANI PADME HUNG je dobře ji zařadit aspoň na chvíli vibrace pomůžou uvolnit vnitřní orgány a někdy je cítit doslova přival energie.je taky možnost si u počítání u každého čísla opakovat sugesci /viz minula část/ třeba Sem ve snu ,mam LD,sem bdělí,dokonale uvolnění a podobné věci.Během tohoto uvolňování můžeme pozorovat různé zvláštní jevy začíná to většinou pocitem tepla v uvolnované časti a následuje mravenčením které postupně sílí ,potom následuje rozšířeni obrysu těla ,pocit nafouknutí hlavy někdy je v ní cítit tlak zejména v oblasti 3oka,dále je to změna polohy těla,bzučeni,vibrace ,proudy tepla a chladu,aktivní čakry které se projevuji pulzováním/pokud dojde k přílišné aktivaci stava se to zejména a u srdeční čakry někdy si to můžete splést z bušením srdce de to ověřit tak že si změříme tep ať už se jedná o srdce či čakru důležité je zachovat klid a pokud možno zaměřit se na úplně jinou část těla/,pocit jako by vámi prošla elektřina,paralýza,dilatace času,vnímání jako by vše přicházelo z dálky,částečná nebo úplná ztráta vnímán těla a mnohé další,tyto jevy se nevyskytují vždy ale je dobře o nich vědět aby vás to případně nevyděsilo.Po tomto uvolňovaní by ste se měli nacházet v tranzu který se projevuje některým z předešlých jevu možná ste si všimly že se vám začali před očima objevovat různé obrazy ,krátké snové scény.Jedná se o hypnagogický stav který netává na rozmezí alfa a theta vln pravě tohoto stavu sme se snažili dosáhnout

Tyto snové obrazy tvoří většinou jen velmi krátce a po odezněni je ihned zapomeneme dále se tam někdy vyskytuji sluchové halucinace důležité je si obrazu ani zvuku nevšímat a nenechat se jimi pohltit v této části je velice težké udržet vědomý.Nejlepší je v tomto bodě opakovat sugesci a plně se na ni soustředit.Ted máme zas několik možností  můžeme tento stav využit k astrálnímu cestováni,pozorováni na dálku,viděni budoucnosti,lucidním snům zaleží jen na vás protože se zde zabýváme LD tak se budu věnovat jim u nich máme také na výběr bud vstoupíme do jednoho ze snových obrazu nebo si vytvoříme LD tak říkajíc na zakázku plně podle našich představ,Tyto techniky se liší jen jedním malým detailem u děruje si napřed musíme vizualizovat dané prostředí nejlépe tak aby sme ho před sebou viděli /vhodné je v představe používat i ostatní smysly/.Ted vlastní vstup do LD má několik fází a nesmíme je uspěchat obraz musí byt dostrčme stabilní aby do něj šlo vstoupit nejdříve je matný a rozmazaný,potom se trochu zaostři a vypadá jak fotka vznášející se v prostoru /pořad se snažíme vizualizaci zlepšit kvalitu ale ještě se nenecháme obrazem vtáhnout.Potom se obraz rozšířit přes cele zorné pole to je chvíle kdy do něj můžeme vstoupit jednou se mi stalo že při vstupu byl stále 2D a kreslený pote nabyl 3rozmer a začal byt čím dál realističtěji.Takhle se mi povedlo dotahat do krajiny kterou mam jako obrázek na ploše.Tenhle postupný vstup není nutný někdy se stane že vás o prostě hodí do nejakýho snu ani nevíte jak ono je docela jedno jak se tam dostaneme nejdůležitější je udržet si bdělost.Pokud se stane že bdělost břehem cvičeni ztratíme ještě není nic ztraceno i tak je pravděpodobnost v následující REM fazi poměrně vysoká.

 

 

Spouštěč snů

  Tato technika je založena na vzpomenutí si ve snu na nějakou věc nebo skutečnost. Můžou to být naše ruce, nesmysly, různé předměty apod. Všechny tyto věci plní úkol tzv. "spouštěče". Spouštěč nám tím vlastně přivodí bdělý sen, pomůže nám překlenout propast mezi nevědomým snem a LD. Na každý spouštěč je navázána vzpomínka k uvědomění si bdělého snu. Stačí si vzpomenout na své ruce, které jsou výborným spouštěčem, protože jsme je jím vytvořili. Podle tohoto návodu si můžeme vytvořit jakýkoli spouštěč, můžeme vzít jakoukoli událost, třeba ta která se nám často zdá a udělat z ní spouštěč /tady se vám bude hodit deník/. Pokud nás trápí třeba nepříjemné sny, noční můry, zaměříme se na tyto situace, v sugerujeme si, že pokud se ocitneme v nepříjemné situaci, uvědomíme si že sníme.

 

Přístroje na  vyvolání LD využívající  detekci REM fáze

V poslední době se po světě hojně rozšířila také metoda využívající zvláštních přístrojů, které v REM fázi spánku poskytují snící osobě určité specifické signály, které jsou vnímány mozkem a posléze mohou být začleněny do snu jako jakási „poznávací znamení“.Většinou jde  brýle s blikajícími diodami, které si člověk před spaním nasadí a dále již jen čeká na upadnutí do spánku. Tyto brýle jsou vybaveny senzorem pro snímání pohybu očí , mikroprocesorem který tyto signály vyhodnocuje a tlačítky pro nastaveni /podle složitosti systému většinou nastavení intenzity a délky impulsů a citlivost detekce .Jakmile přistroj detekuje REM fázi zpustí blikáni diod propadně nějaký zvukový signál.. Toto signály se pak do snu jako specifický prvek, který může vzbudit pozornost snící osoby.Muže se jednat například  o prvky typu blikajících majáků policejních aut, výstražných světel, třpyt vodní hladiny, barevný déšť či bouřka provázená neobvykle častými blesky. Přestože autoři přístroj vychvalují a uvádějí statistická data, podle kterých tímto způsobem dochází ke zvýšení počtu zaznamenaných lucidních snů, účinek metody není rozhodně stoprocentní, neboť v praxi je rozpoznání takovýchto nespecifických prvků pochopitelně dosti obtížné. Navíc si musíme uvědomit, že se jedná o sny, v průběhu kterých (jak je každému jistě dobře známo) nám vnímání dokonce i evidentně nereálných situací přijde zpravidla zcela normální.Trochu pomůže když si vytvoříte specificky spouštěč například když uvidím ve snu ostré světlo uvědomím si že sním.. Nevýhodu těchto přístrojů vidím hlavně  v poměrně vysoké cena  například u přístroje Novadreamer 240 dolarů / přistroj  byl vyvinut v  LUCIDITY INSTITUTE DR. LaBergem a jeho spolupracovníky/. Dále je u těchto přístrojů  problematické   nastavení intenzity  signálu musí byt dost silný aby se projevil ve snu ale ne zas tak aby vás probudil ,a spaní z touto maskou asi taky nebude příliš pohodlné.

Kdysi sem si chtěl podobny přistroj postavit nakonec sem se na to vykašlal.

Zkoušel sem něco podobného nastavil sem v počítači časovač aby mi dával v době předpokládané REM fáze signály zkoušel sem jak světelné tak zvukové /různé pípání i hlasovu zprávu typu. Toto je sen zrovna sníš../.Jako časovač sem použil tento prográmek http://www.saltcube.com/timer.swf /tento prográmek je docela užitečnej muže se hodit/ a k počítači sem připojil bedny a žárovku aspoň odpadli problém z pohodlím.bohužel výsledky nic moc stále byl problém z nastavením intenzity signálů jedinou výhodu to mělo v tom že sem si pamatoval víc snů.Metody by určitě fungovala ale nemel sem čas si s tím hrát je stim moc práce a výsledky nic moc lepši je se věnovat  jinejm metodám.

Aktualizace :dneska sem to zkoušel znova použil sem ten prográmek a 2x se zvuk projevil i ve snu bohužel sem mi to nedošlo podvědomí to zaháralo tak že v tom snu to vzbudilo půlku rodiny a ti mi nadávali že sem je vzbudil.Zkusím znova musím naprogramovat spouštěč.

 

Audiovizuální stimulace -AVS

 

Toto není metoda přímo na LD ale dá se použit jako podpůrný prostředek zejména při WILD,i její používáni samo o sobe mírně zvyšuje výskyt LD.

 

Jedná se vlastně o změnu vědomý vyvolanou vnějšimy signály ať už se jedná o zvuk nebo blikající světlo / fotická stimulace/.Využívá se zde efektu  FFR (frequency following response)

Frekvenční odezva tento fenomén objevil a  nechal si patentovat Doktor Robert Monroe v roce 1975 .V FFR jde v podstatě o to že signály o určité frekvenci vyvolávají odpovídající reakci mozkových vln,dochází k tu k efektu podobnému rezonanci, mozkové vlny se začnou přizpůsobovat signálu. Nejedná se ale o nic nového stejným způsobem se navozují stavy změněného vědomý již po tisíce let ať už se jedná o různé bubny ,píštali ,tibetské mísy,relaxační hudbu.Domorodce to jen asi nenapadlo patentovat J.

K vlastní stimulaci můžeme použit bud speciální přístroje-psychowalkmeny jejichž cena se pohybuje v radu několika tisíc.Nebo PC programy například BWGEN který si můžete stáhnout zadarmo z www.bwgen.com.Programu existuje celá řada ještě například brain wave studio,neoroprogramer…ale z BWGENem mam nejlepší zkušenosti je to dáno hlavně jednoduchosti ovládáni množstvím nastavení a snadným programováním.Další možností jsou nahrávky Hemi-sync je to asi to nejlepší co v současné době můžete v tomto oboru sehnat.

A teď trošku podrobněji o vlastních metodách stimulace:

Mozek a Charakteristika základních hladin vědomí měřených pomocí EEG:

Mozek obsahuje okolo 20 miliard neuronů, které generují elektrické impulzy. Pokud tyto neurony pracují synchronně, tak se na synapsích, které propojují neurony, objeví malý, rytmický, elektrický potenciál. Čím více neuronů pracuje synchronně, tím je vetší výsledný potenciál (amplituda) elektrických oscilací, měřených v mikrovoltech. Čím rychleji spolu neurony pracují, tím je vyšší frekvence oscilací (měřená v Hertz). Tyto dva parametry amplituda a frekvence jsou hlavními charakteristikami mozkových vln.

Tyto slabé elektrické signály mohou být měřeny pomocí elektrod přiložených na povrchu hlavy, kde přenos většinou zajišťuje vodivá pasta. Po zesílení na EEG-zesilovači, jsou signály vedeny do počítače, kde proběhne analýza jejich amplitudy a frekvence. Tomu se říká elekroencefalografie (EEG).

Mozkové vlny mohou být rozděleny do 5 kategorií, podle jejich frekvence:

GAMA nad 35 Hz
BETA
-vysoká beta (superbeta): 19 - 35 Hz
-střední beta: 16 - 19 Hz
-nízká beta (SMR- senzo-motorické rytmy): 13 - 16 Hz
ALFA - 8 - 13 Hz
THETA - 4 - 8 Hz
DELTA - 0 - 4 Hz
 

Delta pásmo –.U dospělého člověka se to pásmo objevuje při bezesném spánku, případně během bezvědomí způsobeného nemocí či úrazem. V kombinaci s alfou výskyt ve spánku, velikost až 100 μV;

Theta pásmo –U zdravých osob se theta vlny vyskytují v centrální, temporální (spánkové) a parietální (temenní) oblasti. Theta  pásmo se vyskytuje i při spánku.Mysl ani tělo nereagují samy o sobě na žádné smyslové podněty. Často dochází k samovolnému uvolnění obrazových informací z podvědomé paměti a jejich selektivní prezentaci v mysli - snů. (Přítomnost snu je vždy provázena slabou radiací vln alfa a beta.)

Alfa pásmo – je charakterizováno frekvencí v rozmezí 8-13 Hz a střední amplitudou, která je 30-60 mV. V bdělém stavu je maximum nad zadními oblastmi mozkových hemisfér. Reaktivita této aktivity je velmi dobrá, tlumí se především otevřením očí, ale i spontánně zvýšenou pozorností.Alfa aktivita je také charakteristická pro stadium těsně před usnutím. velikost signálu 20-50 μV, trvání jednotlivých vln 80- 125 ms;

 

Beta pásmo – se objevuje součastně s alfa aktivitou, ale má převahu frontálně. Její frekvence je 14-30 Hz. A její amplituda je nízká velikost do 30 μV, trvání jednotlivých vln 40 – 50 ms

 . Pásmo beta charakterizuje vědomé smyslové soustředění na naše okolí, připravenost reagovat, akceschopnost. Pásma vyšší (kolem 30Hz) se pak objevují při podráždění, trémě, úzkosti, nebo vysoce náročných životních situacích.

Gama pásmo  (30-42Hz), které odpovídají vůli, vyšším stavům vědomí, stavům vysokých energií a extázi. vlny.

 

Přínos a účinky AVS /audio vizuální stimulace /programů

Použití jednotlivých programů závisí na jejich frekvenčním průběhu. Obecně platí toto rozdělení účinků jednotlivých hladin:

vyšší frekvence - vybuzení, stimulace energie z vlastních rezerv, vrcholné výkony

nízká beta (SMR) - bdělý stav, stimulace při činnostech vyžadujících bdělou pozornost a nenáročnou fyzickou aktivitu, nejvhodnější např. pro lehký sportovní trénink, pomáhá odstranit příčinu většiny LMD (lehké mozkové disfunkce) u dětí, uvolnění s vnější pozorností, stav při učení

alfa - uvolnění, relaxace, vnitřní bdělost, , vrcholná koncentrace, stimulace paměti a schopnosti učení (princip tzv. superlearningu - o 25 - 75% lepší výsledky), odstranění stresu a negativních pocitů, léčení

theta - snění, práce s podvědomím, stimulace tvořivosti a obrazotvornosti, hluboká relaxace, meditace, odstranění stresu a negativních pocitů

delta - hluboký bezesný spánek, hluboká relaxace a regenerace organismu

Tuhle je jen velice hrubé rozděleni některé frekvence mají své specifické účinky například produkci ruzných hormonů .Změna o pouhou setinu herce muže znamenat žmenu účinku

/tohle se využívá hlavně u radiofrekvenčních zbrani kde je účinek mnohem vižši a přesnější

určité frekvence mohou vyvolat i zástavu srdce nebo dechu /naštěstí tohle u AVS stimulace nehrozí/

Dominantní frekvence v EEG  určuje, momentální stav mysle. Když je v křivce nejvýraznejší amplituda frekvencí alfa, mozek je v alfa stavu. Upozorňuji však, že v tomto případe se jedná  o hrubé zjednodušení kvůli snadnějšímu vysvětlení. Mnohokrát se  nesprávně uvádí, že mozek je vyladěný celý jen  na frekvenci 4 Hz nebo 7 Hz, což není pravda; na tuto frekvenci se vyladí jen určité oblasti či struktury v mozku. Ostatní sou vyladěné na jiné frekvence. Ani počas spánku není  je celý mozek naladěný jen ve  frekvencích theta či delta

Technologie

Nejjednodušší způsob stimulování mozku je pomocí  zvuku ale je tu menší problém frekvence které potřebujeme dosáhnout se pohybují 0 do asi 30 Hz ,lidské ucho však nedokáže  tak nízké zvuky zachytit.,Naštěstí existuje několik technik jak tento problém obejít asi nejčastěji pooživnou technikou sou binaurální kmity /binaural beats/

Binaurální stimulace

U tohoto druhu stimulace je nutné použít stereofonní sluchátka nebo vhodně rozmístěné reproduktory,Vlastní  technika je založena na poznatku že pokud pustíme do jednoho ucha  stálý tón například  o frekvenci 500Hertzů a do druhého  stálý tón s frekvencí 504Hz /oproti prvnímu fázově posunutý/, tyto dva tóny se v mozku zkombinují vznikne třetí frekvence daná rozdílem předchozích 2 v tomto případě 4  Hz.. Tuto ve skutečnosti neexistující frekvenci (protože si ji mozek  vytvořil sám) je  možno následně naměřit na EEG přístroji jako elektrickou  aktivitu mozkové kury (neokortex). Důležité přitom je to, že na danou  frekvenci - v našem příkladu je to 4 Hz -  naladí obě hemisféry, které jinak vykazují rozdíly ve své elektrické aktivitě.Toto naladění způsobuje lepši využití mozku kvůli lepši komunikaci hemisfér. Na stimulování mozku frekvencí 4Hz můžete použít tóny 500 a 504, 400 a 404, nebo jakékoli jiné, kterých rozdíl frekvencí je 4hz. Jediný požadavek je, aby byly tóny dobře slyšitelné, a pod 1000Hz. Hranice 1000Hz je důležitá kvůli velikosti lidské lebky, v které tony rezonují.

.Podle F. Holmese Atwatera, řiditele výzkumného oddělení Monroova  institutu, ovlivňuje binaurální stimulace /autor mluví přímo o metodě Hemi-sync která tuto technologii využívá/  vědomí tím, že poskytuje informace retikulárnímu aktivačnímu systému (RAS) v mozku,  je to  část mozkového kmenu, která např. kontroluje pozornost, vzruchy a vědomí a ovlivňuje to, jak interpretujeme a reagujeme na informace v podobě vnitřních a vnějších stimulů, pocitů, postojů a přesvědčení. Jestliže nejsou vnitřní stimuly, pocity, postoje a presvědčení  v konflikte s informací, kterou  přináší v podobě zvukových frekvencí Hemi-Sync, RAS změní stav vědomí tak, aby zodpovídal  stimulům Hemi-Sync, čímž se udrží homeostáza. Aby se neustále zachovala vnitřní dynamická rovnováha (homeostáza), RAS aktivně monitoruje probíhající elektromagnetické vlnění mozku a pokračuje v jeho replikovaní.

 

Kromě binaurální stimulace lze použít i radu jiných metod například změnu amplitudy,mononauralni stimulaci,změnu hlasitosti kanálů,pulzování..Kromě stimulace zvukové se docela často používá i stimulace využívající zrakové vjemy /fotická stimulace/ párkrát sem ji zkoušel účinky to má ale pro moje využiti byla nevhodná blikáni působilo příliš rušivě.Trošku exotičtější sou metody využívající magnetické pole nebo modulované či pulzované radiové vlny /někdy též mikrovlny/ o tomto použití se moc informací zjistit nedá protože se jedná o tajný vládní výzkum přesto sem par informaci sehnal ale sou příliš nebezpečné na to abych je zde publikoval pomoci těchto zařízeni je možné vyvolat sluchové a zrakové halucinace,ovlivňovat náladu a rozhodováni a dokonce i zabíjet a to vše na vzdálenost i několika kilometrů.

Když se frekvence mozku od vnějšího podnětu liší míň, je ovlivnění efektivnější. Proto, když je třeba změnit frekvenci mozku, počáteční frekvence podnětu by měla být tak blízko momentálnímu frekvenci mozku, jak je možno. Změna frekvence podnětu by měla být dost pomalá na to, aby ji mozek stačil následovat, a aby se rozdíl frekvencí příliš nezvětšil. V praxi je těžké zjistit aktuální frekvenci mozku bez speciálního vybavení (například EEG), ale dá se předpokládat, že počas dne je mozek v beta stavu (kolem 20hz), takže počáteční frekvence může být 20. Pokud už jste uvolnění, můžete začít od frekvence 15hz, nebo o několik hertzů nižší.

Programy a nahrávky:

BWGEN-brain wave generátor tento prográmek firmy Noromaa Solutions Oy. Se mi osvědčil ze všech nejlépe zkoušel sem i jiné ale ty byli bohužel časově omezený.Prográmek BWGEN si můžete stáhnout bud na oficiálních stránkách WWW.bwgen.com kde najdete i sekci obsahující presety /různá nastavení/ bohužel  je nutné je stahovat a vkládat do programu po jednom a ten ještě musí byt cracklej aby to vůbec šlo.Trochu vám to usnadním zde : http://data1.edisk.cz/stahni/88891/Bwgen.rar_28.44MB.html

Si můžete stáhnout BWGEN již cracklej z asi 500 nastaveními.Ovládání programu je velice jednoduché pouze zvolíte nastavení a pustíte je zde taky možnost exportu do wavu /můžete převést na Mp3/,dále je zde možnost zpuštění ze zpožděním.Vlastní presety můžete editovat nebo si i vytvářet vlastní ale chce to aspoň minimální znalost toho co děláte jinak by to mohlo dopadnout špatně jednou sem tam jen tak naházel čísla a po puštěni se mi začal zastavovat dech a podobny nepříjemnosti.Pokud otevřete okno vlastního presetu většinou tam jeho popis

Názvy častí a počet opakování, v druhé záložce je nastavení bianurální frekvence tato část je pro nás poměrně důležitá protože podle ni můžeme předpokládat účinky presetu.V programu je presetu velké množství a zatím sem z časovejch důvodů stihl vyzkoušet jen pár při tom sem narazil na menši zádrhel mnoho vytvořených presetu je děláno špatně neberou tam v úvahu interference při používání víc frekvencí.Preset by ste měli pouštět tak aby byl na trošku nad hranici slyšitelnosti v tranzu se hlasitost subjektivně zvýší.Jak si vybrat preset bud můžete podle nazvu sou tam některé přímo na LD nebo můžete podle frekvencí ideální preset pro LD by mel podle mě obsahovat frekvence v rozmezí tak 4-8 Hz /asi bych zvolil 4 - 6,3-7,78/ dále by mel obsahovat mírnou radiaci alfa a beta vln ta muže byt bud v podobě druhého zvuku o menší hlasitosti nebo se vyskytovat v podobě píkú.Účel těchto alfa a beta frekvenci je v tom že vám pomůžou udržet bdělost /tuto podmínku spolčuje většina nastaveni pro dosaženi tranzu nebo hluboké relaxace/.Ještě můžete přidat nějaký pozadí třeba zvuk příboje,bílej nebo růžovej šum

Nějaké efekty třeba přelévaní ze strany na stranu a další.Pokud se rozhodnete k tvorbě vlastního presetu tak se podívejte sem : je zde seznam frekvenci a jejich účinek.Možnosti posloucháni sou 2 bud při uvolňováni nebo celou noc ale  málo kdo usne ze sluchátkama na uších.

Hemi-sync

Hemi-Sync je komplexní metoda,  využívají  nejnovější poznatky neurologie, psychologie a dalších vědních disciplín. Radí se mezi tzv. audio-neurotechnologie, které zvlášť v posledním období zaznamenávají prudký rozmach a popularitu u široké veřejnosti.Tato technologie vyvinutá v Monroově institutu /The Monroe Institute - zkráceně TMI/ samotným Monroem a jeho spolupracovníky má již 30 letou historii břehem niž se stále zdokonaluje v současné době je to asi to nejlepší co v tomto oboru můžeme sehnat.  Metoda je  založena  na synchronizaci aktivity mozkových hemisfér, odtud název   Hemi-Sync. Její podstata spočívá v důmyslném uplatnění vědomostí o schopnosti mozku nalaďovat se do rozličných pracovních režimů či stavů, když se na ni  působí specifické zvukové frekvence /metoda FFR

Hemi-Sync je komplexní technologie  využívající  smíšených binaurálních rytmů/používá se mnoho vrstev bianaurálního signálu / , hudby, slovního  vedením, relaxačních cvičení, vedené imaginace , skupinové dynamiky a vzdělávacího  plánu Cílem všech těchto technik je  vytváření  vybraných  změněných stavů   vědomí podporujících učení ,relaxaci,imaginaci,hojení…..Monroův institut vydal za svou historii již něco přes 200 nahrávek ty sou rozděleny do několika sérijí podle účelu pro nás se budou  na LD hodit zejména nahrávky metamusic které jsou bez slovního doprovodu /nejlépe ty pro dosažení trendu a zlepšení vizualizace/  nebo přímo nahrávky z

Lucid Dreaming série .Některé z nahrávek si můžete stáhnout zde:

…………………………… v MP3 nebo objednat na

Oficiální strance distributora:……………………

Z Hemi-sync mam velmi dobré zkušenosti a narozdíl od některých presetů v BWGENU je to příjemné na poslech zlepšuje to hloubku a kvalitu uvolněni zlepšuje pamět a vizualizaci.Při delším poslech dojde k vyplaveni endorfin J /přírodní opiáty/

 

Dosáhnutí pozornosti při bdělém vědomí

Žádná budoucnost nenapraví, co zmeškáš v přítomnosti. A. Schweitzer

Tohle je velmi důležitá a účinná metoda ale bohužel taky patři mezi ty nejtěžší.

Jak chcete byt bdělí v noci ve snech když nejste bděli ani počas dne. Cílem metody nenaučit se bdělou pozornost a následně ji přenést i do snů.

Myslíte si, že jste právě teď pozorní? Mnozí odpovědí, jak jinak, vždyť právě teď čtu, sedím, celý den jsem pozorný.

Proti bdělé pozornosti je tento každodenní stav pouhým spánkem, čím dále člověk proniká do hlubin bdělosti, tím víc je zděšen, jak právě ještě před chvílí spal, před chvílí? Včera, před měsícem, před rokem, před třiceti lety. Celý život je jeden velký spánek, ale to zjistíte až ve chvíli, kdy se probudíte.

Úvod

Uvědomování, všímavá pozornost, bdělost, pozice pozorovatele... to jsou některé pojmy označující stejnou techniku. Být bdělý znamená vědomě žít, celý den, týden, rok, nebo třeba celý život. Je to neustálé uvědomování si své situace, vjemů, myšlenek a konání. Např. jdu po ulici a vnímám vzduch okolo sebe, zpěv ptáků, přibližování se ostatním lidem, své myšlenky, dech, své tělo, jak jedna noha předbíhá tu druhou... Pokud jím, tak vím že koušu a polykám, pokud běžím, uvědomuji si svůj dech i kudy běžím a kam dopadají má chodidla...

Teď si možná někdo řekne: vždyť já také vím, že jdu nakupovat, jdu do práce a vím, co dělám. Není to tak jednoduché. Kolikrát se vám už stalo, že jste zamkli dveře a vzápětí se vraceli o tom přesvědčit? V tu chvíli jste mysleli na něco úplně jiného a vůbec jste nevěděli co právě děláte. Kolikrát jste něco hledali? To se v bdělosti stát nemůže, protože bdělý člověk ví, že otáčí klíčem a potom ten klíč ani nemusí hledat, protože si je vědom, kam ho dává.

Stejný stav vědomí zažíváme při meditaci, kdy utišíme mysl a pouze vnímáme. Bdělost je nepřetržitá meditace. Při bdělosti neulpíváme na věcech, je to situace nezúčastněného pozorovatele.

Naše mysl

Obvykle reagujeme nepozorně, bez přemýšlení, což vede k automatickému chování. Stáváme se méně tázavými, což snižuje naši pozornost k tomu, co už známe nebo o čem si myslíme, že to známe. Natolik se identifikujeme s naší pozicí v systému, že brzy zapomínáme na jiné, odlišné způsoby pohledu na věc. Přehlížíme naši aktivní účast na dění. Přehlížíme aktivní roli, kterou máme při řízení naší pozornosti.

Naše mysl si funguje jenom tak, bez naší kontroly, nevěříte? Co děláte pokud někam jdete nebo sedíte v autě? Povídáte si pro sebe. Stále, celý den, celý život, před usnutím a hned ráno po probuzení roztáčíte ten samý kolotoč. Výsledkem tohoto kolotoče je nemožnost připustit jiný názor, změnit vyšlapanou stereotypní cestu. Mysl takového člověka okamžitě odsoudí jiný názor, hudbu, životní styl, jídlo nebo třeba pořad v televizi. Tahle hudba se mi prostě nelíbí, ale řekne to aniž by si hudbu poslechl, mysl okamžitě zasáhne a člověk s definitivností odsoudí všechno s čím se neshoduje jeho přesvědčení.

Stále přemýšlíme o tom co bylo, ospravedlňujeme svoje činy a hledáme ospravedlnění u druhých. To činy nijak nepostaví do lepšího světla, jenom pokud s námi někdo souhlasí, máme z toho dobrý pocit, že se nás někdo zastal. Kolik jsem už slyšel vět typu: "A já jsem mu řekl, ať se mi do toho neplete a představ si, on na mě začal křičet!" A teď chceme slyšet od našeho posluchače, jak máme pravdu a že jednáme správně. Často naším posluchačem býváme sami a našeptávačem a "omlouvačem" je naše mysl.

Myšlení a vnímání

"Obyčejní lidé vnímají tak málo, že zapomněli, že mezi myšlením a vnímáním je rozdíl. Zapomněli tak dalece, že se domnívají, že to, co si myslí, je to, co vnímají, své myšlenky promítají do vnější reality, a tak se ustavičně vzdalují skutečnosti zaměňujíce ji za své myšlenky."

Victor Sanchez     

Myšlení není vnímání. Myšlení člověka je zaměřeno na vnější svět, kde se chytá jednotlivých prožitých situací a pak je neustále rozvádí. Tím se k těmto věcem připoutává a navíc mysl tuto realitu změní, tím přestává vnímat svět takový jaký je a nahrazuje ho vlastním myšlením. Povídáme si tak stále pro sebe o svém životě, co jsme dělali, obhajujeme svoje činy, cítíme se uraženi nebo si právě vytváříme svoje starosti. Myšlení je součást našeho ega, právě myšlením udržujeme svou představu o sobě a o tomto světě

Meditující člověk je obrácen dovnitř, je vědomím "u sebe", na vnější věci pohlíží, aniž by se s nimi nějak pojil či ztotožňoval.

Meditace je krásná věc, funguje kdykoli a bez omezení, meditace ve své podstatě bourá všechna omezení, tak proč jí omezovat jen na určitou denní dobu, polohu těla a zavřené oči?

Přítomný okamžik

Minulost, přítomnost, budoucnost - čas, žijeme ve světě, který není stálý, hodiny se nikdy nezastaví. Někteří hádají budoucnost, jiní přemýšlejí nad svou minulostí a hodnotí své činy, stále dokola přemílají v myšlenkách, "měl jsem to udělat?, neměl jsem tam chodit, měl jsem mu říct, co si o tom myslím, včera jsem byl na zahradě". Všechny myšlenky se soustřeďují na minulost nebo budoucnost, mysl nedokáže zůstat v přítomnosti, přitom právě přítomnost je jediný okamžik, který můžeme ovlivnit. Jenom ten nepatrný okamžik, tak krátký a přesto je v něm ukryto velké tajemství. Proč se zabývat a omlouvat své činy v minulosti? Ty přece už neovlivním, můžu se z nich pouze poučit. A budoucnost, ta nám přece taky nepatří, příští okamžik tady už nemusím být, každodenní starosti, které si lidé dělají jsou zbytečné, protože zítřek může proběhnout úplně jinak. Pak si říkáte, já jsem se tak trápil a ono se to vyřešilo úplně jinak. A včerejší trápení je zbytečnost a pokud se něco nevyřeší, stejně jednám ve chvíli, kdy mám jednat.

K čemu je to vůbec dobré

 - poznáte sami sebe, své myšlenky, postoje

 - odhalíte své rutiny a poznáte zvyky ostatních lidí

 - budete do lidí vidět, jejich slabiny a záměry

 - přestanete plýtvat energií, rozčilovat se, zlobit se

 - budete stále klidní a rozvážní, nic vás nevyvede z míry

 - umožní vám to vstup do bdělých snů tím, že si bdělost přenesete i do spánku

 - přestanete mít pocit "ztraceného času" v různých situacích v životě

 - začnete vnímat maličkosti a budete z nich mít obrovskou radost

 - padající list ze stromu vás naplní štěstím

 - přijde k vám svoboda

 - a mnoho dalších věcí, ale zkuste si to sami...

Praxe

Praxe je vlastně jednoduchá, uvědomujte si co nejvíce ze sebe i svého okolí, zaměřujte se na to co prožíváte, vnímáte, myslíte, mluvíte atd.

Můžete si to zkusit hned teď. Díváte se na monitor a vaše oči sledují jednotlivé řádky textu. Uvědomte si kde sedíte a v jaké poloze máte tělo, ruku na myši, jak dýcháte a vůbec celé prostředí okolo vás. Uklidněte myšlenky a zpozorněte, nic víc jenom vnímat. Čtěte text a snažte se ho vnímat. Když teď píšu tyto řádky, vnímám jak prsty běhají po klávesnici, jak se dívám na monitor a uvědomuji si polohu mého těla i zvuky okolí.

Úplně nejjednodušší (relativně) je jít po ulici a zkusit být bdělý jenom chvilku, než dojdete tam k té křižovatce, jenom těch pár kroků. Uvidíte, že to není nic jednoduchého, takto si uvědomte maličkosti, jako je obouvání bot, nastupování do auta atd.

Zkuste také k někomu přijít a něco mu říct, bděle. Vyslovujte slova zřetelně a pomalu, nic ve spěchu, jste v meditaci. Uvidíte jaká je to změna, oproti normálnímu nevědomému mluvení, kdy namluvíte tolik zbytečných slov. Dále můžete zkoušet všechno co vás napadne, bděle jíst, chodit, číst, dívat se na televizi, hrát počítačový hry, nebo třeba nakupovat v obchodě.

Z počátku je velmi těžké pozornost udržet na delší dobu, později je to stále snazší i ve vypjatých situacích. Časem se vytvoří jakési bdělé pozadí, které si uvědomuje věci okolo sebe sama, udržení pozornosti začne fungovat automaticky, aniž byste se na něj tolik zaměřovali. Ještě později vám bdělost přijde úplně samozřejmá a přirozená, dokonce se budete divit, proč to taky ostatní lidé nevnímají.

Nemusíte říkat: "právě teď sedím, právě teď jdu, právě teď dýchám" - jde to i bez myšlenek, prostě si nic neříkejte a dělejte to.

A co teď na konci tohoto odstavce? Jste stále bdělý? Co váš dech a poloha těla?

Bdělost a chůze

Chodíme, často, denně. Chodíme pro peníze do banky, na oběd, nakupovat, do kina. Chůze se stala automatickou činností, chodíme abychom někam došli, naše kroky mají cíl. Kolikrát ani nevíme, kudy jsme šli a co jsme viděli po cestě. Naše mysl je zaměstnaná každodenním přemýšlením.

Přitom v chůzi můžete objevit nejkrásnější meditaci, je to jednoduché, stačí jít a dívat se okolo sebe, nechat na sebe působit prostředí, uklidnit mysl, prohloubit dech a být. Najednou zjistíte, že chodíte rádi, jenom tak. Nepotřebujete jít někam, nemusíte mít cíl, sama chůze se stane cílem - tím nejkrásnějším.

Pokud budete pozorní při chůzi, začnete to cítit, tu energii, pohodu, vaše kroky budou jiné. Začnou to také cítit lidé okolo vás, ať jdete kamkoli, vaše chůze bude jako procházka v lese, klidná a naplňující. Lidé okolo vás si začnou říkat: ten člověk má dneska dobrý den, ale vy žádný lepší den mít nebudete, všechny vaše dny budou dobré.

Je to trochu škoda, že jsme z chůze udělali pouze prostředek k zisku a dosažení našich cílů.

Bdělost a dech

Pozorování svého dechu je jedním z nejúčinnějších nástrojů, jak utišit mysl. Není nutné měnit rytmus vašeho dechu, nemusíte dělat vůbec nic. Přesto pokud pozorujete dech, trochu se prohloubí. Pokud vnímám svůj dech, pravidelný nádech a výdech, po chvíli mám pocit jakoby mě tento vzduch pročišťoval. S každým nádechem jsou myšlenky slabší a pozornost ostřejší, jakoby se ve mě proháněl vítr.

Cvičení:

S každým nádechem si představte, že vdechujete čiré, očistné, uvolňující energie. A s každým výdechem si představte, že vydechujete všechny překážky, stres a negativní emoce. Toto cvičení nevyžaduje žádné zvláštní místo k sezení. Lze je provádět v autě po cestě do práce, při čekání na zelenou, během sezení u počítače, když připravujete jídlo, uklízíte dům nebo když jste na procházce.

 

Několik rad:

Nesnažte se proti myšlenkám bojovat, nebo je zapudit, jenom je tím posílíte. Pokud je chcete oslabit, zaměřte se dovnitř sama sebe a vnímejte svět okolo, aniž byste ho hodnotili.

Začněte den meditací, utišení myšlenek na počátku dne je důležité, je to takový malý rituál.

Bdělost zkoušejte ve všech situacích, z počátku je snazší udržet bdělost když jste sami, při chůzi a jednoduchých činnostech.

Na začátku je praktikování bdělosti obtížné při jednání s lidmi a ve vypjatých situacích, postupem času se toto stává tím nejkrásnějším.

Je snazší začínat hned ráno, než se snažit udržet pozornost uprostřed dne.

Pokud jste unavení a v nudné situaci, kde máte potíže s bdělostí, změňte tuto situaci, nebo udělejte něco nevšedního.

Pokud na bdělost nemáte vůbec náladu, ani vás to zrovna nebaví, přečtěte si nějakou knihu nebo článek, který vás motivuje, také je dobré si vyměnit zkušenosti s někým, kdo bdělost praktikuje.Můžete si vytvořit deník, a tam si každý den zapsat jak jste byli bdělí. Bdělost často přechází i do snů, vznikají bdělé sny.

Pokud se přesto do bdělosti nemůžete přinutit, tak to nechte být a počkejte, až budete správně naladěni. Ať vám to rozhodování netrvá celý život.

Jenom vnímání

Po nějaké chvíli (u každého jinak dlouhá) nastane zvláštní věc. Budete se cítit odděleni od ostatního světa, najednou všechno do sebe zapadne, dokonalý systém, budete stát a dívat se na ten Matrix, na to hemžení okolo vás. Budete stát pevně a budete přesně vědět, co se děje. Předměty okolo vás ztratí jména, nebudou velká, malá, bílá, černá, jenom budou.

Stupně bdělosti

Existují různé úrovně bdělosti a vědomí není to pouhé bud spím nebo sem vzhůru. Skutečností je, že můžete být plně bdělí, částečně bdělí a zcela neuvědomění ve vašich snech stejně jako v běžném životě.

 

Trans

-informace a metody navozeni transu

-tyto informace se vám budou hodit pokud chcete zkusit metodu WILD

-převzato z http://satori.webpark.cz

Následující odstavce by měly objasnit, co to vlastně trans je, jaké jsou jeho typické znaky a jakým způsobem je možné jej navodit. Tento text se nevěnuje pouze teorii, ale uvádí i některá praktická cvičení. Chcete-li se proto zabývat též praktickou stránkou transu, můžete postupovat podle níže uvedených instrukcí a studovat trans se všemi jeho účinky dokonce „na vlastní kůži“. Nejprve je však třeba mít určitý teoretický základ. Teprve potom se budete moci věnovat cvičení transu samotného i mnoha dalším technikám, které s ním souvisí.

Definice transu

Z lékařského či psychologického hlediska bývá trans popisován jako stav podobný spánku hypnotizovaného člověka. Je to specifický psychický stav s charakteristickými fyziologickými rysy. Nejde přímo o hypnózu, autohypnózu či jiné mentální techniky, trans nelze ztotožňovat ani s meditací. S těmito technikami však úzce souvisí, neboť je zpravidla provází. Mnoho lidí proto chápe všechny tyto pojmy jako synonyma, ve skutečnosti však uvedené techniky ve své podstatě transem nejsou a dokonce se kvalitativně odlišují i od sebe navzájem. O tom, jaké jsou mezi nimi rozdíly, jaký je jejich vztah k transu a jak se od něj vlastně liší, pojednává následující část.

 Mentální techniky

 Trans je stav navozený zpravidla relaxací těla a koncentrací (chcete-li soustředěním) mysli. Obecně platí, že je tím kvalitnější, čím více jsou tyto schopnosti rozvinuty. Relaxace a koncentrace tvoří spolu s meditací základní triádu mentálních technik používanou na východě tradičně již po neskutečně dlouhou dobu. Byly známy již v době několik tisíc let před naším letopočtem. Relaxací rozumíme vědomé uvolňování těla, koncentrací soustředění mysli na vnější či vnitřní objekty. Samotná koncentrace ani relaxace však stav transu nezpůsobují. Kdybychom prováděli techniku relaxace bez koncentrace, vedlo by to ve skutečnosti pouze ke stavu hlubokého uvolnění, následně bychom upadli do polospánku s omezeným vědomím a později do spánku úplného. Trans však lze z určitého úhlu pohledu jako druh spánku chápat, narozdíl od obyčejného spánku však při něm zůstává zachováno vědomí. Často je proto tento jev popisován jako stav, kdy „tělo spí, ale mysl bdí“. Jde tedy o jakési udržování vědomí pomocí koncentrace na určitém stupni bdělosti. Existují též druhy transu a meditací, které probíhají v pohybu, zde se však budeme zabývat pouze transem ve stavu nehybnosti těla.

 

 Meditace je mentální technika. Rozdíl mezi meditací a transem samotným by se dal vysvětlit asi takto. Trans je STAV, který během meditace vzniká. Meditaci lze narozdíl od transu chápat jako určitý NÁSTROJ vyvíjející zpravidla (ne však vždy) určitou činnost, která má  nějakou podstatu a nějaký cíl. I v případě meditace můžeme hovořit o určitém psychickém stavu či „stavu mysli“. Označení „stav mysli“ je však nepřesné a značně zavádějící, neboť mysl by měla být ve skutečnosti chápána pouze jako "nástroj myšlení" a z tohoto důvodu je také v některých východních filosofických směrech řazena (spolu s ostatními pěti smysly) mezi šest elementů vnímání. Během transu a též u většiny meditací je však činnost mysli utlumena nebo záměrně potlačena, čímž dojde k nastolení onoho „čistého stavu vědomí bez myšlení“ charakterizovaného klidem, uvolněním a vnitřním soustředěním. Známé slovní spojení „meditovat o něčem“ nebo „nad něčím“ proto neznamená nějaké hloubání či hledání řešení pomocí mysli. Pokud je účelem meditace něco poznat a pochopit, využívá se zde namísto mysli jistého druhu „přímého uvědomování“ neboli vhledu. Toto se týká zejména buddhistických meditací. Ty však nejsou náplní tohoto textu.

 Na západě bývá meditace někdy nahrazována pojmem „rozjímání“. Ani to však není zcela přesné, jelikož označení „rozjímání“ je často subjektivně chápáno pouze jako  určitý druh relaxace bez konkrétního předmětu koncentrace, nelze tudíž hovořit o meditaci. Někteří lidé si proto z tohoto důvodu představují meditaci jako prostý stav nicnedělání. To je však chybná představa. Meditace využívá koncentrace mysli  k nejrůznějším účelům ať už jde o pouhé udržování daného stavu nebo o složitější meditační techniky. Pokud mluvíme o meditaci, jejímž účelem je pouhé udržování stavu (respektive spočívání ve stavu transu), pouze tehdy bychom mohli chápat meditaci a trans částečně jako synonyma. Koncentrace je tedy technika, která (spolu s relaxací) vyvolává trans a zároveň slouží jako nástroj meditace. Bez koncentrace by tedy nebylo meditace ani transu. Některé meditace se na první pohled mohou zdát, jako by koncentraci nepoužívali, ve skutečnosti je tomu však právě naopak. Mnoho východních mistrů vám řekne, že meditace není koncentrace. Jiní zase tvrdí, že mezi meditací a koncentrací je pouze kvantitativní (nikoli kvalitativní rozdíl). Obě zdánlivě rozdílná tvrzení však lze považovat za správná.

 Co z toho všeho tedy plyne? Lze to shrnout asi takto. Relaxace, koncentrace, meditace, hypnóza i autohypnóza představují určité techniky či stavy, které se přímo či nepřímo týkají transu. Některé jsou nezbytné pro jeho vyvolání, další v něm mohou (ale nemusí) probíhat a pro jiné je trans z hlediska samotné jejich funkčnosti dokonce nezbytnou podmínkou. Pro průběh naprosté většiny mentálních technik stav transu nutný není, obvykle však během nich vzniká jako určitý (z mnoha ohledů velmi výhodný) „vedlejší efekt“.

 Na závěr této části je třeba dodat, že kvalita a stupeň zvládnutí všech mentálních technik je do značné míry individuálními záležitostí. Tyto techniky tedy lze tedy postupem času a pravidelným cvičením rozvinout. Po nějaké praxi je tak vstup do transu snazší a rychlejší a také délka jeho trvání se prodlužuje. Všechny níže popsané metody představují jak mentální techniky relaxace, tak koncentrace a lze hovořit také o meditaci.

 Druhy transu

 Existují různé druhy transu s různým stupněm bdělosti. Na typu a hloubce transu závisí také mnoho jevů, které se na jiných hladinách transu nevyskytují. Na některých úrovních dochází dokonce k fenoménům „změněných stavů vědomí a vnímání“. Hloubku transu lze rozlišit podle frekvence EEG vln. Trans je charakteristický zejména výskytem EEG rytmů typu alfa a theta – podle toho rozlišujeme alfa a theta trans. Hranice mezi nimi není zcela přesná. Někdy se objevuje popisování i delta transu, ten je však již v podstatě shodný se stavem hlubokého spánku a proto je sporné, zda jej lze za trans vůbec považovat.

 Podle tvaru, amplitudy a frekvence mozkových vln rozlišujeme tyto čtyři základní rytmy:

 Beta rytmus je charakterizován vlnami o frekvenci 14-28 Hz. Na EEG jej můžeme pozorovat u maximálně bdělého člověka při plném vědomí s ostražitou pozorností. Často bývá spojován s fyzickou akcí a řešením problémů nejrůznějšího charakteru. Pro trans tyto vlny nejsou charakteristické.
 

Alfa rytmus je nejvýraznější aktivitou EEG během transu. Běžně se alfa vlny o frekvenci 14 - 8 Hz vyskytují u bdělého ale relaxovaného člověka v klidu, při zavřených očích a během ospalosti. Normálně odpovídají stavu s částečným poklesem koncentrace a tendencemi k volným asociacím.
 

Theta rytmus s frekvencí vln od 4 do 8 Hz se objevuje hlavně za stavů ospalosti a snění v průběhu REM-fáze spánku, také při vzrušení a emocích. Při typickém theta rytmu je vědomí zpravidla výrazněji omezeno.
 

Vlny v oblasti delta rytmu (o frekvenci 2 – 4 Hz) nacházíme v nejhlubší fázi spánku, kdy ke snění většinou nedochází, neboť hluboký spánek je provázen úplnou ztrátou vědomí bez paměti pro sny. Velké ojedinělé pomalé vlny a vlny o frekvenci menší jak 2 Hz se vyskytují hojněji až v komatu.

 V závislosti na převaze výskytu vln určitého typu o charakteristické frekvenci se vědomí během transu pohybuje na různé hladině bdělosti. Při hlubokém transu je vědomí zpravidla velmi omezené, a proto je tato úroveň pro většinu meditací nevhodná. Obecně jsou mentální techniky obyčejně provázeny alfa či theta transem s vyššími frekvencemi EEG vln (tím pádem při jasném a bdělém vědomí). Již na hranici alfa a theta transu je vaše vědomí výrazně potlačeno, přestáváte vnímat své okolí, objevují se hypnagogické halucinace (o nich bude řeč později) a útržky snů, zažíváte krátké snové epizody a zpravidla nejste schopni se v tomto stavu vědomě příliš soustředit a ovládat své myšlenky.

 Běžně dokážete celkem lehce způsobit alfa trans a udržet nebo prohloubit jej na úroveň vyšších frekvencí theta, kdy vaše soustředění začne zpravidla kolísat a kdy se významně zmenšuje úžina pozornosti. Po nějaké době, kdy klesne frekvence mozkových vln ještě níže, ztratíte postupně veškerou kontrolu a koncentraci, velmi pozvolna přestanete vnímat rozdíl mezi snovými obrazy a realitou, zapomenete cíl vašeho snažení a upadnete do běžného spánku. Po různě dlouhé době (zpravidla po několika až několika desítkách minut) se pravděpodobně probudíte, ale budete se cítit rozespalí a nesoustředění jako po probuzení z běžného spánku.

 Léčivé schopnosti transu

 Trans má blahodárné účinky na vaše tělo i psychiku. Zmírňuje deprese i stres, navrací ztracenou svěžest, snižuje krevní tlak, celkově vás uvádí do vyrovnaného stavu a nastoluje tak psychickou i fyzickou rovnováhu. Častým cvičením transu (či pravidelnou meditací) výrazně zlepšíte svůj zdravotní stav a stanete se klidnějšími a vyrovnanějšími.

 Trans je také ideálním prostředkem k odstranění únavy. Namísto odpoledního spánku, který vám zabere zpravidla mnohem více času a po kterém se často cítíte nepříjemně, těžkopádně, rozespalí a nesoustředění, setrváním po nějakou dobu ve stavu transu (někdy postačí i několik málo minut) pocit únavy a ospalosti zmizí a vy se budete cítit svěží jako po vydatném spánku s tím rozdílem, že se nemusíte jakkoliv obtížně „probouzet“ a můžete se ihned vrátit k předchozí činnosti zpravidla plně bdělí a dokonale odpočatí. Lidé, kteří pravidelně meditují a tráví tak určitý čas v transu, často poznamenávají, že se tím zkracuje jejich obvyklá potřebná doba spánku a během noci jim pak stačí spát méně hodit než obvykle.

 Trans samotný však klasický spánek se všemi jeho charakteristikami nenahrazuje a ačkoliv existují lidé, kteří při praktikování některých velmi pokročilých druhů meditací tráví v transu třeba i celou noc a přesto tvrdí, že se cítí jako po vydatném spánku, takovéto experimentovaní se (zejména začátečníkům) nedoporučuje. Je možné, že hlubší trans může částečně zastupovat některé fáze spánku, ale není dosud zcela jasné, zda jsou taková celonoční cvičení příliš vhodná a „zdravá“, neboť tělo údajně potřebuje strávit určitou dobu spánku také v hlubokých non-REM úseky spánku. V jiném případě však může být trans vhodným prostředkem pro lidi trpící nespavostí, kteří tak mohou využít probdělých časných ranních hodin ke cvičení a přitom později během dne nebudou pociťovat únavu. Pro takové případy jsou obvykle vhodné hlubší druhy transu, které se podobají určitým periodám spánku, zejména jeho REM-fázím.

 Během transu, meditace i jiných podobných stavů dochází v organismu k převaze funkcí parasympatického nervového systému (na rozdíl od sympatiku, který je charakteristický pro náročnější stavy vyžadující často plnou pozornost, ostražitost a bdělost s typickým výskytem EEG rytmů typu beta). Často se proto říká, že například jóga či techniky autogenního tréninku představují vlastně určitou „gymnastiku parasympatické složky nervového systému člověka“ navzdory obecně uznávanému faktu, že tento systém není ovládán vůlí. Nejde však o „ovládání“ této složky v pravém slova smyslu, ale spíše o jakousi jeho aktivaci vyvolanou mentálními technikami.

 Fenomény spojené se stavem transu

 Během transu můžete pozorovat nejrůznější změny ve vnímání. Obvykle se to týká atypické registrace zvukových podnětů, často také dochází ke zkreslování vnímání prostoru, času a polohy těla. Závisí to na hloubce dosaženého transu. Půl hodiny vám může připadat jako několik minut, silné a prudké zvuky z vašeho okolí vás nevylekají tak jako v běžném bdělém stavu (mohou znít spíše jakoby z velké dálky), tělo se může zdát těžké a strnulé a jindy se naopak cítíte velmi lehce a uvolněně, jako byste se vznášeli. Někdy je činnost smyslů dokonce natolik potlačena, že snadno přestanete vnímat okolí či dokonce své vlastní tělo. Během stavu transu se také zvýrazňují vaše tvůrčí schopnosti.

 V extrémních případech můžete během hlubšího transu zažívat stavy „rozšířeného vědomí“, euforie, závratě, zrakové i sluchové halucinace, pocity orgasmu, náhlé návaly horka, fenomény "uvolňování energie" či dokonce projevy kundalíní (jógový termín pro typický druh uvolnění energie během velmi pokročilých a zpravidla dlouhotrvajících meditací). Tyto stavy bývají provázeny různě intenzivním brněním či subjektivním „vibrováním“ v určitých specifických částech těla (většinou v končetinách, někdy i v celém těle), které je zpravidla spojeno s pocitem tepla v dané oblasti. Je to podobné pocitům způsobeným dočasným neprokrvením končetin. Tyto vám jistě dobře známé "vibrace" jsou však mnohem „hrubší“ a zpravidla velmi nepříjemné až bolestivé. Výše zmiňované pocity jsou mnohem jemnější a všechny části těla jsou zásobeny krví zcela normálně. V každém případě nejde o nějaké skutečné vibrování, tyto pocity jsou tomu jen subjektivně velmi podobné.

 Při provádění některých specifických technik v transu nebo často i při pouhém jeho udržování na hlubší úrovni bývá někdy též popisováno určité dočasné „ochrnutí či strnutí těla“. To může trvat různě dlouhé časové intervaly, během kterých je velmi obtížné či dokonce nemožné se pohnout. Takové situace proto mohou (pokud nejsou předem známy) vyvolat silné pocity strachu či paniky. Obvykle však jde jen o pouhých několik málo vteřin nebo minut. Tělo je během těchto okamžiků tak relaxované, že se zdá, jako bychom museli vyvinout nejprve určité napětí v končetinách, aby s nimi teprve poté bylo možno hýbat. Dalo by se to velmi dobře přirovnat ke stavu, kdy upadáte do hlubokého spánku a cítíte se příliš slabí na to, abyste se mohli pohnout nebo jednoduše pouze promluvit. Vysvětlení může spočívat v tom, že jste se dostali na velmi hlubokou úroveň transu, na které došlo k dočasnému přerušení kontaktu mezi mozkem a ostatními částmi těla. Po dosažení vyšší hladiny se toto spojení opět obnoví. Zpravidla se ale během transu nehýbete a proto tento fenomén zůstává často nepovšimnut. Výjimkou je situace, kdy se uprostřed hlubokého transu rozhodnete cvičení ukončit a vstát. Trans je proto vhodné opouštět pozvolna. Stačí jednoduše otevřít oči a chvíli spočívat v dané pozici a teprve poté vstát a vrátit se ke všedním povinnostem.

 Pocity podobné transu zažíváte vlastně každý den při usínání, aniž si to uvědomujete. Jediný rozdíl mezi transem a  přechodem do spánku je ten, že při usínání se zcela uvolníte a na nic se nesoustředíte. Jednoduše se tak jakoby „vzdáte vědomí“ a upadnete do spánku. Relaxace vašeho těla se bude zvolna prohlubovat a za poklesu frekvence mozkových vln překročíte nevědomě hranici mezi „bděním a sněním“. Tento proces probíhá zpravidla rychle a bez povšimnutí, pokud se však rozhodnete všechno pozorně a soustředěně sledovat, zjistíte, že usínání má několik fází. Můžete tak vědomě pozorovat například hypnagogické halucinace, které se  během procesu usínání objevují. O nich bude řeč ještě později.  Zapojením koncentrace lze proces usínání zastavit. V případě hypnotického transu je koncentrace udržována zvenčí působením příslušné kvalifikované osoby. To je také důvod, proč je hypnóza mnohem snazší, neboť při ní odpadá možnost ztráty koncentrace a následného upadnutí do spánku provázeném ztrátou vědomí, kdy obvykle zapomenete mnoho nebo dokonce všechno z toho, co jste v transu prožili.

 Varování

 Jelikož mohou být pocity během transu výjimečně i značně intenzivní, cvičení transu se nedoporučuje provádět, pokud trpíte epilepsií nebo jinými vážnými psychickými poruchami. Techniky vyvolání transu mohou u takových jedinců způsobit epileptický záchvat nebo jiné patologické stavy. V ostatních případech jsou následující cvičení zcela neškodná a bezpečná, jediným rizikem je setkání se s pro vás zcela novými a neznámými pocity i situacemi, které vás zpočátku mohou značně vyděsit. Postupem času si však na ně zvyknete a vaše obavy zmizí. Později budete možná uvedené fenomény pro jejich zvláštnosti dokonce záměrně vyhledávat.

 Zejména velmi hluboký trans může být extrémně nepříjemnou záležitostí. Můžete v něm zakusit silnou úzkost, pocity zdánlivého extrémního tlaku nebo tíhy na vaše tělo, cítíte se být někam vtahování, vnímáte určitou „pulsaci“ prostoru děsivě obrovských nebo naopak atomických rozměrů a v neposlední řadě též až velmi bolestivé brnění či neprolomitelnou strnulost končetin nebo dokonce celého těla. Je těžké popsat slovy tyto pocity velmi hlubokého transu, je však velmi nepravděpodobné, že se na tuto úroveň někdy dostanete. Není to ani nikterak snadné, ani příliš žádoucí. Osobně jsem se do takového stavu dostal vždy náhodně a to pouze několikrát v životě v dětství mezi jednotlivými fázemi spánku. Je to úroveň s vysokým zatemněním vědomí a pokud se v takovém stavu nacházíte, nedokážete jej v daném okamžiku ani vědomě vnímat, ani pochopit a jen velice těžko nějak ovlivnit. Probouzíte se z něj pouze postupně a s velmi nepříjemnými pocity. Naštěstí si často už po několika vteřinách po probuzení z takového stavu nepamatujete vůbec nic.

 Techniky vyvolání transu

Jak již bylo uvedeno, za normálních okolností bývá trans vyvolán kombinací mentálních technik - relaxace a koncentrace. Metod k navození transu existuje celá řada. Mnoho jich je praktikováno na východě již od nepaměti, jiné vyvinula moderní psychologie a medicína. Tradičně mezi ně patří recitace manter (charakteristických slabik či slov s určitým mystickým významem, které též ovlivňují typ dýchání a způsobují v určitých částech těla rezonanční vibrace), techniky pomyslného klesání či naopak vzlétání, koncentrace na vnější či vnitřní objekty, pozorování dechu, počítání a mnoho dalších rozmanitých postupů. Některé využívají vizualizace, jiné ne. Po nějaké době praktikování vybrané metody začnete sami pociťovat charakteristické rysy nastupujícího transu.

 Za určitých podmínek můžeme do stavu transu upadnout i spontánně a to velmi lehce. Často se tak stane náhodně a zpravidla bez vašeho vědomí, když v relaxovaném stavu bezděky zaměříte pozornost například na vlnění vodní hladiny, plynutí mraků po obloze, pohyb větví stromů ve větru či na jiný podobný jev. Jednoduše přestanete přemýšlet a pouze „vnímáte“ nebo,  jinak řečeno, soustředíte se na své okolí nebo přímo na určitý objekt za současné (alespoň částečné) relaxace těla. Při delším trvání takových podmínek začnete pozvolna upadat do transu, pokud ovšem nebudete vyrušeni nebo vaše pozornost výrazně nezakolísá.

 Pozice při cvičení

 Nejvhodnější pozice pro tento druh cvičení je poloha v sedě na pohodlné židli či v křesle. Posaďte se takovým způsobem, aby vaše záda byla rovná a po celou dobu se snažte udržovat tělo vzpřímené. Podepřená by v ideálním případě měla být pouze bederní páteř. Pro pocit pohodlnějšího sezení a tudíž většího uvolnění se jen lehce opřete zbývající plochou zad. Získáte tak pocit větší stability a nehybnosti těla. Hlavu držte rovně, brada by měla být jemně zatažená dozadu. Stehna směřují od sebe, pánev je mírně podsazená. Lýtka  postavte kolmo k zemi s chodidly dotýkajícími se celou plochou země nebo je jakkoliv pohodlně překřižte nebo ohněte pod židli. Ramena a paže ponechejte uvolněné, ruce položte volně do klína nebo mezi stehna. Prsty na rukou mohou být různě propletené. Toto je nejpohodlnější vzpřímená meditační poloha pro člověka „západního typu“. Velmi vhodné je sedět ve velkém křesle, kde se můžete opřít celou zadní částí těla včetně hlavy. Záda by měly být pokud možno rovná, není to však podmínkou. Každopádně je velmi důležité,  abyste se cítili pohodlně a uvolněně a nemuseli namáhat svaly. Zároveň se musíte v dané poloze cítit stabilní. V takovém případě potom vydržíte cvičit velmi dlouho a nebudete tak rušeni nežádoucími pocity napětí nebo bolesti.

 Pokud jste na to zvyklí, můžete zaujmout též nějakou tradiční pozici jógy. Tyto polohy jsou však pro mnoho lidí značně obtížné a je v nich zpravidla nutno udržovat vzpřímené držení těla zapojením zádových svalů. To pak způsobuje nežádoucí napětí, které narušuje vaše pohodlí i soustředění a proto v takových pozicích obvykle nedokážete setrvat po delší dobu. Částečně se tomu můžete vyhnout podložením hýždí malým polštářkem. Klasickou meditační polohou je například známý pololotosový či lotosový sed, kdy jedno nebo obě chodidla spočívají na stehnech. Tato pozice je považována za nejvznešenější polohu těla vůbec, je také velmi vyrovnaná.  Má však jednu velkou nevýhodu - pro západní civilizaci je vhodná spíše pro kratší dobu cvičení, protože při ní dochází k silnému napínání kolenních vazů. Nevhodným praktikováním této asány po delší časové intervaly si můžete časem dokonce poškodit kolenní klouby. Většině lidí vyhovuje cvičit spíše v „tureckém sedu“ se zkříženýma nohama a podloženými hýžděmi. Je vhodné se současně opřít o zeď či hranu postele a nenamáhat tak příliš nevycvičené zádové svaly. Ani tehdy však zcela neeliminujete určité napětí svalů (zejména na vnitřní straně stehen), proto je pozice na židli či v křesle přece jenom nejvhodnější.

 Jednoznačně nejpohodlnější je zcela jistě pozice vleže na zádech s pažemi podél těla nebo na stehnech, pánvi či na hrudi (ne na břichu kvůli dýchání) s hlavou podloženou nízkým a měkkým polštářkem. Dlaně by měly být volné, rozevřené a směřující vzhůru. Tato poloha je velmi vhodná pro začátečníky, protože při ní snadno dosáhnete absolutní relaxace těla a velmi dobře můžete vnímat veškeré pocity během transu. Její velká nevýhoda však spočívá v tom, že v ní naprostá většina lidí (a začátečníků teprve) velmi snadno usíná. Tomu lze zabránit ponecháním očí otevřených po celou dobu cvičení. I tak se vám však budou oči často sami zavírat. Vhodné je odstranění veškerého spánkového deficitu nebo cvičení v určitou denní či večerní dobu, kdy nejste náchylní k upadnutí do spánku. Obvykle to bývá pozdě odpoledne a brzo večer, což je vůbec nejvhodnější doba pro cvičení.

 Usínání představuje vskutku vážnou překážku cvičení. Je proto vhodné mít po celou dobu oči otevřené či přivřené. Jednoduše uvolněte víčka i oční svaly a okolí před sebou pozorujete rozostřeným viděním. Svůj pohled můžete též zaměřit na určitý předmět nebo na podlahu několik metrů před vámi. Ustavičné zírání do jednoho bodu často působí potíže a unavuje oči. Během celého cvičení můžete libovolně mrkat, vaše koncentrace se tím nikterak nenaruší. Při provádění některých meditací je někdy lepší oči později úplně zavřít.

 Metoda koncentrace

Nejvhodnější technikou vyvolání transu je koncentrace na jednotlivé části těla za jejich současného uvolňování. Tato metoda se běžně používá při navození hypnotického spánku či při autogenním tréninku. Pokud je spojena specifickým způsobem s dýcháním, stane se ještě účinnější. Má též tu výhodu, že v dané oblasti koncentrace vše zřetelně cítíte. Soustředění je tak jednodušší  a tudíž postupujete rychleji a efektivněji.

 Klíčem je naučit se vyvolat pocit „dýchání do jednotlivých části těla“. K tomu dobře poslouží níže uvedené cvičení. Následující postup představuje variantu čínského cvičení qi-gong (čteno čchi kung) spadající do kategorie wai-tan qi-gong. Jde o „práci s dechem a energií“ během neúplné relaxace těla (některé svaly paží jsou napjaté). Techniky, které probíhají ve stavu úplné relaxace těla pak spadají pod nei-tan qi-gong. Obojí může být praktikováno ve stavu transu.

 Jak tedy na to? Pohodlně se usaďte, lehce zvedněte paže a vytvořte s jejich pomocí před tělem pravidelný kruh s dlaněmi směřujícími k tělu, jako byste před sebou drželi velký nafukovací balón. Můžete také cvičit v leže s pažemi podél těla nebo je nechejte volně svěšené k zemi (ať už při tom sedíte či stojíte). Po celou dobu cvičení však mějte paže uvolněné a bez zbytečného napětí. Prsty směřují k sobě, ale nedotýkají se. Snažte se uvolnit lokty a zejména ramena. Nyní začnete přirozeně dýchat. Při každém výdechu se soustřeďte na své dlaně a pozorujte pocity, které v nich vznikají. Po několika minutách cvičení se vaše dlaně začnou více prokrvovat a tím pádem mírně zahřívat. Budete v nich zřejmě cítit také jakési jemné mravenčení a budou vám připadat těžké a strnulé. Pokračujte tak dlouho, dokud nezískáte pocit „dýchání do svých dlaní“. To je velmi důležité, neboť je na tom založena následující metoda vyvolání transu i některé níže uvedené techniky. Až toto cvičení dostatečně zvládnete a budete umět pocit dýchání do dlaní kdykoliv vyvolat, můžete postoupit dále.

 Praktické navození transu

 V tomto okamžiku se dostáváme přímo k metodě, která vyvolává trans. Zpočátku je lepší cvičit vleže na zádech s pažemi mírně od těla a s dlaněmi vzhůru nebo směrem k tělu, které se opírají malíkovou hranou o podložku. Tato poloha je vhodná hlavně kvůli tomu, že se v ní velmi dobře a uvolněně dýchá a nedochází tak ke křečovitému stahování či roztahování břicha, což může občas  činit začátečníkům problémy při cvičení v sedě. Dýchejte naprosto přirozeně a uvolněně, při nádechu nechejte břicho volně rozpínat, při výdechu zase stahovat.

 Nedoporučuje se cvičit po jakémkoliv těžkém jídle ani v době, kdy jste příliš hladoví. Pocity hladu, žízně nebo naopak plného žaludku by vás v takovém případě během cvičení mohly vyrušovat. Trávení navíc spotřebovává příliš energie a způsobuje pocity únavy a ospalosti. Proto se někdy doporučuje konzumovat raději vegetariánskou stravu, na jejíž strávení je spotřebováno energie znatelně méně.

 Nyní přejděme k samotné technice. Nejprve si zvolte meditační pozici, která vám nejvíce vyhovuje a zklidněte se několika hlubokými vdechy a výdechy. Poté začněte dýchat do svých dlaní podle předchozího postupu. Až v nich ucítíte jemné brnění (neuspěchejte to), přejděte k další části těla a „dýchejte“ do ní stejným způsobem. Spolu s výdechem se snažte danou část těla co nejvíce uvolnit. Je to úplně stejné jako výše uvedený postup, jen se postupně soustředíte na odlišné části těla. Tímto způsobem „prodýchejte" zápěstí, předloktí, loket a celý zbytek paže včetně ramenního kloubu. Následně vydechujte do celé paže současně. Vnímejte v ní vznikající pocit tíhy i všechny ostatní drobné změny. Stejným způsobem prodýchejte druhou paži i dolní končetiny. V podstatě na tom nic těžkého. Potom postupte k trupu. Prodýchejte kůži na zádech, na břichu a na hrudi, později dýchejte do trupu jako celku a představujte si, jak je s každým výdechem těžší a těžší. Dále se věnujte krčním svalům, kůží na hlavě a celému obličeji. Jazyk držte po celou dobu cvičení jemně přitisknutý na patře a neuvolňujte příliš dolní čelist. Ústa ponehcte zavřená.

 Během cvičení budete pravděpodobně skutečně cítit, jak s každým výdechem daná část těla těžkne a uvolňuje se. Po nějaké době vám bude připadat těžké a uvolněné celé tělo a budete mít pocit, jako byste upadali do spánku, zatímco však budete stále plně při vědomí. Vaše tělo v tomto bodě přechází do stavu hluboké relaxace (provázené pomalejšími alfa rytmy) a dostáváte se tak postupně do stavu transu.

 Pokročilejší stadium

 Když začnete mít pocit, že již techniku dobře ovládáte (což je individuální záležitostí, která trvá zpravidla několik týdnů až měsíců - v závislosti na pravidelnosti cvičení), můžete časem přejít k její zjednodušené variantě, kdy již nemusíte postupně dýchat pouze do malých oblastí těla, ale soustředíte se ihned na větší celky - například rovnou na celou paži. Můžete tedy prodýchávat nejprve opět dlaně, potom však již přímo celé končetiny (dokonce pravou i levou současně), celý trup, krk a hlavu a nakonec jedním výdechem celé tělo. Přitom opět pozorujte, jak daná část těžkne a uvolňuje se. Vnímání pocitu rostoucích tíhy těla jako celku během vydechování je současně velmi dobrou technikou prohlubování transu.

 Existují dva způsoby jak dýchat do větších částí těla. Pokud jde například o paži, buď se na ni soustředíte jako na celek nebo ji prodýcháváte způsobem, jakoby jí probíhala postupná vlna uvolnění od ramen až po konečky prstů. Tento druhý způsob je vhodnější. Na rozsáhlejší úseky kůže trupu můžete použít také princip dechové vlny, která by však měla běžet vždy směrem od hlavy k nohám.

 Co se týče končetin, můžete dýchat nejprve pouze do kostí, posléze jen do kůže a nakonec do celého údu současně. To však není nutné a zabere to více času. Takovým cvičením se zabývají pokročilejší druhy výše uvedeného čínského qi-gongu používané k léčení či prevenci mnoha chorob. Jako léčebné postupy vyvolávají možná tyto metody na mnoha tvářích úsměv, v podstatě je však jejich účinek do jisté míry logický, neboť soustředění na dané místo způsobuje rozšíření drobných cév, což vede k lepšímu prokrvení oblasti, lepšímu přísunu potřebných látek a k nastolení jakési fyziologické rovnováhy v oblasti. Přinejmenším takto můžete zahřát prochladlé části těla v relativně krátkém čase.

 Celá pokročilá metoda vyvolání transu není po dostatečné praxi nikterak obtížná ani časově náročná. Na každou část těla vám po nějaké době cvičení bude stačit jen několik dechů – třeba deset nebo dvacet, ale často i mnohem méně. Jednoduše se na danou oblast koncentrujete a prodýcháváním v ní vyvoláte pocit tíhy, tepla a uvolnění. Řekněme, že budete potřebovat deset výdechu na to, abyste těchto pocitů dosáhli. Pokud bude váš nádech a výdech trvat například sedm sekund (pochopitelně to může být méně či více) a pokud budete dýchat již do částí těla jako celků (jmenovitě do paží, dolních končetin, trupu, krku a hlavy), bude vám (po dostatečném zvládnutí techniky po nějaké době praxe) vyvolání lehkého transu trvat přibližně pět minut.

 Udržování transu

 Ve stavu transu se můžete udržovat tak dlouho, jak jen budete chtít – lépe řečeno jak dlouho se dokážete soustředit. Běžně se doporučuje cvičit několik až několik desítek minut denně. Pokud ovšem chcete a jste schopni zůstat klidní a soustředění i po delší dobu, můžete v transu přebývat i mnoho hodin. V takovém případě je důležité vybrat si vhodnou meditační pozici, aby nedocházelo k přílišnému blokování toku krve a nebyly namáhány svaly a kloubní vazy. Udržení transu po tak dlouhou dobu je však pro řadu začátečníků takřka nemožné. V počátečních fázích je proto vhodnější cvičit raději kratší dobu (třeba i dvakrát denně) a teprve později tento časový interval prodlužovat. Délku cvičení však neprotahujte nikterak násilně.

 Je to tedy opět koncentrace, která má v těchto chvílích hlavní úlohu, neboť je pro zachování transu opravdu klíčová. Trans samotný si můžete názorně představit jako kladkový luk. Jakmile u tohoto typu zbraně natáhnete silou tětivu, stačí ji pak jen v dané pozici držet bez větší námahy svalů. Podobně je to i s transem. Jak tento stav jednou vyvoláte, není již nikterak obtížné jej udržovat. Pouze se soustředíte na „držení tětivy“ v dané poloze. Luk zde představuje podmínku relaxace těla, natažení tětivy metodu koncentrace a míření s napjatou tětivou symbolizuje koncentraci vyvinutou k jeho udržování transu. Samotný účel transu či meditace může být potom přirovnán k vystřelení šípu na cíl.

 Jako začátečníci budete mít se soustředěním pravděpodobně nemalé potíže. Budete též často zaplavováni tokem vlastních myšlenek. Během praxe však vaše schopnosti koncentrace a relaxace výrazně vzrostnou a setrvání v transu vám již nebude činit takové potíže. Časem se také naučíte zůstat v klidu a plně soustředění i za výskytu rušivých podnětů z vašeho okolí. Po nějaké době pro vás bude již velmi snadné vyvolat v krátkém čase kvalitní stav transu neposkvrněný kolísáním koncentrace a budete si jej moci vychutnávat či při něm odpočívat v podstatě kdykoliv a jakkoliv dlouho.

 Cvičení transu s otevřenýma nebo přivřenýma očima zpravidla nečiní takové potíže. Jakmile však během cvičení oči zavřete, frekvence vašich EEG vln se začne postupně snižovat a vy budete upadat stále hlouběji do hlubšího transu, kdy bude schopnost vaší koncentrace stále slabší a vědomí zatemněnější a začnete usínat - což je nežádoucí. Záleží tedy jen a jen na vašich individuálních schopnostech, na jejich rozvoji a na dostatečné a pravidelné praxi.

 Nejběžnější metodou udržování  transu je prosté pozorování dechu či techniky koncentrace na vnější či vnitřní objekty (zpravidla na energetická centra). Ty představují již pokročilejší formy cvičení, o kterých bude řeč jindy. I v těchto případech však může docházet k nedobrovolnému upadání na hlubší hladiny a k usínání. Pokud proto chceme trávit v transu více času, je VELMI VHODNÉ cvičit (alespoň v počátečních stádiích) s otevřenýma očima. Udržování transu vleže se zavřenýma očima po delší dobu je (jak sami možná zjistíte) mnohdy nesmírně obtížnou záležitostí.

 Prohlubování transu

 Pro účely některých meditací je třeba trans prohloubit na hranici alfa a theta EEG rytmů. K tomu dochází při pouhém setrváváním v transu často samovolně, někteří lidé se však udržují stále na určité hladině a nedokážou už jít hlouběji. V takových případech je vhodné věnovat se metodám záměrného prohlubování transu. Tradičně se pro tyto účely používají techniky zpětného počítaní nebo pomyslného klesání či stoupání. Pokud není uvedeno jinak, provádějí se obvykle se zavřenýma očima.

Při prohlubování transu si můžete například představovat, jako byste byli lehčí než vzduch a pomalu stoupali stále výš a výš nebo se naopak s rostoucí gravitací propadali někam do hlubiny. Dobrou technikou je představování si vlastního těla zatíženého těžkým závažím, které se pomalu potápí čím dál hlouběji do nekonečné mořské propasti. Jinou variantou je vizualizace vašeho těla, jak je silou taženo velkým vzduchovým balónem ze dna moře vzhůru k hladině. Hladinu si zobrazte někde vysoko nad sebou, můžete přes ni též "pozorovat" slunce a modrou oblohu s mraky. Pokud dosáhnete hladiny dříve, než jste zamýšleli, stoupejte dále ke slunci v jeho září. Zvolte nebo si sami vymyslete takovou metodu, která vám nejvíce vyhovuje. Čím častěji ji budete praktikovat, tím dříve si na ni zvyknete a její efekt bude postupně silnější. Velmi dobře funguje také již zmíněná technika dýchání do celého těla za jeho současného uvolňování.

 Všechny tyto metody využívají koncentraci s úzkým objektem pozornosti a snižují frekvenci mozkových vln. Některé jsou natolik účinné, že při nich může dojít dokonce k „projekci vědomí“ podobnému stavům při klinické smrti nebo po požití některých druhů drog. Stává se to někdy i samovolně praktikováním určitých (pro tyto účely vyvinutých) meditací.

 Někteří lidé navozují či prohlubují trans raději pomocí určitých přístrojů, které prostřednictvím binauralní a optické stimulace umožňují vyvolat požadované frekvence EEG vln údajně jednodušeji než praktikováním klasických technik. Stimulace těmito „ladičkami mozku“ způsobuje prohloubení transu na předem nastavenou hladinu, o které se předpokládá, že je pro dané účely nejvhodnější. Existují dokonce tabulky, které tyto rozsahy frekvencí udávají.

 Hypnagogie

 Pokud budete prohlubovat trans podle výše uvedených postupů, za nějakou dobu (obvykle je to u trénovaného člověka několik málo minut) dosáhnete hranice alfa a theta transu. Zde se začínají objevovat hypnagogické halucinace. Jde o pomyslné, zpravidla zrakové obrazy (či dokonce krátké sekvence) a sluchové vjemy, které mohou trvat řádově vteřiny či pouze jejich zlomky. Většinou jsou ihned po odeznění zapomenuty a je velmi těžké si je zpětně vybavit. Za normálních okolností se vyskytují během usínání, kdy vědomí plynule přechází do stavu snění. Obvykle si tohoto jevu nepovšimnete, je na něj třeba úmyslně zaměřit pozornost. Pokud v transu na hranici spánku a bdění udržujete mysl soustředěnou a máte v tom již nějakou praxi, můžete všechny tyto neskutečné obrazy, hlasy a scenérie vědomě pozorovat. Musíte mít však na paměti, že na této hladině dochází velmi snadno k výraznému kolísání koncentrace. Při ztrátě kontroly tak snadno upadnete do běžného spánku. Abyste tomu zamezili, je dobré tento stav občas přerušovat intervaly cvičení s otevřenýma očima.

 Trans a meditace

 Většina meditací probíhá zpravidla v transu. Pouhé přebývání ve stavu transu lze zcela jistě považovat za samostatnou meditaci. Většinou se však transu využívá ve spojení s jinými technikami, kdy stav transu zpravidla ulehčuje některé činnosti nebo jejich účinek značně zvyšuje. Abyste se mohli později věnovat pokročilejším technikám některých obtížnějších meditací, je důležité nejprve pravidelně trávit v transu nějaký čas, což je každým pádem příjemné a zvyknete si tak na veškeré jeho charakteristiky. Pokud vám nevyhovuje pouze pasivní spočívání v transu po delší dobu, můžete se věnovat například následujícímu cvičení.

 Aktivní snění

 Tuto meditaci nazývám s oblibou termínem „aktivní sněním“. Trans při ní působí jako jakýsi katalyzátor, který výrazně zvyšuje schopnosti vaší vizualizace. Po celou dobu cvičení této techniky si můžete plně vychutnávat blaženost transu, vnitřní klid i onu zvláštní strnulost těla a současně se situovat doprostřed působivých scenérií vykreslených vaší vlastní fantazií. Strávíte tak v transu mnoho desítek minut, ani nebudete vědět jak.

 Nejprve si vybavte nějaké známé a příjemné místo, které jste již někdy v minulosti navštívili. Čím lépe dané místo znáte, tím lépe se rozpomenete na více podrobností. Můžete též pracovat s obrazem určité krajiny z fotografie, plakátu či videokazety nebo si vytvořte úplně novou vlastní realitu. To je ovšem značně obtížnější. Museli byste si tak sestavit ze známých prvků zcela nový trojrozměrný obraz, který jste nikdy předtím neviděli. To činí zpravidla potíže.

 Nyní zaujměte vaši oblíbenou meditační polohu a vstupte do transu. Poté přistupte k vizualizaci vybraného místa. Rozprostřete kolem sebe všechny jednotlivé prvky zvolené krajiny, které vám utkvěly v paměti. Snažte se je zobrazit v co nejpřesnějších barvách a ve velkých rozměrech. Nesmí to být jen malý obrázek ve vaší mysli, měl by vás naopak obklopit a vyplnit všechen prostor, který si jen dokážete představit. Zpočátku vám to bude zřejmě dělat problémy. Barvy a tvary mohou být nejasné a vše se bude možná zdát neostré, mlhavé a rozmazané. To však není příliš důležité, hlavní je aby jste získali pocit vnímání trojrozměrného prostoru. Po nějaké době cvičení vám vše půjde rychleji a lépe. V průběhu praktikování této metody časem dojde k samovolnému prohloubení transu a vaše představivost tak výrazně vzroste. Pokud máte problémy s optickou vizualizací, zaměřte se třeba jen na atmosféru daného místa. Procházejte se vámi vytvořenou krajinou, pozorně se rozhlížejte a snažte se upevnit si tento trojrozměrný obraz, který je jejím základem. Při každém dalším cvičení, kdy se budete vracet do stejné krajiny se bude vše jevit výraznější a již dobře známé.

 Dále si v této vaší umělé realitě zkuste představit veškerý pohyb, který tam jen může existovat. Zaměřte se především na takové prvky jako je plynutí mraků po obloze, třepotání listů, naklánění stébel trávy ve větru, charakteristické chování nejrůznějších živočichů, proudění vody či pohyb vln na mořském pobřeží. Cokoliv vás jen napadne. Posléze přidejte všechny zvuky jako zpěv ptáků, šplouchání moře, šumění v korunách stromů, burácení příboje, hukot vodopádu atd. Pohyb a všechny tyto umělé sluchové vjemy přinesou do vaší krajiny život. Můžete se soustředit také na to, jaké pocity vyvolávají určité prvky v reálném světě na vašem těle – například dopad slunečních paprsků na kůži, vnímání teploty či vlhkosti okolí nebo proudění vzduchu nebo vody kolem těla. Vybrané místo si můžete též vybavit za jakéhokoliv počasí či ročního období.

 Ve vaší krajině pro vás neexistují žádná omezení. Pokud chcete, kráčejte po vodní hladině, pohybujte se velkými ladnými skoky v korunách stromů nebo se jednoduše vznášejte ve výšce a sledujte vše z ptačí perspektivy. Klidně se jen tak někde posaďte pod strom a meditujte nebo se bavte nějakou vaší oblíbenou činností. Jakoukoliv. Výhodou tohoto cvičení je to, že se můžete jít uprostřed mrazivé zimy vykoupat na tropickou pláž nebo si naopak za parného letního dne skočíte třeba někam zalyžovat.

 e důležité, aby na vás celkový účinek této meditace pozitivně působil. V takovém případě se pak snadněji uvolníte, zbavíte stresu, uvedete se do dobré nálady a setřesete ze sebe všechny problémy běžného života. Dlouhodobé cvičení aktivního snění může mít též velký vliv na odstraňování či zmírňování depresí i stavů melancholie. Jednoduše řečeno, metoda aktivního snění vám splní všechny vaše sny.

 

 

Práce s energií a čakrami

 -práce z energíí muže zvýšit výskyt LD existuji i speciální techniky na vyvoláni LD pomoci práce z energií ty budou v další časti nejdříve si přečtěte tento článek který slouží jako ůvod do problematiky

-převzato z http://satori.webpark.cz

2

 V této části se budeme věnovat mentálním technikám obecně označovaným jako „práce s energií“. Jde do jisté míry o klasické a dobře známé druhy meditací, které se na západě stávají poslední dobou čím dál známějšími a jejich popularita každým rokem stále roste. Tradičně se jimi zabývá hlavně klasická a taoistická jóga, často jsou praktikovány též jako součást studia bojových umění wu-shu (na západě nesprávně označovaných slovem kung-fu) nebo v souvislosti s některými filosofickými směry jako je hinduismus, tantra, buddhismus či taoismus. Zpravidla jde o vzájemně velmi podobná cvičení (či jejich obdoby), která jsou všechna založena na stejném principu.

 Účel jednotlivých technik je rozmanitý. Některé východní nauky považují tyto techniky především za velmi účinné nástroje k udržování či posilování zdraví. Zejména v taoistické józe je takovým praktikám připisován velký význam. V čínském pojetí bývají označovány termínem qi-gong (čteno čchikung), což v doslovném překladu znamená práci s dechem či energií. Dělí na vnější wai-tan qi-gong a vnitřní nei-tan qi-gong. Dále je rozdělován na „měkký“ qi-gong využívaný zmíněnými technikami k udržování zdraví nebo během nejrůznějších druhů meditací a na „tvrdý“ qi-gong hojně uplatňovaný v některých bojových uměních. Techniky klasické jógy i tantry obecně směřují spíše k vyvolání určitých mystických stavů za účelem dosažení vyšších cílů jako je harmonie těla a duše či konečná seberealizace. Této oblasti se věnují také nejpokročilejší taoistické meditace. Buddhističtí adepti cvičí techniky práce s energií jen velmi zřídka, jelikož pro ně nemají velký význam. Jejich veškeré snažení je soustřeďováno na dosažení osvícení prostřednictvím zcela odlišných metod.

 Zde se budeme podrobně zabývat pouze technikami, které se týkají energetického systému těla, ovlivňují jeho funkční stav a přímo na něj působí. O tom však bude řeč později. V tuto chvíli přichází na řadu nejprve něco z teorie.

 Energetický systém

 Energetický systém těla bývá přirovnáván k velmi komplikované a důmyslně propojené síťi tvořené velkým počtem drah a bodů, které na nich leží nebo jsou umístěny v místě jejich spojů či překřížení. Tyto body bývají v čínské terminologii označovány jako akupunkturní body, z hlediska jógy mluvíme o takzvaných „čakrách“. Při detailním  popisu jde o řádově stovky takových bodů proměnlivé velikosti a až tisíce drah o různém kalibru i délce. Některé body a dráhy jsou považovány za velmi významné a je jim proto věnována velká pozornost. Patří sem zejména hlavní kanály a několik největších a nejdůležitějších energetických center k nim připojených. Tradičně je za základní funkci tohoto systému považováno shromažďování energie a její rozvádění po těle. Hlavní energetická centra mají pak ještě další významné funkce  (především převádění energie). Některá jsou zodpovědná též za určité specifické paranormální schopnosti. Těm se však tento text věnovat nebude.

 Základní kostru energetického systému představuje řídící a koncepční kanál (tvořící společně protáhlou elipsu) a dráhy končetin, které se k nim připojují na basi těla a v oblasti mezi lopatkami. Na ně se pak napojuje velké množství dalších menších drah. Některé probíhají víceméně přímo, jiné se složitě stáčejí. Hlavní řídící kanál prochází středem páteře od kostrče až k bodu na vrcholu hlavy. Na jeho nejnižším konci je důležité energetické centrum, na které se napojuje též druhá základní energetická dráha běžící po přední straně těla - koncepční kanál. Na opačném konci těla řídící kanál navazuje na rozsáhlé temenní centrum, taktéž spojovací bod obou energetických cest. Koncepční kanál probíhá přímo od vrcholku hlavy po obvodu těla po jeho přední straně opět k basálnímu centru. Nejdůležitější a zpravidla největší energetická centra jsou umístěna právě na této (koncepční) dráze a jsou připojena též k řídící dráze v bodech ležících zpravidla přímo naproti nim.

 Energetických center je velké množství. Za základní a největší je v klasické józe považováno sedm. Taoistické jóga jich rozlišuje více, neboť mezi ně řadí i oblasti jejich připojení k řídící dráze. Dále existuje spousta menších bodů situovaných například uprostřed dlaní či chodidel, na spojnici některých drah nebo ve velkých kloubech. Jeden takový bod je umístěn ve středu hrudní kosti a je často mylně považován za srdeční centrum. Kromě základních a vedlejších energetických center existuje také opravdu mnoho docela malých bodů ležících na povrchu těla nebo sledujících průběh vedlejších drah. Zabývá se jimi především akupunktura a akupresura.

 Toto uspořádání není nikterak náhodné. Je zajímavé že se z pohledu anatomie velmi přesně shoduje s nervovým systémem těla, konkrétně s uložením velkých nervových svazků či hlavních nervů, ale také s přesnou polohou určitých charakteristických oblastí mozku nebo některých orgánů a velkých žláz i rozsáhlých nervových pletení. Řídící kanál je prakticky totožný s míchou, za koncepční kanál lze zase při troše představivosti považovat nervus vagus (bloudivý nerv). Výjimku tvoří některé body ležící mimo tělo. Jimi se však klasické techniky práce s energií takřka nezabývají. Rovněž pojetí „energie“ souvisí do jisté míry s některými vědními obory jako je například fyziologie. Tato „energie“ (během praktikování určitých technik často zřetelně pociťovaná jako proudy tepla) je vlastně bioelektřinou, kterou tělo vyrábí. Jde v podstatě o tvorbu bioelektrických potenciálů a jevy jako depolarizace, transpolarizace a repolarizace, jejichž prostřednictvím dochází v organismu k přenosu vzruchů. Ty pak mohou specifickými mechanismy spouštět určité procesy. Tímto způsobem vzniká například orgasmus, který je též považován za druh „uvolnění energie“.

 Zde jsme se vlastně dostali k určitému objasňování některých fenoménů pomocí moderních vědních disciplín. To je však možné pouze do určitých hranic. V jistých bodech se věda a východní nauky očividně rozcházejí, neboť mnoho takových jevů (ať už náhodně vzniklých či vyvolaných zcela konkrétními mentálními technikami) zjevně překračuje hranice vědy . Stejně je to i s energetickým systémem těla. Některé jeho charakteristiky lze logicky vysvětlit, jiné ne. O to se snaží spíše jakési „polovědní“ obory jako je například parapsychologie.

 Jevy provázející cvičení

Pokud jde o charakteristické fenomény způsobené nejrůznějšími technikami práce s energií, pocity při tomto druhu cvičení se shodují s těmi zažívanými během transu nebo v průběhu cvičení technik trans vyvolávajících. I zde jde vlastně o práci s energií. Metody navození transu působí na energetická centra pouze nepřímo, níže popsané postupy však představují přímou stimulaci těchto oblastí a proto jsou pro ně některé znaky více typické.

 Během přímé i nepřímé stimulace energetického systému dochází nejčastěji k fenoménům „uvolňování energie“, které lze přirovnat k návalům horka či dokonce pocitům orgasmu v dané oblasti provázeným charakteristickým jemným brněním. To je typické zejména pro aktivaci větších center. Někdy jsou tyto pocity soustředěny pouze v určitých místech, jindy zaplavují rozsáhlejší části těla nebo dokonce všechna hlavní centra současně. V určitých případech se mohou dokonce postupně rozšířit do všech částí energetického systému, což bývá označováno jako efekt pseudokundalíní či "orgasmus celého těla". Tento jev lze popsat jako rozsáhlé rozlití tepla po těle za současné zvýšené aktivity největších energetických center, odkud energie vyzařuje do přilehlých tělesných částí. Může to být velice jemné nebo naopak nesmírně intenzivní. Cítíte, jak tato vibrující teplá energie jakoby "nafukuje" celé vaše tělo a působí určitým tlakem na jeho povrch i na hlavní centra. Současně můžete mít velmi zvláštní pocit "rozšiřování obrysů těla" do všech stran. Oblast vnímání energie uvnitř vašeho těla a kolem něj bývá souhrnně označována termínem „energetické tělo“. Zároveň zřetelně vnímáte jakési jemné vibrování či brnění, zejména v trupu a pažích se specifickým tlakem uprostřed dlaní. Tento stav je obvykle provázen pocitem vznášení, závratí, zkresleným vnímáním času i prostoru a také určitou extází. Trvá zpravidla krátce. Takových typů uvolnění energie existuje celá řada. Může též docházet k proudění energie pouze po některých drahách jen do některých center.

 V počátečních fázích cvičení práce s energií začátečníci zpravidla necítí žádné pocity. Za nějaký čas začnou obvykle vnímat jemné vibrace, brnění i pocity tepla zmíněné v části pojednávající o transu. V tomto stadiu se mohou ojediněle spontánně vyskytovat výše popsané fenomény uvolňování energie. Po nějaké době cvičení však tyto náhodné jevy ustoupí a dále se budou objevovat zpravidla pouze při některých specifických technikách intenzivní stimulace energetických center.

 

 Efekty kundalíní

 Vzácně se vyskytující druh typického uvolnění energie proudící pouze řídící drahou v páteřním kanále směrem vzhůru za současné postupné aktivace hlavních center k ní připojených bývá označován jako fenomén kundalíní či „probuzení tekutého ohně“. Tento jev je často přirovnáván k vlnám horké energie pulsující páteří, jindy bývá popisován jako pomalý ale silný teplý proud, který se vlnivým pohybem proplétá mezi všemi hlavními energetickými centry od base těla k hlavě a svým průběhem je aktivuje. Z tohoto důvodu je v józe symbolem kundalíní had plazící se vzhůru. Pokud tato energie dosáhne vrcholku hlavy, rozlije se do celého rozsáhlého temenního centra, což obratně vystihuje termín „medusa efekt“. Vzácně při tom dochází ke stavům dočasného osvícení, vzniku rozšířeného vědomí, pocitům euforie či extáze, k náhlému uvědomování podstaty věcí, nejrůznějším vizím, vnímáním záblesků bílého světla či k projekcím mimo tělo. V jógové terminologii jsou některé takové stavy označovány pojmem sámandhí. Mohou trvat i celé hodiny.

 Probuzení kundalíní bývá vyvoláno zpravidla stimulací hlavních energetických center (zejména základního centra na basi těla) nebo vzácně spontánně dlouhodobým spočíváním v hlubokém transu během určitých druhů meditací. Tantra dosahuje stejných výsledků prostřednictvím intenzivní sexuální stimulace. K podobným jevům dochází také při praktikování některých taoistických technik sexuálního qi-gongu. Jde o metody koncentrace spojené s dechovým cvičením za pravidelné kontrakce svalů perinea.

 Fenomény kundalíní byly známy též ve starém Egyptě. Tradičně se jimi však zabývá především kundalíní jóga, tantra a v podstatě i některé taoistické techniky. Mezi klasickou a čínskou taoistickou jógou existuje v tomto směru hlavní rozdíl. Klasická jóga nepoužívá koncepční kanál běžící po přední straně těla a energii nechává proudit pouze řídícím kanálem středem páteře až do temenního centra. Pracuje převážně s hlavními energetickými centry, přičemž velkou důležitost přiřazuje zejména těm nejvyšším. Cvičení klasické jógy i tantry může vést k masivnímu uvolnění energie, která je bez řádné kontroly tělu nebezpečná. Určitá rizika představuje především přivedení nadměrného množství energie do center v oblasti hlavy, k čemuž tyto techniky obvykle směřují. Metody taoistické jógy využívají k proudění energie vzhůru také řídící kanál, po dosažení vrcholku hlavy je však energie následně vedena dolů koncepčním kanálem do základního centra a celý proces se opakuje. Energie tak vlastně koluje v elipse (nazývané "mikrokosmická dráha") po obvodu těla přes všechna důležitá centra, přičemž nikde nedochází k jejímu nadměrnému hromadění. Cvičení technik taoistické jógy je proto z tohoto hlediska mnohem bezpečnější.

 Rizika

 Některé pokročilé techniky práce s energií mohou být z výše uvedených důvodů značně nebezpečné, zejména pro úplné začátečníky. Týká se to hlavně zmiňované kundalíní jógy, při jejímž cvičení vzniká velké množství tepla. Někteří mistři této větve jógy tak na sobě dokážou v mrazu usušit mokrou látku ovinutou těsně kolem těla. Jde však již o VELMI pokročilé techniky. Jejich riziko spočívá mimo jiné též v jakémsi „popálení“ energetických drah či nervových vláken. V ojedinělých případech může takové praktiky provázet dokonce naskočení puchýřů na kůži, pravděpodobně vlivem sugesce. Jde o velice vzácný jev způsobený velmi intenzivním cvičením. Největší nebezpečí však jednoznačně představuje již zmíněné masivní proudění energie přímo do nejvyšších center v hlavě, kde může vyvolat  silné bolesti nebo jiné potíže. Ačkoliv ke všem výše uvedeným fenoménům dochází jen velmi zřídka, neberte to přesto na lehkou váhu. Tento text se klasickým praktikám kundalíní jógy přímo nevěnuje, za jejich obdobu však lze pokládat níže popsané taoistické meditace mikrokosmické dráhy, během kterých může k probuzení kundalíní skutečně dojít.

 Stimulace energetických center

 Dříve než se dostaneme ke konkrétním technikám, je třeba se naučit přesně lokalizovat jednotlivé energetické body. Jak již bylo uvedeno, největší energetická centra leží na přední straně těla několik centimetrů pod kůží na koncepční dráze. Většina z nich je velká asi jako lidská pěst. Některá se jeví spíše jako menší body, jiná jsou značně rozsáhlá. Příkladem může být solar plexus či velké temenní centrum, které způsobuje při úplné aktivaci jemné vibrace celé horní poloviny hlavy. Zde je přehled všech hlavních a nejdůležitějších center koncepční dráhy:

 První takovým centrem je bod ležící těsně pod kůží v oblasti mezi konečníkem a pohlavními orgány. Během rozmanitých technik jeho stimulace toto místo často jemně pulsuje. Jde o mimořádně významné centrum, které bývá právem považováno za "základní". Jeho aktivování nepůsobí zpravidla potíže.

 Druhým důležitým místem je celá oblast mezi stydkou kostí a pupkem, kde se nachází hned tři velké body. Jejich stimulace je často náročná zejména kvůli obtížnější lokalizaci a slabým projevům aktivity těchto bodů. Nejnižší z nich leží přímo nad stydkou kostí. Bývá označován za sexuální centrum. Většina východních nauk mu nevěnuje přílišnou pozornost, o něco známější je spíše v taoistické józe. S následujícími dvěma body je to poněkud obtížnější, neboť velmi často dochází k jejich záměně. Klasická jóga považuje za druhé hlavní energetické centrum (v našem pojetí jako třetí) bod ležící asi tři až čtyři centimetry pod pupkem, přibližně dva centimetry pod povrchem těla. Bývá často zaměňováno s předchozím sexuálním centrem. Taoistická jóga tento bod nepopisuje, nesmírný význam naopak přikládá třetímu bodu zvanému dolní dantian (nebo pouze dantian, čteno tanťien) umístěnému v oblasti pupku asi centimetr nebo dva pod kůží (směrem k páteři). V taoistickém systému je to zcela jistě nejdůležitější energetické centrum, kterému je věnována opravdu nemalá pozornost. Bývá pokládáno za hlavní místo shromažďování energie v těle.

 Všechny tři tyto body je v počátečních obdobích cvičení obvykle velmi těžké zaktivovat, naučíte se to teprve po nějaké době pravidelné praxe. Nejlépe se soustředí na uvedený dantian, neboť při správném dýchání se začíná břicho při nádechu rozpínat právě z tohoto místa. Při výdechu se do něj zase stahuje. Dýchání v pozici v sedě je pro začátečníky zpravidla o něco obtížnější než v poloze vleže na zádech. Cvičte proto v takové poloze, která vám po všech stránkách vyhovuje nejvíce.

 Další centrum leží v oblasti solar plexu. Je to poměrně rozsáhlá oblast mezi koncem hrudní kosti a pupkem. Soustředí se na ni poměrně dobře. V klasické józe bývá tato oblast označována termínem manipúra - město drahokamů.

 Následuje velké srdeční centrum. Je umístěno přibližně na spojnici mezi bradavkami pod koncem hrudní kosti. U některých lidí je velmi silné, jiní tam při cvičení zaznamenávají pouze slabé a nevýrazné pocity. Při plné aktivitě zde vznikají intenzivní vibrace, přičemž zde uvolněná energie vyzařuje do celého hrudníku. Je to velmi důležité centrum, jedno z nejsilnějších vůbec.

 Na řadu přichází bod umístěný přímo ve středu hrudní kosti těsně nad srdečním centrem, se kterým bývá často zaměňován. Patří mezi dobře lokalizovatelné body se snadnou stimulací. Odpovídá přibližně poloze brzlíku (thymu).

 V oblasti krční jamky těsně nad hrudní kostí se nachází další bod koncepční dráhy. Jde o menší hlavní centrum. Jeho stimulace je zpravidla obtížnější. Anatomicky koresponduje se štítnou žlázou.

 Třetí oko – tak je často nazývána nevelká oblast mezi obočím. Bývá přirovnávána k hypofýze a patří k nejsnadněji stimulovatelným energetickým centrům vůbec. V aktivním stavu často silně pulsuje. Dlouhodobá koncentrace na tento bod může občas způsobit bolesti hlavy. Pokud jej budete stimulovat opravdu intenzivně a dlouho (třeba i několik hodin), můžete výjimečně dosáhnout i dočasných změn ve vidění nebo dokonce zrakových halucinací.

 Poslední hlavní centrum se nachází na vrcholku hlavy. Obvykle je spojováno s oblastí celého mozku. Stimuluje se velmi lehce a jeho aktivita je provázena silnými vibracemi a pocitem jemného tlaku v hlavě. Jak v klasické, tak v taoistické józe je tento bod považován za nesmírně důležitý a často hraje významnou úlohu při nejpokročilejších druzích meditací. Jde o nejrozsáhlejší centrum celého energetického systému těla vůbec.

 Toto je úplný souhrn největších a nejvýznamnějších energetických center situovaných na přední straně trupu. Bodům ležících na hlavní řídící dráze procházející středem páteře (v podstatě míšním kanálem) se budeme podrobně věnovat v části pojednávající o mikrokosmické dráze (níže).

3

 Metoda

 Stimulace energetických bodů je velmi jednoduchá. Jde vlastně o jednu poněkud upravenou metodu klasické jógy. Ke jejímu cvičení je však důležité, abyste již dokonale zvládali techniku dýchání do jednotlivých částí těla. Pokud jste část o transu ještě nečetli, doporučuji ji nejprve pozorně prostudovat, jelikož obsahuje mimo jiné zejména popis nejrůznějších meditačních poloh, ke kterým se zde již nebudeme vracet. Všechny níže uvedené postupy se stavem transu pracují a jejich účinek v něm silnější. Je proto vhodné nejprve vstoupit do transu a až poté se věnovat konkrétní metodě. Kdybychom tento krok vypustili, nic moc by se tím nezměnilo. Trans by pravděpodobně vznikl po nějaké době cvičení samovolně, jak tomu ostatně u většiny meditací často bývá.

 Pokud jste se dobře seznámili se základními energetickými centry a dobře ovládáte metodu dýchání do jednotlivých částí těla, přichází na řadu praktické cvičení. Technika je vcelku jednoduchá, není ani třeba se o ní příliš rozepisovat. Níže uvedený postup funguje zpravidla velmi dobře i u začátečníků. Zpočátku budete mít pravděpodobně potíže s lokalizací jednotlivých bodů, můžete si to však zpočátku ulehčit například nalepením kousku náplasti na kůži v daných bodech.

 Nejprve zaujměte svou oblíbenou meditační polohu a zklidněte se několika hlubokými dechy. Oči můžete mít zavřené nebo přivřené, při pozici vleže je však raději ponechte otevřené. Zamezíte tak nechtěnému upadání do spánku. Poté přistupte k technice stimulace. Při nádechu se jednoduše soustřeďte na určité energetické centrum a s výdechem do něj „vydechněte“, stejně jako u metody vyvolání transu. Není na tom nic těžkého. Postupujte od základního centra po koncepční dráze směrem vzhůru až k vrcholku hlavy. Není nutné se zabývat všemi třemi body v oblasti mezi pupkem a stydkou kostí, v počátečních fázích cvičení můžete zcela vynechat zejména sexuální centrum i oblast nad srdečním centrem. Taktéž bod pod pupkem není příliš důležitý. Plnou pozornost věnujte raději pupečnímu centru. Běžná trasa aktivace jednotlivých oblastí koncentrace je tedy následující: základní centrum - (sexuální centrum) - (bod pod pupkem) - pupeční centrum - solar plexus - srdeční centrum - (střed hrudní kosti) - krční jamka - bod mezi obočím a nakonec temenní centrum. Každému uvedenému místu věnujte zhruba minutu či dvě. Později plně postačí pro běžné cvičení nějakých deset výdechu i méně. Po zaktivování posledního centra je vhodné spočívat nějakou dobu v transu a teprve poté celou meditaci ukončit.

 Po nějaké praxi vám nebude činit problémy zaktivovat touto technikou každé centrum během několika dechů. Aktivní body se projevují jemným brněním či vibrováním a pocity tlaku v příslušném místě. Po zaregistrování těchto ukazatelů můžete jejich aktivitu stejným způsobem dále zvyšovat nebo postoupit k další oblasti. Během stimulace některých bodů nebudete možná zpočátku cítit vůbec nic. Pocity spojené s aktivitou takových center se objeví obvykle až po určité době praxe. Při pravidelném cvičení budou později projevy aktivity v příslušných oblastech silnější. Nejsnadnější je obvykle soustředění na energetický bod mezi obočím či na temenní nebo základní centrum. Vyšší energetická centra patří mezi nejběžnější vnitřní objekty koncentrace vůbec.

 Mikrokosmická dráha

 Mikrokosmická dráha je skvělou metodou pro rozvoj energetického systému těla. Je to vlastně samostatná meditace, která představuje určitou obdobu předchozího cvičení. Spadá do oblasti taoistické jógy, kde byla po několik století důkladně utajována před nezasvěcenou veřejností. Teprve v nedávné době se stala známou i na západě díky usilovné snaze několika čínských mistrů. Jde o mimořádně důležitou a cennou techniku, jejíž výhodou je fakt, že ovlivňuje veškerá hlavní centra energetického systému, avšak zpravidla nevyvolává některé nepříjemné vedlejší efekty popsané v počáteční části tohoto textu. Je jí také přisuzován významný pozitivní efekt na celkové zdraví člověka.  

 V této chvíli se dostáváme ke slibovanému popisu energetických bodů taoistického systému nacházejících se na hlavní řídící dráze. O základním a temenním  centru byla řeč již dříve. Jde vlastně o spojovací oblasti řídícího a koncepčního kanálu v jejich nejnižším a nejvyšším místě. Ostatní body leží na páteři zpravidla přímo naproti hlavním centrům koncepční dráhy. Jmenovitě jde o bod umístěný těsně pod kostrčí, dále body naproti pupku, solar plexu, srdečního centra, hrdelní jamky a bod uložený v místě připojení páteře k hlavě. Součástí mikrokosmické dráhy jsou pochopitelně též veškerá centra koncepčního kanálu popsaná shora. Uvádění čínských jmen všech těchto bodů by bylo zřejmě zbytečné, některým oblastem se však budeme věnovat podrobněji. Jde především o následující tři centra:

  Pupeční centrum (dantian) je z hlediska taoistických meditací považován za nejdůležitější energetické centrum těla. Často je mu věnována pozornost po několik let, než se přistoupí k dalším bodům. Někdy lze intenzivní a vytrvalou stimulací pouze této oblasti probudit velké množství energie, která se může samovolně začít pohybovat po mikrokosmické dráze. Zpravidla však její pohyb musí být usměrňován určitými koncentračními technikami spojenými vhodným způsobem s dýcháním.
"Sakrální pumpa" leží těsně pod kostrčí. Během stimulace toto důležité centrum obvykle silně "vibruje" či pulsuje a vhání tak energii přes kostrč i kost křížovou do centrálního páteřního kanálu a řídící drahou dále vzhůru.
Podobnou funkci má i oblast zvaná "nefritový polštář" uložená při začátku krční páteře na spodině lebeční. Její aktivace je však zpravidla obtížná.

 Existují dvě varianty cvičení mikrokosmické dráhy. Buď stimulujete postupně jednotlivé body nebo vedete energii spolu s dechem po řídící a koncepční dráze přes všechna centra na nich uložená. Odtud pochází termín "mikrokosmické obíhání". Nejlepší je cvičit obě varianty – nejprve stimulovat body a poté obíhat v kruhu po hlavních drahách. Cvičení mikrokosmické dráhy bývá zpravidla provázeno transem.

 

Varianta A

 Během tohoto způsobu cvičení mikrokosmické dráhy používáme naprosto stejnou techniku jako při předchozím cvičení. Rozdíl spočívá v tom, že se budeme navíc zabývat body ležícími na řídící dráze. Z tohoto důvodu je postup stimulace energetických center od shora uvedené metody poněkud odlišný.

 Nejprve se věnujte opět základnímu centru na basi těla. Poté však přejděte k aktivaci sakrální pumpy pod kostrčí a od ní postupujte po řídící dráze směrem vzhůru. Následuje tedy bod naproti pupku, solar plexu, srdečního centra, bod naproti krčí jamky, místo prvního krčního obratle na basi lebky a nejvyšší temenní centrum. Následně pokračujte dolů k bodům náležícím koncepční dráze - v přesném pořadí tedy nejprve k bodu mezi obočími, dále k oblasti pod krkem, (středu hrudní kosti), srdečnímu centru, solar plexu, pupku (nebo též k bodu pod ním) a k sexuálnímu centru. Nakonec se dostanete opět na basi těla a můžete zahájit další cyklus. Po provedení několika takových cyklů se doporučuje skončit u pupečního centra, kde se energie shromažďuje a odkud může vyrovnaně proudit do všech  částí těla.

 Tato metoda je sice vzhledem k většímu počtu bodů více časově náročná, na druhou stranu je však vhodnější pro celkový rozvoj energetického systému, neboť stimuluje všechny jeho hlavní části. Zvládnutí této techniky by vám nemělo činit větší potíže.

 Varianta B

 Pokud vám předchozí postup z časových důvodů nevyhovuje, můžete se věnovat jinému způsobu cvičení mikrokosmické dráhy. Tato druhá varianta používá poněkud odlišnou metodu stimulace, která se na první pohled může zdát velmi jednoduchá. Její podstatou je však obtížnější koncentrace při práci s dechem, což může činit problémy začátečníkům a lidem s menší kapacitou plic. Výhodou této techniky je fakt, že při ní dochází k lepšímu proudění energie. Oproti předešlé variantě je však nutné pohyb energie vědomě usměrňovat.

 Před zahájením cvičení je vhodné chvíli "prodýchávat" hlavní dráhy, zejména pak řídící kanál. Jednoduše se nadechněte a během vydechování pomyslně sestupujte po této dráze dolů. Teprve poté vytahujte s nádechem energii, jako by jste ji nasávali středem páteře od base těla skrz všechny body hlavní řídící dráhy do temenního centra a dále plynulým obloučkem až do místa mezi obočími. Po dosažení tohoto bodu se na okamžik zastavte a s dokončením nádechu zde veškerou nashromážděnou energii na chvíli zkoncentrujte. Současně se zahájením nádechu se doporučuje jemně kontrahovat konečníkový svěrač nebo ještě lépe pouze svaly umístěné těsně pod kostrčí. S výdechem sevření svalů povolte a dechovou vlnou sestupujte přes všechny body koncepční dráhy opět k basi těla, kde výdech plynule zakončete. S dalším nádechem celý cyklus zopakujte. Takto postupujte pořád dokola do té doby, než se rozhodnete mikrokosmické obíhání završit posledním výdechem za pomyslného klesání po řídící dráze do pupečního centra. Tuto oblast je vhodné ještě chvíli stimulovat a teprve pak meditaci ukončit.

 Dýchání by mělo být přirozené.  Pauza po nádechu je znatelně kratší než pauza po výdechu. Během cvičení držte jazyk na patře. To je velmi důležité, jelikož při výdechu je nutné prorazit energií skrz horní patro do špičky jazyka. Jde o pravděpodobně nejproblematičtější úsek mikrokosmické dráhy. Po průchodu energií jazykem veďte energii dále přední částí krku dolů až k basi těla. S nádechem se pohybujete vždy po řídící dráze vzhůru, s výdechem naopak dolů po dráze koncepční. Pouhý jeden dechový cyklus tedy stačí k uskutečnění celého okruhu po mikrokosmické dráze. Poslední výdech zakončete opět v pupeční oblasti. Pokud nestačíte s dechem a během nádechu se nestihnete dostat na konec příslušné dráhy, můžete se na dosaženém místě jednoduše zastavit,  vydechnout do nejbližšího bodu a s dalším nádechem pokračovat opět vzhůru. Po předčasném dokončením výdechu v bodě na koncepční dráze se také s výdechem můžete kdekoliv zastavit, nadechnout se a poté postupovat dále dolů. Je také možné s nádechem sledovat proud energie až do centra mezi obočími, vydechnout do něj, následně se znovu nadechnout a cyklus ukončit běžným způsobem.

 Po nějaké době vytrvalé praxe budete cítit jemný proud tepla na celé dráze. Během intenzivní dlouhodobé stimulace mikrokosmické dráhy a bodů na nich uložených může vzácně dojít i k aktivování energie kundalíní, která následně začne proudit řídícím kanálem vzhůru do temenního centra. V takovém případě ji s výdechem ihned přiveďte opět k basi těla. Při tomto způsobu mikrokosmického obíhání se kundalíní může projevovat jako horké energetické pulsy probíhající páteří směrem k hlavě, zpět do základního centra však bude proudit v podobě výrazně chladnějších vln. Po provedení dostatečného počtu cyklů cvičení zakončete běžným způsobem shromážděním energie v pupečním centru. Pokud všechno proběhne v pořádku, dojde k "pročištění energetického systému" a k nastolení energetické rovnováhy ve všech částí vašeho těla.

 Mikrokosmickou dráhu můžete praktikovat kdykoliv během dne při jakékoliv činnosti, která nevyžaduje plné soustředění - například během chůze, za jízdy tramvají, při odpočinku v křesle nebo třeba v pozici na zádech těsně před spaním. Záleží to jen na vás. Po nějaké době vám cvičení půjde mnohem snadněji a brzy si možná začnete uvědomovat blahodárné účinky této metody na vaše zdraví.

 Závěr

 Možná se zeptáte, k čemu je "práce s energií" vlastně dobrá. Odpověď je jednoduchá. Při pravidelném cvičení všechny uvedené techniky postupně rozvíjí energetický systém. To je důležité zejména k tomu, abyste se časem mohli dostat k ještě pokročilejším meditacím. Významný je také fakt, že tyto druhy cvičení velice přispívají k vašemu zdraví. Koncentrací na jednotlivé energetické body ovlivňujete příslušnou část těla, přičemž dochází k výraznějšímu prokrvování dané oblasti, což má význam pro dobrý funkční stav mnoha vnitřních orgánů, zejména pak mozku. Typické jsou též další fyziologické změny jako je pokles krevního tlaku i jiné jevy, které přispívají k lepšímu zdravotnímu stavu. I po několika minutách cvičení nepochybně zaznamenáte celkové zklidnění organismu a časem možná i menší potřebu spánku během noci. Pokud se později budete chtít věnovat pokročilejším meditacím (například astrálním projekcím), cvičte pravidelně nejlépe několikrát do týdne a po několika měsících budete na tyto vyšší praktiky připraveni.

 

Vizualizace tibetského „A“

 

V knize Tibetská jóga snu a spánku  kterou napsal  Tenzin Wangyal Rinpočhe  se doporučuje  vizualizace bílého tibetského  uprostřed čela (třetí oko)  to  pomáhat k luciditě. Toto ovšem autor doporučuje až při prvním nočním probuzení. Před usnutím se má vizualizovat červené A v krční čakře. Naproti tomu v knize Jóga snu od jiného Rinpočheho se má před spaním vizualizovat bílé A uprostřed těla. Muži mají usínat na pravém boku s pravou rukou pod tváří a vizualizovat   červené A v krku a v noci si vizualizoval bílé A na čele. Jak píše sám Rinpočhe, není důležité, aby to bylo tibetské A, to je jenom takový symbol, důležité je čakru probudit  vizualizací barvy /vizualizovat v miste čakry zářivé sětlo dané barvy/ . Červená v krku má napomáhat k zapamatování si snu a ta bílá v třetím oku  k luciditě.


Technika Snového  lotosu a  plamenu

Uvolněte se a vytvořte vytvořte  mentální obraz lotosu s plamenem uprostřed. Lotos vypadá přibližně jako leknín, obraz změnit, aby vyhovoval vašemu vlastnímu stylu.Tento obraz přesunte na místo krční čakry.Zaměřte se na špičku plamenu. Jakmile jste obraz vytvořili, nechejte ho tam žít – nesnažte se ho tam držet, pouze ho pasivně pozorujte a obdivujte.. Pozorujte jak obraz plamenu v lotosu reaguje na vaše ostatní myšlenky a obrazy, které vyvstávají ve vaší mysli. Nenechejte se zajmout některou z nich, pouze je pozorujte. Pravidelně udržujte obraz lotosu.

Jak pozorujete obraz plamenu v lotosu, vaše vědomí může postupně splynout s lotosem. Dovolte odstupu mezi vámi - pozorovateli a lotosem zmizet. Vaše vědomí bude nyní trvat tak dlouho, jak dlouho bude trvat lotos, zůstávajíc přítomné pokud jste ve snu a bdělí

 

Zhan zhuang qigong

-na práci z energií můžete používat nejrůznější cvičení z jógy,chci kungu…

-například tohle:

http://satori.webpark.cz

 Zhan zhuang qigong (čteno čchan čchuang čchikung) patří k nejznámějším qigongovým cvičením. Je důležitou součástí cvičebního systému yiquan, kde je mu připisován nemalý význam. Mnoho lidí dokonce považuje termíny zhan zhuang a yiguan téměř za synonyma. V poslední době se zhan zhuang qigong rozšířil takřka do všech koutů světa a je dnes natolik známý, že by se dokonce dalo říci, že jde o nejznámější qigong vůbec. Bývá praktikován z nejrůznějších důvodů - ať už z čistě zdravotních či v souvislosti se studiem bojových umění wu shu (kung fu). Výhoda tohoto cvičení spočívá především v jeho relativní jednoduchosti a nenáročnosti. Zhan zhuang qigong může cvičit prakticky kdokoliv. Je také vhodný pro lidi, kteří se zajímají o mentální techniky (konkrétně o techniky "práce s energií") a chtějí se některému z těchto cvičení věnovat, avšak déletrvající nebo složitější klasické meditace jsou pro ně příliš náročné. V takových případech je zhan zhuang qigong ideální alternativou. Jeho základy jsou snadno naučitelné, má pozitivní vliv na zdraví, zlepšuje fyzický i psychický stav organismu, dodává tělu energii, snižuje krevní tlak, má uklidňující účinky a působí jako prevence vzniku nejrůznějších nemocí. Dokonalé zvládnutí této techniky však přes její zdánlivou jednoduchost zabere často mnoho let. Někteří lidé se mohou věnovat zhan zhuangu celý svůj život, avšak z důvodů nedokonalého porozumění tomuto cvičení v něm dosáhnou pouze velice nízkého stupně. Zde se však budeme zabývat pouze základy techniky. Ti, které toto cvičení zaujme, pak mohou zhan zhuang qigong studovat důkladněji na vyšší úrovni vymykající se obsahu tohoto článku.

 

    Čínský výraz qi značí energii, vzduch nebo také dech. Celý výraz qigong pak vyjadřuje práci s dechem či energií. Cvičení qigong je velmi staré, první zmínky o těchto technikách byly zaznamenány v Číně před více než 4000 lety. V 6. století před naším letopočtem vytvořil na jejich základě mistr Lao Zi metodu "zlepšení zdraví pomocí regulace dechu" nazývanou chui xiu yangsheng. V letech 220-280 našeho letopočtu pak vzniklo "cvičení pěti zvířat" připisované doktoru Hua To, který tyto qigongové cviky sestavil na základě imitací pohybů zvířat - tygra, jelena, medvěda, opice a jeřába. Varianty tohoto druhu qigongu se v Číně i na celém světě cvičí dodnes. Do 40. let minulého století byly jednotlivé techniky qigongu pečlivě skrývané a střežené jako jakási rodinná tajemství. Byly tedy předávány z generace na generaci často pouze příslušníkům rodiny. Evropě byl qigong představen teprve v roce 1987 zásluhou mistra Lam Kam.

 

    Dnes je qigong známý po celém světě. Rozděluje se na dvě základní kategorie - vnější wai tan qigong představující určité pohybové cviky i některé nehybné pozice a vnitřní nei-tan qigong, který zahrnuje množství technik praktikovaných v nehybných uvolněných pozicích - obvykle vsedě se zkříženýma nohama. Pod pojmem nei tan qigong si můžeme představit klasické nehybné meditace tak, jak je známe například z jógy. V podstatě všechny tyto techniky v nehybných pozicích (až už je jejich původem Čína, Indie, Srí Lanka, Vietnam či Japonsko) lze souhrnně označovat jako nei tan qigong. Klasický čínský qigong pak můžeme dále rozdělovat podle místa vzniku na shaolinský - buddhistický, wudangský - taoistický, emejský či kombinace všech tří typů.

 

   Techniky qigongu mohou být praktikovány v nejrůznějších pozicích těla zahrnující sed, leh, prosté stání nebo dokonce chůzi. Klasický qigong slouží zejména jako prevence vzniku nemocí, ke zlepšení zdraví a ke zdokonalení psychických i fyzických sil. Nejvyšší druhy nei tan qigongu a především buddhistický qigong se pak soustřeďují na vyšší "vnitřní" cíle jako je dosažení seberealizace či konečného poznání. Rovněž typů dýchání během těchto cvičení existuje mnoho. Nejrozšířenější je zpravidla běžné břišní dýchání, kdy se při nádechu břicho rozpíná a při výdechu stahuje, a také poměrně rozšířené dýchání taoistické, které je opakem dýchání břišního. Někdy se pracuje i s dýcháním podkličkovým, s hrudním dechem (rozpíná a stahuje se hrudník) nebo s klasickým "plným" jógovým dechem, který využívá dýchání břišní, hrudní i podkličkové dohromady. Existují též další druhy dýchání napodobující embryonální dýchání plodu i některé velmi pokročilé způsoby připomínající břišní dýchání - např. tzv. "želví dech". Takové způsoby dýchání jsou však pro běžného člověka zpravidla nesmírně obtížné, přistupuje se k nim teprve po dokonalém zvládnutí předchozích stupňů a jejich nácvik zabere často mnoho let.

 

    Zhan zhuang qigong představuje cvičení spočívající v setrvání v určitých pozicích po dlouhou dobu. Může být praktikován též v sedě či vleže, nejčastěji však bývá cvičen v nehybných pozicích ve stoje - odtud také jeho příhodný název "stát jako strom". Přestože jde o nehybné polohy, ke správnému držení těla a k udržení postoje je potřeba zapojení některých svalových skupin, což představuje určitou "vnější" činnost. Proto se tento druh qigongu řadí k wai tan qigongu. U nei tan giqongu je svalstvo naopak uvolněné. Nejběžnější způsob samotného cvičení zhan zhuang zahrnuje obvykle 5 následujících pozic ve stoje:

 

    První pozicí, kterou zhan zhuang qigong obvykle začíná je pozice wu ji (wuči) - viz obrázek níže. Dosáhnete jí tak, že se jednoduše postavíte, rozkročíte se přibližně na šířku ramen (vnější strany chodidel jsou rovnoběžné) a velmi jemně pokrčíte kolena. Správné poklesnutí v kolenou poznáte tak, že se mírně předkloníte a dlaně přiložíte pevně na kolena. Když se poté budete nepatrně naklánět do stran, ucítíte v kolenou jakési jemné "vrzání". Váš postoj je tedy správný. V pokročilejších fázích cvičení mohou být chodidla i dále od sebe než na šířku ramen, s výrazným poklesem v kolenou. Kolena však nikdy nesmí přesahovat špičky, vždy spočívají nad špičkami chodidel. Prsty na nohou je vhodné flektovat (podobně jako zvířata zatínají drápky), aby se co největší plochou dotýkaly podlahy a fungovaly tak jako jakési přísavky. To činí postoj stabilnějším. Pánev je podsazená, hýždě jsou mírně zatažené. Nesnažte se v této pozici stát jako v pozoru, stůjte sice vzpřímeně, ale ramena ponechte úplně uvolněná. Záda mají být správně dokonce jemně nahrbená. Paže nechejte volně svěšené před tělem, dlaně se opírají o stehna. Podpaží má být volné, jakoby jste tam měli vložený malý tenisový míček. Hlava je vzpřímená a krční svalstvo co nejvíce uvolněné. Představujte si, že je vaše hlava zavěšená na tenkém provázku vycházející z jejího středu na temeni jako u dřevěné loutky. Jazyk spočívá volně na patře, uši poslouchají veškeré zvuky kolem vás, oči jsou uvolněné a rozostřeně se dívají před sebe nebo na podlahu přibližně 6 metrů před vámi. Můžete si též vizualizovat, že se hýžděmi opíráte o velký nafukovací míč. V tomto postoji se nejprve mírně naklánějte dopředu a dozadu a poté do stran, abyste našli "střed" pozice. Stůjte ve velmi mírném předklonu co nejvíce uvolnění a soustřeďte se na klidné a uvolněné břišní dýchání - při nádechu se břicho rozpíná z bodu uloženém asi 2 centimetry pod pupkem (tzv. tantienu), při výdechu se do tohoto bodu opět stahuje. Takto stůjte alespoň minutu či déle. Až se plně zklidníte, postupte k další pozici.

 

5

1. pozice wu ji

 

    Následující poloha těla je velice známá. Qigong v této pozici bývá často praktikován jako součást studia některých "vnitřních" stylů kung fu - například známého tai ji quan (taiči čchuen, lépe tchajťi). Tato druhá pozice je velmi podobná té předchozí, liší se pouze postavením paží, které jsou umístěny před tělem, jakoby držely velký nafukovací balón opřený o hrudník. Paže tvoří před tělem plynulý kruh, dlaně směřují k tělu a jsou od sebe vzdáleny přibližně deset centimetrů (může to však být i několik desítek centimetrů), lokty směřují k zemi a ramena jsou uvolněná. Uvolnění loktů a především ramen je velmi důležité. Snažte se držet celé paže uvolněné po celou dobu cvičení. Dlaně též uvolněte, prsty jsou však jemně napjaté a směřují mírně od sebe - tvoří tak jakýsi "vějířek". Palec je v opozici ostatních prstů ruky. Snažte se dosáhnout toho, aby vaše dlaně plynule navazovaly na zápěstí a pomáhaly tak před tělem vytvářet pravidelný kruh.

 

55

2. držení míče před hrudí

 

    Nyní se zaměřte na dýchání. Při nádechu rozpínejte pouze břicho (ne hrudník), při výdechu se soustřeďte na své dlaně a vnímejte v nich veškeré pocity. Časem a pravidelným cvičením získáte pocit, jako byste při výdechu skutečně vydechovali "do svých dlaní". Budete v nich posléze cítit jemné šimrání či jakési mravenčení provázené pocity tepla. Drobné cévy v dlaních dilatují a zvětší tak místní prokrvení. Zároveň můžete dlaněmi vnímat jakýsi velmi jemný odpor. Soustřeďte se na tyto pocity a pokračujte v dýchání po několik minut. Během tohoto cvičení začnete po chvíli pravděpodobně upadat do mírného transu. Vnímání pocitů ve dlaních bude pro vás příjemné. Důležité je, že tyto pocity společně s nastupujícím transem vás v dané pozici určitým způsobem "ukolébají" a vy tak přestanete vnímat nepříjemné pocity spojené s napětím svalů. Pokud tedy cvičíte správně a uvolněně, vydržíte v pozici stát po velmi dlouhou dobu bez nepříjemných vjemů - to je pro celé cvičení naprosto klíčové.

 

    Další pozice je obdobou pozice předcházející. Pouze paže jsou zde svěšeny poněkud níže. Můžete si opět představovat, jak před tělem držíte lehký nafukovací míč - tentokrát však opřený o břicho v oblasti pupku. Pomáhá také poněkud komická představa pomyslného uchopení svého vlastního obrovského břicha. Pozice docílíte jednoduše tak, že velmi pozvolna spustíte paže dolů za současného vnímání veškerých změn v celých pažích včetně dlaní. Poté opět pokračujte v dýchání a vydržte několik minut. Obě podpaží ponechte volná, jako by je vyplňovaly malé míčky.

6

3. držení míče před břichem

 

    Do následující (čtvrté) polohy přejdete mírným rozpažením. Rovněž zde je velmi důležité maximální uvolnění paží a zejména ramen. Jde již o poněkud složitější postoj, zejména pak pro začátečníky. Paže směřují spíše dopředu než do stran, svírají mezi sebou přibližně úhel šedesáti stupňů a jsou pokrčené v loktech. Jako pomůcka slouží představa opírání dlaní (v úrovni pasu) o dva míče plovoucí na vodní hladině a současně též pomyslné zavěšení středu hřbetu dlaní na krátkém provaze, který probíhá za krkem a opírá se o ramena. Obojí pomáhá udržovat stabilnější a vyrovnanější polohu těla a zmírňuje nepříjemné vjemy. Podpaží opět ponechte volná. Taktéž této pozici věnujte několik málo minut, než přejdete do následující fáze.

88

4. opírání dlaní a plovoucí míče

 

    Závěrečná pátá poloha je nejobtížnější ze všech. Připomíná okamžik těsně před odražením velkého plážového míče. Paže opět tvoří pravidelný kruh, dlaně jsou od sebe vzdáleny přibližně deset až dvacet centimetrů. Snažte se i v této pozici maximálně uvolnit lokty a ramena a nijak se přitom nezaklánějte ani nepřeklánějte. Jinak platí vše uvedené shora.

 

45

5. odražení míče

 

    Z páté pozice můžete následně opět přejít do postoje wu ji a celý cyklus opakovat. Není nutné věnovat se všem výše uvedeným cvikům, můžete jednoduše cvičit pouze v té poloze těla, která vám nejvíce vyhovuje. Důležité je, abyste zachovali všechna výše uvedená pravidla a na cvičení se plně soustředili. Existují též určité variace zde popsaných cviků pracující s přenášením váhy na jednu nohu. Během cvičení nezavírejte oči, pravděpodobně byste si tak způsobili problémy s rovnováhou. Pokud chcete, můžete oči pouze jemně přivřít.

 

    V pokročilejších fázích cvičení můžete také "obíhat energii" po části mikrokosmické dráhy - docílíte toho tak, že při nádechu pomyslně stoupáte od bodu  na basi trupu mezi konečníkem a pohlavními orgány přes kostrč a kost křížovou páteří vzhůru, dále po zadní straně hlavy přes její vrchol až do bodu mezi obočím. Tam nádech dokončíte a s výdechem následně sestupujete níže po přední straně těla do krční jamky. Odtud sledujte výdech přes obě paže až do svých dlaní. Celý cyklus poté opakujte. Variací takového obíhání existuje několik. Vhodné je také na začátku nádechu mírně kontrahovat konečníkový svěrač či ještě lépe svaly umístěné těsně pod kostrčí. Nadechujte se s představou, jako byste nasávali vzduch páteří vzhůru. V pokročilejších fázích můžete též vnímat veškerý prostor kolem vás. Představujte si, že jste pevně srostlí s podlahou a z vašich nohou se hluboko do země noří mohutné kořeny. Získáte tak pocit "zakořenění" a nehybnosti. Současně se snažte vnímat rozlehlost nebe vysoko nad hlavou. Prostor mezi nebem a zemí pak slouží pro "výměnu energie". Při výdechu si proto vizualizujte, jak vydechujete přes dlaně ven a energie se mísí s prostorem kolem vás.

 

    Po ukončení cvičení budete pravděpodobně v dlaních cítit různě silné brnění či vibrování provázené zmíněným pocitem tepla. To je známkou správnosti vašeho počínání. Můžete též setrvat ve stejné poloze těla a provést další "test" správnosti cvičení. Jednoduše dejte před tělem dlaně téměř k sobě, jako byste se modlili. Prsty však směřují dopředu před vás a mezi dlaněmi je několik centimetrů. Nyní mezi svými dlaněmi vnímejte jemný odpor a velmi pozvolna je od sebe oddalujte a zase přibližujte, jako byste jimi stlačovali něco měkkého. Současně do nich "vydechujte" způsobem popsaným shora. Budete mít při tom opravdu pocit, jako byste mezi dlaněmi stlačovali skutečný, velmi poddajný předmět. Odpor mezi dlaněmi postupně poroste a vy tak můžete v mysli stlačovat čím dál větší pomyslný předmět. Lze to též přirovnat k přibližování dvou magnetů stejnými póly k sobě. Pocit odporu mezi dlaněmi byste neměli ztratit - to znamená, že nesmíte dlaně příliš přibližovat k sobě proti tomuto odporu, ale ani je od sebe příliš vzdalovat (odpor by se začal vytrácet). Během tohoto jemného "dmýchání" prostoru mezi dlaněmi můžete od sebe ruce oddálit do té míry, dokud odpor ještě vnímáte. Čím dále nakonec od sebe dlaně dostanete bez ztráty uvedených pocitů, tím bylo vaše cvičení kvalitnější.

 

    Zhan zhuang qigong je vhodné cvičit ráno i večer. Zpočátku se možná budete při cvičení cítit poněkud ztuhlí a nesoustředění a celá technika vám bude připadat obtížná. Postupem času a vytrvalou praxí však nepříjemné pocity pozvolna vymizí a vy budete schopni cvičit i po značně dlouhou dobu. Pokud budete qigong praktikovat pravidelně - nejlépe ráno a večer - zaznamenáte možná i nepatrně nižší potřebu spánku během noci. Po několika týdnech, měsících či letech jistě sami pocítíte pozitivní vliv tohoto unikátního cvičení na vaše zdraví.

 

Meditace

Sri Chinmoy

 

Slovo meditace pochází z latinského "meditatio", které znamená „rozjímání“. Meditace je po tisíciletí známý způsob, jak poznat svou vlastní podstatu a lépe porozumět sobě samému i světu kolem nás. Utišením své neklidné mysli a správným soustředěním pozornosti do vlastního nitra objevujeme klid, harmonii a radost, které se mohou stát nedílnou součástí každodenního života.

 

Sri Chinmoy považuje meditaci a duchovní hledání za přirozenou součást naplněného a šťastného života moderního člověka. Meditace není útěkem od každodenních povinností. Naopak, prohlubuje důvěru v naše vlastní schopnosti, obohacuje náš pohled na svět a dává nám vnitřní sílu přijmout jej v jeho mnohotvárnosti i s jeho nedokonalostmi.

 

Proč meditujeme?

 

Meditujeme, protože tento svět nás nemůže naplnit. Takzvaný mír, který cítíme v denním životě, je pět minut klidu po deseti hodinách úzkosti, starostí, frustrace. Jsme stále odkázáni na milost negativním silám, které jsou kolem nás: žárlivosti, strachu, pochybám, starostem, úzkostem a beznaději. Tyto síly jsou jako opice. Když se unaví kousáním a několik minut odpočívají, říkáme, že se radujeme z míru. Ale to vůbec není skutečný mír, protože v příštím okamžiku nás opět napadají.

Pouze prostřednictvím meditace můžeme získat trvalý mír, božský mír. Když ráno meditujeme z plné duše a dosáhneme míru na jedinou minutu, pak tato jediná minuta míru prostoupí celý náš den. A je-li naše meditace meditací nejvyššího stupně, dosáhneme skutečného nepomíjivého míru, světla a blaženosti. Potřebujeme meditaci, protože chceme vrůst do světla a naplnit se ve světle. Je-li toto naše aspirace, je-li toto naše žízeň, pak meditace je jediná cesta.

Pokud cítíme, že jsme spokojeni s tím, co máme a co jsme, pak nemusíme vcházet do oblasti meditace. Důvodem, proč vstupujeme do meditace, je to, že máme vnitřní hlad. Cítíme, že je v nás cosi zářivého, cosi nesmírného, cosi božského. Cítíme, že toto velmi nutně potřebujeme; jenomže nyní k tomu nemáme přístup. Náš vnitřní hlad vychází z duchovní potřeby.

 

Koncentrace je šíp. Meditace je luk.

 

Když se koncentrujeme, soustřeďujeme všechnu svou energii na určitý subjekt nebo objekt, abychom odhalili jeho tajemství. Když meditujeme, zvedáme se z našeho omezeného vědomí do vyššího vědomí, kde vládne svrchovaně rozlehlost ticha.

Koncentrace se chce zmocnit znalosti, na niž se zaměří. Meditace se chce ztotožnit se znalostí, kterou hledá.

Koncentrace nedovoluje vyrušení, zloději, aby vstoupil do její zbrojnice. Meditace jej nechá vejít. Proč? Právě proto, aby pevnou rukou zloděje chytila.

Koncentrace je velitel, jenž nařizuje rozptýlenému vědomí, aby se stalo pozorným. Koncentrace a naprostá pevnost jsou nejen neoddělitelní, ale také na sobě závislí božští bojovníci. Koncentrace vyzývá nepřítele na souboj a bojuje s ním. Meditace, se svým tichým úsměvem, oslabuje výzvu nepřítele.

 Koncentrace říká Bohu: "Otče, přicházím k Tobě." Meditace říká Bohu: "Otče, přijď ke mně." Aspirant má dva pravé učitele: koncentraci a meditaci.

Koncentrace je na studenta vždy přísná; meditace je občas přísná. Ale oba dva se vážně zajímají o pokrok svého žáka.

 

Síla koncentrace

 

Koncentrace znamená vnitřní bdělost a ostražitost. Zloději jsou všude kolem nás i uvnitř nás. Strach, pochybnost, starost a úzkost jsou vnitřní zloději, kteří se snaží uloupit naši vnitřní vyrovnanost a klid mysli. Když se naučíme, jak se koncentrovat, bude pro tyto síly velmi obtížné do nás vstoupit. Vejde-li pochybnost do naší mysli, síla koncentrace ji roztrhá na kousky. Vejde-li strach do naší mysli, síla koncentrace náš strach vyžene. V tuto chvíli jsme obětmi tmavých, temných, ničivých myšlenek, ale přijde den, kdy se nás při síle naší koncentrace budou rušivé myšlenky obávat.

Koncentrace je dynamická vůle mysli, která v nás působí pro přijímání světla a zamítání temnoty. Je jako božský bojovník uvnitř nás. Co může udělat koncentrace v našem životě aspirace je nepředstavitelné. Může snadno oddělit Nebe od pekla, takže můžeme žít v neustálé blaženosti Nebe a ne v neustálých starostech, úzkostech a mukách pekla, zatímco jsme zde na zemi.

Koncentrace je nejjistější cestou k dosažení našeho cíle, ať je cílem realizace Boha či jen naplnění lidských tužeb. Skutečný aspirant dříve nebo později získá sílu koncentrace buď prostřednictvím Milosti Boha, díky neustálému cvičení, anebo skrze svou vlastní aspiraci.

 

Nezkrotná vůle duše

 

Koncentrujeme se s osvětlující jednobodovostí mysli. Meditujeme s rozpínající  se nesmírností srdce. Kontemplujeme s naplňující jednotou duše.

Když se koncentrujeme, jsme jako střela vcházející do něčeho, nebo jako magnet přitahující předmět koncentrace k nám. V tu chvíli nedovolujeme žádné myšlence vstoupit do naší mysli, ať je božská či nebožská, pozemská či Nebeská, dobrá či špatná.

V koncentraci musí být celá mysl zaměřena na jeden patřičný objekt nebo subjekt. Jestli se koncentrujeme na okvětní lístek květiny, snažíme se cítit, že na celém světě neexistuje nic, než tento lístek. Nedíváme se ani dopředu, ani dozadu, nahoru ani dolů; pouze se snažíme proniknout předmětem naší jednobodovou koncentrací. Toto není násilný způsob vcházení v cosi. Tato koncentrace přichází přímo z nezkrotné vůle duše či síly vůle.

Chcete-li si cvičit koncentraci na nějaký předmět, měli byste si vybrat něco, co vám přináší okamžitou radost. Pokud máte Mistra, fotografie vašeho Mistra vám dá okamžitou radost. Pokud Mistra nemáte, vyberte si něco, co je velmi krásné, božské a čisté, jako například květina.

 

Cvičení koncentrace

 

1. Bod.

Chcete-li si vyvinout sílu koncentrace, je zde cvičení, které můžete vyzkoušet. Nejdříve si pořádně omyjte tvář a oči studenou vodou. Poté si udělejte na zdi černý bod v úrovni očí. Stoupněte si čelem k tomuto bodu, vzdáleni asi 25cm, a koncentrujte se na něj. Po několika minutách se snažte cítit, že když se nadechujete, váš dech ve skutečnosti přichází z tohoto bodu, a že tento bod se také nadechuje, dostávaje dech od vás. Snažte se cítit, že se zde nacházejí dvě osoby: vy a černý bod. Váš dech přichází z bodu a jeho dech přichází od vás.

Za deset minut, je-li vaše koncentrace velmi silná, ucítíte, že vás vaše duše opustila a vstoupila do černého bodu na zdi. V tu chvíli se snažte cítit, že vy a vaše duše spolu rozmlouváte. Vaše duše vás odvádí do světa duší pro realizaci a vy přinášíte duši do fyzického světa pro manifestaci. Tímto způsobem můžete velmi snadno rozvinout svou sílu koncentrace. Ale tato metoda musí být procvičována. Je mnoho věcí, které jsou velmi snadné, pokud se cvičí, ale prostě protože je necvičíme, nezískáváme výsledek.

2. Vize a skutečnost.

Další cvičení, o které se můžete pokusit, je toto. Nejdříve si udělejte velmi malý kroužek na zdi v úrovni očí a uvnitř něj malý černý bod. Měl by být černý; ne modrý či červený ani žádné jiné barvy. Pak si stoupněte čelem ke zdi ve vzdálenosti asi jednoho metru a zaměřte svou pozornost na kroužek. Vaše oči by měly být uvolněné a napůl otevřené. Nechte sílu vaší koncentrace přicházet ze středu vašeho čela. Po třech či pěti minutách otevřete oči dokořán a snažte se cítit, že od hlavy k patě jste jenom oči. Vaše celá fyzická existence se nestala ničím jiným než zřením a toto zření je zaměřené na bod uvnitř kroužku. Nyní začněte zmenšovat předmět vaší koncentrace. Po několika sekundách se pokuste cítit, že se celé vaše tělo stalo tak malinké, jako je bod na zdi. Snažte se cítit, že tento bod je další částí vaší vlastní existence. Pak vejděte do bodu, pronikněte jím a jděte na druhou stranu. Z druhé strany bodu se podíváte zpět a spatříte své vlastní tělo. Vaše fyzické tělo je na jedné straně, ale silou vaší koncentrace jste vyslali své subtilní tělo na druhou stranu bodu. Skrze své subtilní tělo vidíte své fyzické tělo a skrze své fyzické tělo vidíte své subtilní tělo.

Když jste začali s koncentrací, vaše fyzické tělo se stalo zřením. V tu chvíli byl bod vaší skutečností. Jakmile jste vstoupili do bodu, vize a skutečnost se staly jedním. Byli jste vizí a byli jste i skutečností. Když jste se podívali zpátky na sebe z bodu, postup se obrátil. V tento okamžik jste se stali zřením vně sebe a místo, na které jste se vrátili - vaše tělo - bylo skutečností. Potom se zření a skutečnost opět staly jedním. Pokud můžete vidět zření a skutečnost tímto způsobem, vaše koncentrace je naprosto dokonalá. Může-li vás síla vaší koncentrace dovést na druhou stranu bodu, který jste nazývali skutečností, v tu chvíli celé vaše bytí bude daleko za vizí i skutečností. A když můžete cítit, že jste překonali své zření i skutečnost, získáte bezmeznou sílu.

Pokud jste mými žáky, při koncentraci na černý bod uvnitř kroužku se můžete pokusit spatřit zde své vlastní já - svou vlastní tvář aspirace. Ciťte, že existujete zde a nikde jinde. Pak se snažte cítit, že vaše bytí, vaše tvář, vaše vědomí - vše - bylo nahrazeno mým. Jednou, až ucítíte, že vaše předešlá existence byla zcela nahrazena mojí, budete mít vystavěnou svou neoddělitelnou jednotu se mnou a síla mé vůle musí přijít do vašeho života.

3. Můj přítel srdce.

Právě tak, jako se můžete koncentrovat na špičku svého prstu či na svíčku nebo na jakýkoli jiný materiální předmět, můžete se také soustředit na své srdce. Můžete zavřít oči anebo se dívat na zeď, ale po celou dobu myslete na své srdce jako na drahého přítele. Když se toto myšlení stane nejintenzivnější, když pohltí celou vaši pozornost, tehdy jste přešli za běžné myšlení a vstoupili do koncentrace. Fyzicky se na své srdce nemůžete podívat, ale můžete na něj zaměřit celou svou pozornost. Tehdy postupně síla vaší koncentrace vejde do srdce a zcela vás odvede z království mysli.

Pokud nemáte čistotu v hojné míře, pokud je nespočet pozemských tužeb ve vlastnictví mysli, tehdy  byste před koncentrací na srdce měli vzývat čistotu. Čistota je pocit vlastnění živoucího oltáře hluboko uvnitř nejvnitřnějších skrýší vašeho srdce. Cítíte-li božskou přítomnost vnitřního oltáře, automaticky jste pročištěni. V ten okamžik bude koncentrace na srdce nejúčinnější.

4. Tlukot života.

Někteří hledající se rádi koncentrují na svůj tep. Chcete-li toto dělat, neobávejte se, že se váš tep zastaví a vy zemřete. Pokud chcete být skutečným hrdinou ve svém duchovním životě, můžete cvičit koncentraci na svůj srdeční tep. Toto je pro vás zlatá příležitost, jak vstoupit do nekonečného života. Pokaždé, kdy uslyšíte zvuk svého srdce, okamžitě v něm ucítíte svůj nekonečný, nesmrtelný život.

5. Vnitřní květina.

Pro toto cvičení budete potřebovat květinu. S očima napůl zavřenýma a napůl otevřenýma, dívejte se na celou květinu několik sekund. Zatímco se koncentrujete, snažte se cítit, že vy sami jste květinou. Zároveň se pokuste cítit, že tato květina roste v nejvnitřnějších skrýších vašeho srdce. Ciťte, že vy jste květina a že rostete uvnitř svého srdce.

Pak se postupně snažte soustředit na jeden určitý okvětní lístek květiny. Ciťte, že tento lístek, který jste si vybrali, je zárodečnou formou vaší skutečné existence. Po několika minutách se opět soustřeďte na celou květinu a ciťte, že to je Univerzální Realita. Tímto způsobem pokračujte stále dál, koncentrujíc se zprvu na okvětní lístek - zárodečnou formu vaší skutečnosti - a poté na celou květinu - Univerzální Realitu. Zatímco tak děláte, snažte se prosím nedovolit žádné myšlence vejít do vaší mysli. Pokuste se učinit svou mysl naprosto klidnou, tichou a pokojnou.

Po určité době zavřete prosím oči a pokuste se vidět květinu, na kterou jste se soustředili, uvnitř vašeho srdce. Pak stejným způsobem, jakým jste se soustředili na fyzickou květinu, se laskavě soustřeďte na květinu uvnitř svého srdce, s očima zavřenýma.

 

Meditace není únik

 

Vstupujeme-li do života meditace proto, abychom utekli ze světa a zapomněli na své trápení, činíme tak ze špatného důvodu. Jestliže vstoupíme do duchovního života kvůli svému vnějšímu zklamání či nespokojenosti, pak nejspíše v duchovním životě nesetrváme. Dnes nebyly uspokojeny mé tužby; jsem tedy nespokojený se světem. Ale zítra řeknu: "Pokusím se znovu. Nyní snad budu spokojen." Ale nakonec ucítíme, že život plný tužeb nás nikdy neuspokojí; pocítíme potřebu vstoupit do vnitřního života. To je aspirace.

Co je meditace? Meditace je lidské sebeprobuzení a boží sebenabízení. Když se setká lidské sebeprobuzení a boží sebenabízení, stane se člověk nesmrtelný ve světě vnitřním a Bůh naplněn ve světě vnějším.

V životě aspirace chceme pouze Boha. Jestliže chceme Boha upřímně, pak On nám přirozeně sám Sebe dá. Ale učiní tak Svým vlastním způsobem a ve Svůj vlastní čas. Když se modlíme a meditujeme s upřímným přáním určitých kvalit, budeme spokojeni i tehdy, když nám je Bůh nedopřeje. Prostě si řekneme: "On ví nejlépe. Nyní ještě nejsem připraven. Ale On mi je určitě dá v den, kdy budu připraven." V životě aspirace to nejsou naše úspěchy, které nás uspokojují; je to naše aspirace. Aspirace sama o sobě je naším uspokojením.

 

Vědomá aspirace a snaha

 

Duchovna nemůže být dosaženo přemírou horlivosti. Nemůžeme přitáhnout duchovní světlo za každou cenu. Když samo sestoupí, pouze silou naší aspirace jej budeme schopni přijmout. Jestliže se snažíme přitáhnout více světla, než jsme schopni přijmout, naše vnitřní nádoba se rozbije. Jak toto světlo shůry přijmeme? Jak rozšíříme své vědomí tak, aby se zvýšila naše schopnost přijímat? Odpovědí je meditace.

Meditace neznamená pouze klidně sedět pět nebo deset minut. Vyžaduje vědomé úsilí. Musíme přimět mysl ke ztišení a klidu. Zároveň musí být bdělá, aby nedovolila vstoupit rozptylujícím myšlenkám nebo touhám. Když dokážeme mysl přimět ke klidu a tichu, ucítíme, jak v našem nitru svítá nové tvoření. Je-li mysl prázdná a klidná a celá naše bytost se stává prázdným plavidlem, může naše vnitřní bytost vyzvat nekonečný mír, světlo a blaho, aby vstoupilo do plavidla a naplnilo jej. To je meditace.

Meditace je jazykem Boha. Chceme-li vědět, jaká je Boží Vůle v našem životě, chceme-li, aby nás Bůh vedl, formoval a naplnil se v nás a skrze nás, pak je meditace jazyk, který musíme užít. 

Pokud si myslíme, že to jsme my, kdo se snaží meditovat, pak se meditace zdá komplikovaná. Ale skutečná meditace není prováděna námi. Je prováděna naším vnitřním Pilotem, Nejvyšším, který stále medituje v nás a naším prostřednictvím. My jsme pouze plavidlo a Jeho necháváme, aby nás naplnil celým Svým Vědomím. Začínáme se svým osobním úsilím, ale jakmile jdeme hlouběji, vidíme, že to není naše úsilí, které nám dovoluje vstoupit do meditace. Je to Nejvyšší, jenž medituje v nás a skrze nás s naší vědomou bdělostí a souhlasem.

Každá lidská duše má svůj způsob meditace. Můj způsob meditace nebude vyhovovat vám a váš způsob meditace nebude vyhovovat mně. Je mnoho hledajících, jejichž meditace není plodná, protože neprovádí meditaci, která je pro ně vhodná. Jestliže nemáte duchovního mistra, který vás může vést, musíte jít hluboko dovnitř a získat meditaci z nejvnitřnějších skrýší svého srdce.

To je pro začátečníka velmi obtížné. Musíte jít hluboko, hluboko dovnitř a pozorovat, zda uslyšíte hlas, myšlenku anebo představu. Poté musíte vejít hluboko do tohoto hlasu či myšlenky a sledovat, zda vám dává pocit vnitřní radosti nebo míru, kde nejsou žádné otázky, problémy ani pochybnosti. Pouze tehdy, když získáte takovýto pocit, poznáte, že hlas, který jste slyšeli, je pravým vnitřním hlasem, jenž vám bude pomáhat ve vašem duchovním životě. Máte-li však učitele, který je realizovanou duší, jeho tichý pohled vás naučí jak meditovat. Mistr nemusí navenek vysvětlovat, jak meditovat, nebo vám dávat zvláštní techniku meditace. Bude na vás jednoduše meditovat a vnitřně vás učit meditaci. Vaše duše vstoupí do jeho duše a bude se učit od ní. Všichni skuteční duchovní Mistři učí meditaci v tichu.

Konečným cílem meditace je vytvoření našeho vědomého spojení s Bohem. Všichni jsme Boží děti, pouze nyní necítíme vědomou jednotu s Bohem. Někdo může věřit v Boha, ale tato víra není skutečností v jeho životě. On pouze věří v Boha, protože nějaký světec, jogín nebo duchovní Mistr řekl, že Bůh je, anebo protože četl o Bohu v duchovních knihách. Jestliže však cvičíme meditaci, přijde den, kdy si vytvoříme vědomou jednotu s Bohem. Tehdy nám Bůh dá nekonečný mír, nekonečné světlo a nekonečnou blaženost a my vrosteme do tohoto nekonečného míru, světla a blaženosti.

 

Jak začít meditovat

 

Z duchovního hlediska je každý hledající začátečníkem. Začátečník je ten, kdo má vnitřní touhu stále růst v cosi více božského, více ozařujícího a více naplňujícího. V ten okamžik, kdy chcete dělat neustálý pokrok, v ten okamžik, kdy chcete překonat sami sebe a vstoupit do stálé, vždy přesahující skutečnosti "Za", v ten moment se stáváte věčným začátečníkem.

Pokud jste úplný začátečník, můžete začít čtením několika duchovních knih či spisů. Dají vám inspiraci. Měli byste číst knihy duchovních Mistrů, ke kterým máte naprostou důvěru. Jsou Mistři, kteří dosáhli nejvyššího vědomí, a čtením jejich knih můžete získat inspiraci. Je lépe nečíst knihy psané profesory, učiteli či aspiranty, kteří jsou stále na cestě a ještě nedosáhli duchovního osvícení. Pouze ti, kteří Pravdu realizovali, budou schopni Pravdu nabídnout. Jinak je to jako když slepý vede slepého. Také je vhodné sdružovat se s lidmi, kteří již určitou dobu meditují. Tito lidé možná nemají předpoklady, aby vás učili, ale mohou vás inspirovat. I kdybyste jen seděli mezi nimi při meditaci, vaše vnitřní bytost od nich nevědomě převezme určitou meditační sílu. Nic nekradete, pouze vaše vnitřní bytost od nich přijímá pomoc, aniž byste o tom navenek věděli.

Zpočátku byste neměli na meditaci ani myslet. Pokuste si prostě stanovit určitou denní dobu, kdy se budete snažit být klidní a tiší, a ciťte, že těchto pět minut patří vaší vnitřní bytosti a nikomu jinému. Pravidelnost je ohromně důležitá. Co potřebujete, je pravidelné cvičení v pravidelnou dobu.

 

Základní techniky meditace

 

Pro začátečníky je lépe začít s koncentrací. Jinak v okamžiku, kdy se snažíte uklidnit svou mysl a vyprázdnit ji, nastoupí milióny neveselých myšlenek a nebudete moci meditovat ani sekundu. Jestliže se koncentrujete, v té chvíli odmítáte špatné myšlenky, které se do vás snaží vstoupit. Proto na začátku cvičte pouze koncentraci po několik minut. Potom, za několik týdnů nebo měsíců, se můžete pokusit o meditaci.

Když začínáte meditovat, pokaždé se snažte cítit, že jste dítě. Když je člověk dítě, jeho mysl není rozvinutá. Ve věku dvanácti či třinácti let začíná mysl fungovat na intelektuální úrovni. Ale předtím je dítě pouze srdce. Dítě cítí, že nic neví. Nemá žádné představy o meditaci a duchovním životě. Chce se vše učit zčerstva.

Nejprve pociťujte, že jste dítě, a pak se snažte cítit, že stojíte v květinové zahradě. Tato květinová zahrada je vaše srdce. Dítě si může hrát v zahradě hodiny. Jde od květu ke květu, ale neopouští zahradu, protože se raduje z krásy a vůně každé květiny. Ciťte, že zahrada je uvnitř vás a vy v ní můžete zůstat tak dlouho, jak jen chcete. Tímto způsobem se naučíte meditovat na srdce.

Dokážete-li zůstat v srdci, začnete cítit vnitřní pláč. Tento vnitřní pláč, což je aspirace, je tajemstvím meditace. Když pláče dospělá osoba, její pláč není obvykle upřímný. Ale když pláče dítě, a může plakat jen pro sladkost, je velmi upřímné. V tu chvíli je pro něj bonbón celý svět. Dáte-li mu 100 dolarů, nebude spokojeno, chce jen bonbón. Když pláče dítě, otec nebo matka k němu okamžitě přijde. Dokážete-li plakat z hloubky nitra pro mír, světlo a pravdu a je-li to jediná věc, která vás uspokojí, potom Bůh, váš věčný Otec a věčná Matka, musí přijít a pomoci vám.

Vždy byste se měli snažit cítit, že jste bezmocní jako dítě. Jakmile cítíte, že jste bezmocní, někdo vám přijde pomoci. Když se dítě ztratí na ulici a začne plakat, nějaká dobrosrdečná osoba mu ukáže jeho domov. Ciťte, že jste ztraceni na ulici a zuří bouře. Pochyby, strach, úzkost, starosti, nejistota a ostatní nebožské síly vás zaplavují. Ale pokud pláčete upřímně, někdo vás přijde zachránit a ukáže vám, jak se dostanete domů, do svého srdce. A kdo je ten někdo? Je to Bůh, váš Vnitřní Pilot.

Vnitřní pilot

 Bůh se může objevit jak v určité podobě, tak i bez podoby. Ale během meditace je lepší myslet na Nejvyššího jako na lidskou bytost. Začátečník by měl vždy meditovat na osobního Boha. Jinak, snažíte-li se vidět Boha v Jeho neosobním aspektu, budete zmateni Jeho nesmírností. Začněte tedy s osobním Bohem a odtud můžete přejít k Bohu neosobnímu.

Dnes jste možná začátečníky v duchovním životě, ale neciťte, že začátečníky budete vždy. Každý byl jednou začátečník. Pokud cvičíte koncentraci a meditaci pravidelně, pokud jste opravdu upřímní ve svém duchovním hledání, pak nepochybně učiníte pokrok. Důležité je nenechat se odradit. Uskutečnění Boha nepřijde přes noc. Meditujete-li pravidelně a oddaně, pokud pláčete pro Boha jako dítě pro svou matku, pak nebudete muset běžet k cíli. Ne, cíl přijde a stane přímo před vámi a bude se vás domáhat jako svého vlastního, zcela vlastního.

Meditační cvičení

 1. Prostota, upřímnost, čistota.

Je řada meditačních cvičení, které začátečník může vyzkoušet. Pro hledajícího, který si přeje vstoupit do duchovního života, jsou jednoduchost, upřímnost, čistota a jistota nanejvýš důležité. Je to prostota, která zaručuje mír mysli. Je to upřímnost, která vám dává pocítit, že vy jste pro Boha a Bůh je neustále pro vás. Je to vaše čisté srdce, které vám dává pocítit, že Bůh roste, září a naplňuje sám Sebe ve vás. Je to jistota, která vás nechá pocítit, že meditace je naprosto správná věc.

V tichosti prosím opakujte sedmkrát ve své mysli slovo "prostota" a soustřeďte se na vrchol hlavy. Pak sedmkrát tiše a z plné duše uvnitř svého srdce opakujte slovo "upřímnost" a soustřeďte se na své srdce. Poté laskavě opakujte slovo "čistota" sedmkrát uvnitř nebo v okolí svého pupečního centra a soustřeďte se na pupeční centrum. Prosím, učiňte to vše v tichosti a nanejvýš z dušeplně. Pak soustřeďte svou pozornost na třetí oko, které je mezi a malinko nad obočím a tiše opakujte sedmkrát "jistota". Poté dejte ruku na temeno hlavy a řekněte třikrát: "Jsem prostý, jsem prostý, jsem prostý." Pak položte svou ruku na srdce a řekněte třikrát: "Jsem upřímný, jsem upřímný, jsem upřímný." Pak dejte ruku na pupeční centrum a opakujte: "Jsem čistý" a na konec ji položte na třetí oko a opakujte: "Jsem jistý".

2. Oblíbená vlastnost

Máte-li rádi určitý aspekt Boha - například lásku - opakujte prosím vnitřně několikrát slovo "láska" co nejoduševněleji. Během pronášení slova "láska" z plné duše se snažte cítit, jak ozvěnou zní v nejvnitřněj-ší hloubi vašeho srdce: "láska, láska, láska." Jestli se snažíte získat více božského míru, pak si prosím vnitřně vyslovujte nebo opakujte slovo "mír". Zatímco tak činíte, snažte se slyšet kosmický zvuk, který toto slovo ztělesňuje, jak ozvěnou zní v největších hlubinách vašeho srdce. Jestliže chcete světlo, pak prosím opakujte "světlo, světlo, světlo" z plné duše a ciťte, že se ve skutečnosti stáváte světlem. Od chodidel nohou ke koruně hlavy se snažte cítit, že se stáváte slovem, jež opakujete. Ciťte, že vaše fyzické tělo, subtilní tělo, všechny vaše nervy a celá vaše bytost je zaplavena láskou, mírem nebo světlem.

3. Pozvěte své přátele

Snažte se cítit, že stojíte u dveří svého srdce, a že jste pozvali lásku, mír, světlo, blaženost a všechny své ostatní božské přátele, aby vás navštívili. Objeví-li se však složitost, neupřímnost, nečistota, nejistota, pochyby a jiné negativní síly, prosím, nenechte je vstoupit. Snažte se cítit, že obojí, božské i nebožské kvality, nabyly podoby lidských bytostí, takže je můžete vidět svýma lidskýma očima.

Každý den se snažte pozvat jednoho přítele, aby vešel do dveří vašeho srdce. To bude začátek božského přátelství. Jednou dovolíte pouze svému příteli lásce, aby vstoupil dovnitř; další den necháte vstoupit svého přítele radost. Po určitém čase budete mít schopnost přivítat více než jednoho přítele současně. Zpočátku možná nebudete schopni věnovat pozornost více než jednomu příteli, ale nakonec budete schopni pozvat všechny božské přátele najednou.

Příprava na meditaci

 Když meditujete doma, měli byste mít koutek ve svém pokoji, který je absolutně čistý a posvěcený - svaté místo, jež užíváte jen pro meditaci. Tam si můžete vytvořit svatyni, kde můžete mít obraz svého duchovního Mistra, Krista nebo nějaké jiné milované duchovní postavy, kterou považujete za svého Mistra.

Před začátkem meditace vám pomůže, pokud se osprchujete nebo vykoupete. Očista těla velmi pomáhá pročištění vědomí. Jestliže se nemůžete osprchovat anebo vykoupat před tím než usednete k meditaci, měli byste si alespoň umýt tvář. Také je dobré obléci si čisté a světlé šaty.

Rovněž vám pomůže, zapálíte-li si vonnou tyčinku a umístíte-li si nějaké čerstvé květiny na svůj oltář. Když ucítíte vůni vonné tyčinky, možná získáte jen trošku inspirace a očištění, ale tato troška může být přidána k vašemu vnitřnímu pokladu. Jsou někteří lidé, kteří říkají, že není nezbytné mít při meditaci před sebou květinu. Říkají: "Květina je uvnitř; tisícikvětý lotos je uvnitř." Ale fyzická květina na oltáři vám připomene vnitřní květinu. Její barva, její vůně a její čisté vědomí vám dá inspiraci. Z inspirace získáte aspiraci.

Stejně je tomu s užíváním svíček během meditace. Plamen svíčky vám sám o sobě nedá aspiraci, ale vidíte-li vnější plamen, okamžitě ucítíte, že plamen aspirace ve vašem vnitřním bytí stoupá vysoko, výše, nejvýše. Když se někdo nachází na pokraji realizace Boha anebo Boha již uskutečnil, pak tyto vnější věci nemají cenu. Ale pokud víte, že vaše realizace Boha je stále vzdáleným pláčem, tehdy jistě zvýší vaši aspiraci.

Když se věnujete své individuální denní meditaci, snažte se meditovat sami. To neplatí pro manžele, pokud mají stejného duchovního Mistra; pro ně je v pořádku, jestli meditují spolu. Jinak není vhodné meditovat s ostatními během své denní individuální meditace. Společná meditace je také důležitá, ale pro individuální denní meditaci je lepší meditovat soukromě u své vlastní svatyně. 

Důležitá je pozice

 Když meditujeme, je důležité držet páteř rovnou, vzpřímenou a tělo mít uvolněné. Je-li tělo strnulé, božské a naplňující kvality, které proudí do něj a skrze něj při meditaci, nebudou přijaty. Tělo by se nemělo cítit nepohodlně. Zatímco meditujete, vaše vnitřní bytost vás spontánně uvede do pohodlné polohy a poté je na vás, abyste v ní setrvali. Hlavní výhodou lotosového sedu je, že pomáhá udržet páteř rovnou a vzpřímenou. Pro většinu lidí však není pohodlný. Proto lotosová pozice není naprosto nezbytná pro vlastní meditaci. Mnoho lidí medituje dobře, i když sedí na židli.

Někteří lidé provádějí fyzická cvičení a pozice. Tato cvičení, zvaná Hatha Yoga, uvolňují tělo a na krátkou chvíli přinášejí mír mysli. Je-li někdo fyzicky velmi nepokojný a nedokáže zůstat v klidu více než jednu vteřinu, tehdy tato cvičení zajisté pomohou. Ale Hatha Yoga není naprosto nezbytná. Je mnoho aspirantů, kteří si pouze sednou a učiní svou mysl tichou a klidnou bez toho, aby cvičili Hatha Yogu.

Vůbec není vhodné meditovat vleže, a to dokonce ani pro ty, kdo již meditují několik let. Ti, kteří se pokouší meditovat zatímco leží, vejdou do světa spánku nebo do jistého druhu vnitřního proudu či dřímoty. Navíc, když ležíte, vaše dýchání není tak uspokojivé jako když sedíte, protože není vědomé či řízené. Správné dýchání je při meditaci velmi důležité. 

Oči otevřené nebo oči zavřené

 Lidé se mě často ptají, jestli mají meditovat s očima otevřenýma. V devadesáti ze sta případů ti, kdo mají během meditace zavřené oči, usínají. Pět minut meditují a poté patnáct minut zůstávají ve světě spánku. Není zde žádná dynamická energie, ale jen letargie, sebeuspokojení a jakýsi poklidný, sladký pocit.

Když máte oči během meditace zavřené a vejdete do světa spánku, můžete se těšit z nejrůznějších představ. Vaše plodná představivost ve vás vzbudí pocit, že vcházíte do vyšších světů. Je mnoho způsobů, jak můžete sami sebe přesvědčit, že máte překrásnou meditaci. Proto je nejlepší meditovat s očima napůl otevřenýma a napůl zavřenýma. Tímto způsobem jste kořenem stromu a zároveň tou nejvyšší větví. Ta část vás, která má oči napůl otevřené, je kořenem, symbolizujícím Matku Zemi. Část, která má oči napůl zavřené, je nejvyšší větví, světem zření, nebo řekněme Nebem. Vaše vědomí je na nejvyšší úrovni a je také zde na zemi, pokoušejíc se transformovat svět.

Když meditujete s očima napůl otevřenýma a napůl zavřenýma, provádíte takzvanou "meditaci lva". Dokonce i tehdy, když vcházíte hluboko do nitra, zaměřujete svou vědomou pozornost jak na fyzickou úroveň, tak také podvědomou úroveň. Oba, fyzický svět se svým hlukem a zmatky a podvědomý svět, svět spánku, vás zvou, ale vy zvítězíte nad oběma. Říkáte: "Podívejte, jsem bdělý. Nemůžete si mne odnést do vašeho panství." Poněvadž jsou vaše oči napůl otevřeny, nemůžete upadnout do spánku. Tak vyzýváte svět podvědomí a zároveň udržujete svou vládu nad fyzickou úrovní, protože můžete vidět, co se kolem vás děje.

 

Dechová cvičení

 1. Dýchání do srdečního centra

 Nadechněte se prosím a zadržte dech na pár vteřin a ciťte, že zadržujete dech, který je životní energií, ve svém srdečním centru. Toto vám pomůže rozvíjet vaši vnitřní meditační kapacitu.

 2. Uvědomování si dechu

 Když usedáte k meditaci, snažte se dýchat tak pomalu a tiše, jak je to jen možné, takže kdyby vám někdo umístil k nosu tenkou nit, vůbec by se nepohnula. A když vydechujete, pokuste se vydechovat dokonce ještě pomaleji, než jste se nadechovali. Jestli je to možné, udělejte krátkou přestávku mezi koncem nádechu a začátkem výdechu. Pokud můžete, zadržte dech na několik vteřin. Ale je-li to obtížné, nedělejte to. Nikdy během meditace nedělejte nic, co by pro vás bylo fyzicky nepohodlné.

 3. Vdechování míru a radosti

 První věc, na kterou musíte myslet při provádění dechového cvičení, je čistota. Dokážete-li při nádechu ucítit, že dech přichází přímo od Boha, z Čistoty samé, váš dech může být snadno pročištěn. Poté se při každém nádechu snažte cítit, že přinášíte nekonečný mír do svého těla. Opakem míru je nepokoj. Když vydechujete, pokuste se cítit, že se zbavujete neklidu ze svého nitra i neklidu, který vidíte všude kolem sebe. Budete-li dýchat tímto způsobem, shledáte, že vás nepokoj opouští. Když toto několikrát procvičíte, snažte se prosím cítit, že vdechujete sílu z vesmíru, a při výdechu ciťte, jak strach odchází z vašeho těla. Poté, co toto několikrát zopakujete, se pokuste cítit, že vdechujete nekonečnou radost a vydechujete smutek, utrpení a melancholii.

 4. Kosmická energie

 Ciťte, že nevdechujete vzduch, ale kosmickou energii. Ciťte, jak do vás každým dechem vstupuje ohromná energie, kterou využijete na pročištění svého těla, vitálna, mysli a srdce. Ciťte, že není jediného místa vaší bytosti, které by nebylo zaplněno proudem kosmické energie. Proudí jako řeka uvnitř vás, promývá a očišťuje celou vaši bytost. Poté, když vydechujete, ciťte, že vydechujete všechno smetí zevnitř sebe - všechny své nebožské myšlenky, temné představy a nečisté činy. Cokoliv uvnitř svého systému nazýváte nebožským, cokoliv nechcete vlastnit jako své, pociťte, že vydechujete.

Toto není tradiční jogínská pranayama, která je složitější a systematičtější, ale je to nejefektivnější duchovní způsob dýchání. Budete-li cvičit tuto metodu dýchání, brzy uvidíte výsledky. Zpočátku budete muset užít svou představivost, ale po chvíli uvidíte a ucítíte, že to není představa, ale skutečnost. Vědomě vdechujete energii, která proudí všude kolem vás, očišťujete sebe a vyprazdňujete se od všeho nebožského. Pokud dokážete dýchat tímto způsobem pět minut každý den, budete schopni učinit velmi rychlý pokrok. Ale musí to být prováděno velmi vědomým způsobem, ne mechanicky.

 5. Celkové dýchání

 Když dosáhnete pokročilejší úrovně, můžete se pokusit cítit, že váš dech vchází a vychází každou částí vašeho těla - skrze vaše srdce, skrze vaše oči, skrze váš nos a dokonce i skrze všechny póry. Nyní můžete dýchat jen svým nosem nebo ústy, ale přijde čas, kdy budete schopni dýchat skrze každou část vašeho těla. Duchovní Mistři mohou dýchat i tehdy, mají-li nos i ústa zavřeny. Jakmile si zdokonalíte toto duchovní dýchání, všechna vaše nečistota a nevědomost bude nahrazena Božím světlem, mírem a silou. 

6. Dýchání jedna-čtyři-dva

 Když se nadechujete, opakujte jednou jméno Boha, Krista nebo kohokoli obdivujete. Nebo, jestliže vám váš Mistr dal mantru, můžete opakovat ji. Tento nádech nemusí být dlouhý ani hluboký. Poté zadržte dech a opakujte stejné jméno čtyřikrát. A když vydechujete, opakujte dvakrát jméno nebo mantru, kterou jste si vybrali. Nadechujete se na jednu dobu, zadržíte dech na  čtyři doby a vydechujete na dvě doby, vnitřně si opakujíce svaté slovo. Pokud byste jednoduše počítali čísla - jedna, čtyři, dva - nezískali byste žádné vibrace nebo vnitřní pocit. Ale když říkáte jméno Boha, okamžitě do vás vstoupí Boží božské kvality. Když poté zadržíte  dech, tyto božské kvality rotují uvnitř vás, vcházejíce do všech vašich nečistot, temnot, nedokonalostí a omezení. A při výdechu tyto samé kvality odnášejí všechny vaše nebožské, neprogresivní a destruktivní kvality.

Na začátku můžete začít s počítáním jedna-čtyři-dva. Jakmile se stanete zkušenými v tomto dechovém cvičení, budete schopni provádět jej v rozsahu čtyři-šestnáct-osm: nádech na čtyři doby, zadržení dechu na šestnáct a výdech na osm. K tomu však musíte dospět postupně. Někteří lidé cvičí v rytmu čtyři-šestnáct-osm, ale to je pro velmi zkušené.

7. Alternativní dýchání

Jiná technika, kterou si můžete vyzkoušet, je střídavé dýchání. Provádí se přimáčknutím pravé nosní dírky palcem a dlouhým nádechem levou nosní dírkou. Při nádechu opakujte jednou jméno Boží. Poté zadržte dech na čtyři doby opakujíce Boží jméno čtyřikrát. A nakonec uvolněte pravou nosní dírku, zmáčkněte prsteníčkem levou nosní dírku a vydechněte na dvě doby, což znamená dvakrát zopakovat Boží jméno. Poté to udělejte obráceně, začínajíc s uzavřenou levou nosní dírkou. Při provádění tohoto cvičení se nemusíte nadechovat a vydechovat tiše. Nevadí, pokud budete hluční. Ale samozřejmě, toto cvičení by se nemělo provádět na veřejnosti nebo tam, kde se jiní lidé snaží v tichosti meditovat.

Neměli byste cvičit jedna-čtyři-dva dýchání více než čtyři nebo pět minut a neměli byste provádět střídavé dýchání více než několikrát. Budete-li jej dělat dvacetkrát, čtyřicetkrát nebo padesátkrát, vystoupí z počátku páteře žár a vejde do vaší hlavy, což vyvolá napětí a její bolest. Je to jako přejídání. Jíst je dobré, ale když jíte nenasytně, zkazíte si žaludek. Tento vnitřní žár působí stejně. Čerpáte-li jej více, než na kolik stačí vaše kapacita, pak místo aby vám dal míruplnou mysl, přinese vám mysl arogantní, vířivou a destruktivní. Později, až rozvinete svou vnitřní kapacitu, budete moci provádět toto střídavé dýchání deset nebo patnáct minut. 

Cvičení meditace

 1. Růže srdce.

 Představte si laskavě květinu uvnitř svého srdce. Dejme tomu, že přednost dáváte růži. Představte si, že tato růže není plně rozvinutá; je to stále poupě. Poté, co jste meditovali dvě nebo tři minuty, si snažte prosím představit, že lístek po lístku květina rozkvétá. Viďte a ciťte květinu rozkvétající lupínek po lupínku uvnitř vašeho srdce. Pak se po pěti minutách pokuste cítit, že zde není vůbec žádné srdce; uvnitř vás je pouze květina, kterou nazýváte "srdce". Nemáte srdce, ale jen květinu. Květina se stala vaším srdcem nebo vaše srdce se stalo květinou.

Po sedmi či osmi minutách prosím ciťte, že tato květina-srdce obsáhla  celé vaše tělo. Vaše tělo tu již více není; od hlavy až k patě můžete cítit vůni růže. Podíváte-li se na svá chodidla, okamžitě ucítíte vůni růže. Podíváte-li se na svá kolena, ucítíte vůni růže. Podíváte-li se na své ruce, ucítíte vůni růže. Krása, vůně a čistota růže prostoupila celé vaše tělo. Když ucítíte od své hlavy až k chodidlům, že jste se stali pouhou krásou, vůní a čistotou a blažeností růže, tehdy jste připraveni položit sami sebe k Nohám svého Milovaného Nejvyššího.

2. Řeka vědomí.

Když meditujete, snažte se přinést tři věci do své mysli: čistotu v celé vaší bytosti, pokoru v celé vaší bytosti a vděčnost v každém údu, v každé buňce. Když se nadechujete a vydechujete, pociťte, že řeka božského vědomí proudí skrze vás bez jakéhokoliv nucení či úsilí. Ciťte, že tato řeka božského vědomí proudí dovnitř a ven s neustálou jednotou se Zdrojem, Nejvyšším.

3. Nabídněte to Bohu.

Když se nadechujete, ciťte, že vdechujete nesmrtelné kvality Boha, a když vydechujete, ciťte, že nabízíte Bohu svou nevědomost.

Nyní ještě cítíme, že nevědomost je naším vlastnictvím. Ačkoliv říkáme, že nevědomost je velmi špatná, nechceme se jí vzdát. Musíme ale vědět, že nevědomost není naším skutečným vlastnictvím; naše skutečné vlastnictví je mír, světlo a blaženost. Během své meditace nabídněte Bohu svá falešná vlastnictví a přijměte od Boha svá pravá vlastnictví. Žádejte Boha, aby vám odebral, co máte a čím jste, a dal vám, co On má a čím On je. Co vy máte je aspirace, vnitřní pláč pro to, abyste se stali božskými. Čím jste je nevědomost. Požádejte Boha, aby odebral vaši aspiraci i vaši nevědomost a dal vám co On má a čím On je: Nekonečnost, Věčnost a Nesmrtelnost.

4. Zlatá bytost.

Snažte se cítit, že jste uvnitř Srdce Boha, Vnitřního Pilota. Ačkoliv jste nikdy neviděli Nejvyššího, prostě si mentálně představte lidskou bytost, která je naprosto zlatá. Představte si, že On je přímo před vámi a vy jste uvnitř Jeho Srdce či v Jeho Náručí nebo u Jeho Nohou. Nemyslete si, že je vám osmnáct, čtyřicet či šedesát let. Myslete, že jste pouze jeden měsíc staří a že jste přímo uvnitř Srdce Nejvyššího nebo v Jeho Náručí.

5. Nesmírnost oblohy.

Nechte oči napůl otevřené a představte si rozlehlou oblohu. Zpočátku se snažte cítit, že obloha je před vámi; později se snažte cítit, že jste tak rozlehlí jako obloha či že jste oblohou samou. Po několika minutách prosím zavřete oči a pokuste se vidět a cítit oblohu uvnitř svého srdce. Ciťte prosím, že jste univerzálním srdcem a že uvnitř vás je obloha, na kterou jste meditovali a ztotožnili se s ní. Vaše duchovní srdce je nekonečně rozlehlejší než obloha, proto snadno můžete umístit oblohu dovnitř sebe.

Co je dobrá meditace?

 Hledající se často ptají, jak mohou říci, zda meditují správně, či zda jen neklamou sami sebe či nemají mentální halucinace. Pozná se to velice snadno. Pokud meditujete správně, získáte spontánní vnitřní radost. Nikdo vám nedal dobré zprávy, nikdo vám nedal žádné dary, nikdo vás neoceňoval ani neobdivoval, nikdo pro vás nic neudělal, ale vy budete mít vnitřní pocit blaženosti. Stane-li se toto, víte, že meditujete správně. Jestliže však cítíte mentální pnutí či rušení, poznáte, že tento druh meditace, který děláte, není míněn pro vás.

Pokud se těšíte z mentální halucinace, ucítíte, že mír je uvnitř a neklid je vně. Toužíte po míru, světle a blaženosti, ale navenek cítíte vulkanickou divokost. Máte-li skutečnou meditaci, vznešenou meditaci, jste schopni cítit mír uvnitř i vně. Pokud to je oduševnělá meditace, ucítíte svou věčnou existenci; ucítíte, že jste z Věčnosti a pro Věčnost. Tento pocit nemůžete získat z mentální halucinace.

Je také jiný způsob, jak to můžete poznat. Pokud opravdu vstoupíte do vyšší úrovně, ucítíte, že vaše tělo se stává velmi lehké. Ačkoliv nemáte křídla, budete takřka cítit, že můžete létat. Ve skutečnosti, když jste dosáhli velmi vysokého světa, skutečně uvidíte uvnitř sebe ptáčka, jenž může snadno létat tak, jako létají opravdoví ptáci. Když je to vaše představivost, získáte na několik minut velmi sladký pocit; pak okamžitě do vás vejdou tmavé či klamné myšlenky. Řeknete: "Studoval jsem tak usilovně, ale neudělal jsem dobře svou zkoušku," anebo: "Dnes jsem pracoval tak těžce v kanceláři, ale nedokázal jsem potěšit svého nadřízeného." Tyto záporné síly okamžitě vstoupí v podobě zklamání. Anebo vstoupí pochybnosti a vy možná řeknete: "Jak mohu meditovat tak dobře, když jsem včera udělal tolik špatných věcí? Jak může být Bůh mnou potěšen? Jak mohu mít vysokou meditaci?" Jestliže je to však pravá vysoká meditace, ucítíte, že celé vaše bytí, jako božský pták, vzlétá vysoko, výše, nejvýše. Zatímco máte tento pocit, nebudete mít žádné smutné myšlenky, žádné zklamání a žádné pochybnosti. Budete létat na obloze blaženosti, kde vše je radost, mír a blaženost.

Zda máte dobrou meditaci můžete poznat také tím, jak se po ní cítíte. Pokud mír, světlo, láska a radost vystoupí do popředí z nitra jako výsledek vaší meditace, tehdy budete vědět, že jste meditovali dobře. Když máte dobrý pocit pro svět, když vidíte svět milujícím způsobem i přes jeho hojné nedokonalosti, poznáte, že vaše meditace byla dobrá. A pokud máte dynamický pocit přímo po meditaci, pokud cítíte, že jste přišli do světa, abyste něco udělali a čímsi se stali - abyste vrostli do pravé podoby Boha a stali se Jeho oddanými nástroji - toto značí, že jste měli dobrou meditaci. Ale nejsnazší způsob jak poznat, jestli jste měli dobrou meditaci, je cítit, zdali mír, světlo, láska a blaženost vystoupily z nitra na povrch. 

Nebuďte odrazeni

 Prosím, nebuďte znepokojeni, pokud zpočátku nemůžete dobře meditovat. Dokonce i v běžném životě, sám Bůh ví, jak mnoho let musí člověk cvičit, aby se v něčem stal velice dobrým. Když dokonalý pianista pomyslí na to, jaká byla jeho úroveň, když poprvé začínal hrát, bude se smát. To skrze postupný pokrok dosáhl své dnešní hudební úrovně. Také v duchovním životě se vám může zpočátku zdát, že je pro vás obtížné meditovat. Ale nesnažte se sami sebe nutit. Deset minut časně z rána je dosti. Postupně bude vaše schopnost vzrůstat. Cvičíte-li každý den, učiníte ve svém vnitřním životě pokrok.

Stejně tak nemůžete jíst to nejvybranější jídlo každý den. Dnes jste možná jedli delikátní jídlo a pak tři nebo čtyři dny budete možná jíst velice prosté jídlo. Ale dokud jíte, víte, že vyživujete své tělo. Podobně, pokud jeden den máte dobrou meditaci a následující den shledáváte, že nejste schopni dobře meditovat, nebuďte zklamaní a nesnažte se nutit do meditace. Když skončila vaše meditace, neciťte se ani na okamžik špatně, protože jste nemohli meditovat. Jste-li nespokojeni sami se sebou, děláte velkou chybu. Pokud nemůžete v určitý den meditovat, snažte se přenechat zodpovědnost Bohu. Jestliže nemůžete jeden den meditovat dobře, ciťte, že některý další den vám Nejvyšší opět dá požehnání, inspiraci a aspiraci, abyste meditovali velice dobře. Jste-li však znepokojeni či roztrpčeni, něco z pokroku, který jste učinili včera či předevčírem, bude zmenšeno či anulováno. Nejlepší je být ve svém duchovním životě klidný, tichý a stálý. Pak budete jistě pokračovat v pokroku ve své meditaci a ve svém duchovním životě.

Udržení si své radosti

 Jakmile skončíte meditaci, musíte vstřebat výsledek své meditace do svého vnitřního systému. Jen tehdy se stane pevným, naprosto stálým prožitkem, který je neoddělitelně jedním s vaším bytím. Pohádáte-li se s někým nebo dostanete-li se do nějaké nepříjemné situace předtím než je mír, světlo a blaženost z vaší meditace vstřebána, může být všechno ztraceno. Dokonce ani troška nezůstane. I mluvením s někým můžete ztratit, co jste získali při meditaci. Někdo k vám může například přijít a zeptat se: "Jak se máš?" a tak může odebrat všechen mír, světlo a blaženost, které jste získali. Proto byste neměli s nikým hovořit hned poté, co jste měli vysokou meditaci, dokud nevstřebáte, co jste přijali. Také byste neměli jíst okamžitě po meditaci. Můžete se procházet nebo si číst, pokud chcete, ale neměli byste jíst těžké jídlo alespoň patnáct minut anebo půl hodiny. Jste-li velmi hladoví, tehdy je v pořádku, když si vezmete malé množství mléka či ovocné šťávy.

Běžně trvá několik hodin, než vstřebáte vše, co jste přijali během meditace, a během tohoto období si musíte udržet světlo, které jste získali. Jak? Skrze svou vnitřní bdělost a tím, že jste opatrní na to, jak jednáte s vnějším světem. Přesto se někdy stává, že během své meditace přijímáte a v tu samou chvíli vstřebáváte. Poté když přestanete meditovat, vše je vstřebáno.

Můžete myslet na asimilaci jako na upevnění celoživotního přátelství, věčného přátelství s někým, kdo vešel do vašeho života. Pokud mír, světlo a blaženost přijdou během meditace a vy si z nich nevytvoříte své věčné přátele, je přirozené, že vás opustí. Jestliže si však vytvoříte věčné přátelství s nimi, tehdy budou mít vaši přátelé možnost inspirovat vás, vést vás, tvořit a utvářet vás a dělit se s vámi o své božské schopnosti a božské kvality.

Ale také musíte vědět, že vstřebávání není vždy to, co chce duše. Někdy duše dychtí po vstřebání a uchování čehosi na několik dnů předtím, než to vyjádří. Jindy chce duše odhalit a projevit kvality, které přijala během meditace, okamžitě či po několika málo hodinách. Toto vyjádření může být pro druhé, do atmosféry či do Univerzálního Vědomí. Vnitřní bohatství je jako znalost. Jeden člověk může říci: "Nechť se trochu naučím a vyučuji v této malé míře." Ale někdo jiný možná řekne: "Ne, nechť se naučím co nejvíce mohu, a poté budu učit druhé."

Ranní meditace je nejlepší

 Budete-li meditovat ráno, poznáte, že vaše meditace bude nejplodnější. Před východem slunce není ještě zemské vědomí rozbouřené. Svět ještě nevstoupil do svého denního vření. Příroda je klidná a tichá a bude vám pomáhat meditovat. Když je příroda v hlubokém spánku, zvířecí či neosvícené vědomí v nás také spí. V tu chvíli jste stále ve světě energizujících a naplňujících snů, z nichž může vyrůst skutečnost. Proto probuzené aspirující vědomí může nejvíce získat z časné ranní meditace.

Jakmile zasvitne den, Matka Země přichází božsky energická či nebožsky neklidná. Obzvláště na Západě, díky jeho současné dynamické povaze, je zde určitý pocit podráždění v kosmu nebo ve vnější přírodě. Tyto neklidné kvality světa do vás nemusí vstupovat, ale obvykle tak činí. Když se kolem pohybují lidé, okamžitě do vás vstupují jejich vibrace, podle toho, kde jste. Vzduch, světlo, vše kolem vás se stane prostoupené vibracemi lidských činností a lidských úzkostí. Svět stojí před vámi jako řvoucí tygr. Jak můžete vejít do své nejvyšší meditace před řvoucím tygrem? Můžete-li však meditovat, než se svět probudí, kdy kosmos je klidný a lidé kolem vás odpočívají, tehdy budete schopni mít hlubší meditaci.

Během dne je meditace velmi obtížná. Večerní meditace je také malinko obtížnější, protože osm nebo deset hodin jste byli ve spěchu a shonu světa. Během dne jste se setkali s mnoha neaspirujícími lidmi a jejich nebožské myšlenky a nečisté nápady do vás nevědomě vstoupily. A tak pokud nejste vnitřně velmi silní, budete vstřebávat mnoho neaspirujících a neinspirujících sil ze světa. Proto se stává velmi obtížným meditovat večer se stejnou nadějí a svěžestí. Osprchujete-li se před meditací, pomůže vám to. Budete-li se stýkat s duchovními lidmi, také vám to pomůže.

Ráno jsou všechny tyto nebožské síly a zážitky alespoň na chvíli vně vaší paměti. Během času, kdy spíte, všechny nečistoty, které do vás vstoupily z druhých, jsou smyty. Během hodin, kdy spíte, vás vaše duše jako božský lupič tiše pozoruje. Obyčejný zloděj by vám něco ukradl, ale tento božský lupič vám bude jen dávat a dávat. Potřebujete-li mír na jednom místě, vaše duše sem dá mír. Duše jedná jako matka, která přichází do dětského pokoje v tajnosti, časně z rána, aby pro dítě připravila věci, které bude potřebovat během dne. V noci, zatímco spíte, dostává duše příležitost dělat to, co je pro vás zapotřebí. Ale během dne, kdy jste pohlceni činnostmi vnějšího světa, je pro duši nesmírně obtížné dávat a pro vás přijímat. Pro všechny tyto důvody je ranní meditace nejlepší.

Večerní meditace

 Nemůžete-li meditovat ráno, večer je druhý nejlepší čas, protože večer se atmosféra stává klidnou a míruplnou. V poledne je příroda divoká a neklidná, proto nebude vaše meditace velmi hluboká a silná. Ale večerní příroda se připravuje na odpočinek a nebude vás rušit. Když meditujete večer, můžete se dívat na zapadající slunce a snažit se cítit, že jste se naprosto sjednotili s vesmírnou přírodou. Můžete cítit, že jste odehráli svou část během dne co nejuspokojivěji a tak jako slunce se chystáte k odpočinku.

Večer jste unaveni a cítíte, že celý svět je také unaven. Ale je zde jemný rozdíl mezi přístupem světa k pravdě a vaším přístupem. Je-li svět unaven, nebude aspirovat. Chce jen odpočívat. Ale vy cítíte, že vaše únava může být překonána snesením více světla a energie do vašeho systému. Když se modlíte a meditujete, v tu chvíli do vás vstupuje nový život a nová energie a osvěžuje vás.

Pevný čas je důležitý

 Ať již meditujete ráno anebo večer, je nanejvýš důležité mít pevný čas pro svou meditaci. Dokonce i kojenec bude plakat pro mateřské mléko v určitou hodinu. Pokud máte svůj obchod a budete vždy otvírat dveře v devět hodin, tehdy budou mít ostatní jistotu, že mohou přijít v devět hodin a vy budete mít skutečně otevřeno. Všechno má svou vlastní hodinu. Vaše vnitřní bytost a váš Vnitřní Pilot, Nejvyšší, vás vždy pozorují. Pokud se ustálíte na určité hodině, tehdy má Nejvyšší ve vás důvěru. Nejvyšší řekne: "V tu chvíli nikde nezahálí; medituje. Když mu něco nabídnu v tuto hodinu, jistě zde bude a přijme to."

Vy a Bůh se musíte dohodnout na určité hodině pro svou denní meditaci. Když přichází v tu hodinu a vy stále ještě spíte, odpustí vám. Nejste-li zde zítra, opět vám bude odpuštěno. Ale nebudete schopni omluvit sami sebe. Vaše jednota s Bohem vám nedovolí odpustit sami sobě. Vaše duše vám způsobí takové bolesti, že se budete cítit bídně. Láska vaší duše k Nejvyššímu je pro vás velmi důležitá. Když přichází váš Věčný Přítel, hostitel si přeje být připraven. Lidská mysl je velice zrádná věc. Ponechána sama sobě, nevědomá, temná mysl se pokusí zabránit vám, abyste dělali duchovně správné věci. Bude nalézat mnoho omluv, aby vás zdržela od naplnění přání vaší duše. Ale je-li vaše aspirace upřímná a silná, kázeň v dodržovaném čase vám pomůže bojovat proti letargii a vrtkavosti mysli.

Praktické řešení problémů

 Říkáme, že někdo je praktický, když ve svém vnějším životě dělá správné věci na správném místě. Myslí a jedná zvláštním způsobem, tak, že jej druzí neoklamou a jeho vnější život poběží hladce. Ale nehledě na to, jak chytří, jak upřímní a jak vědomí jsme, někdy jsme ve vnějším životě ztraceni. Nevíme co říct. Nevíme co udělat. Nevíme, jak se zachovat. Přesto, že říkáme a děláme tu správnou věc, všechno jde špatně. Nevíme, jak se vyrovnat se svou vnější existencí; nedokážeme zvládnout svůj život. Upřímně chceme dělat cosi nebo se čímsi stát, ale nemůžeme to udělat.

Proč se to stává? Stává se to proto, že naše vnější schopnost je vždy omezena naší omezenou vnitřní bdělostí. Jsme-li však praktičtí ve vnitřním životě - to jest, řekněme, když se modlíme a meditujeme - získáme neomezenou vnitřní bdělost. Ten, kdo má vnitřní bdělost, má volný přístup k nekonečné pravdě a stále trvající radosti a může snadno řídit svůj vnější život.

Vnitřní život neustále přináší poselství pravdy a Boha. Kde je pravda, tam je semínko. Dovolme semínku vyklíčit a stát se stromem. Když strom nese ovoce, spatříme schopnost vnitřního světa projevenou ve vnějším světě. Vždy rosteme z nitra, ne z vnějšku.

Bez ohledu na to, co děláme či co říkáme v našem vnějším životě, nepřibližujeme se světlu pravdy. Ale pokud nejdříve meditujeme a potom jednáme a mluvíme, tehdy děláme a stáváme se tím pravým. Vnitřní život a vnitřní skutečnost musí vést vnější život - ne naopak. Životní dech vnějšího světa musí přijít z vnitřního života. Vnitřní skutečnost musí vstoupit do vnějšího života; jen tak můžeme být skutečně praktičtí ve vnějším životě.

Plody na cestě meditace

 Je mnoho cest vedoucích k cíli. Jedna má spousty překrásných květin po obou stranách, jiná jen pár květů a další nemá žádné. Sledují-li tři hledající svou cestu, každý jinou, podle potřeb a zálib své duše, všichni tři nakonec dosáhnou cíle, každý z nich však se zcela odlišnými zážitky z putování.

Každý prožitek je krůčkem k poznání. Každý zážitek posílí vaši sebedůvěru. Každý zážitek povzbuzuje a dodává energii k dalšímu pochodu a přináší nesmírnou blaženost. Během zážitku můžete ve svém nitru přímo pocítit přítomnost neviditelného průvodce, který vás vede k cíli.

Než dosáhnete ovoce, které nazýváte Cílem, můžete ochutnat mnoho nejrůznějších plodů. Ale teprve když okusíte ovoce, jež je vaším cílem, dostane se vám plného uspokojení. Někteří hledající cítí, že netouží po jiném ovoci, než po plodu realizace Boha, a duchovní prožitky jako takové pro ně nejsou nezbytné. Dokážete-li běžet velmi rychle, nepotřebujete tisíce zážitků, než dosáhnete Boha. Vaše stále širší vědomí, vrůstající do Boha, je samo o sobě mocným prožitkem.

Dostane-li se vám vnitřního zážitku, může se stát, že si nebudete jistí, zda byl opravdový, či nikoliv. Tento problém však vyvstává jen tehdy, nemáte-li svého Mistra. Pokud máte Mistra, dokáže vám okamžitě říci, zdali získáváte bohaté vnitřní zkušenosti, nebo jen klamete sami sebe. Duchovní Mistr toto rozpozná bez nejmenších pochyb či zaváhání.

Avšak i když nemáte svého Mistra, můžete si tuto otázku zodpovědět. Stačí, když se soustředíte na své duchovní srdce. Je-li váš prožitek opravdový, ucítíte ve svém srdci jemné brnění, jako by tam pobíhal drobný mravenec.

Jsou i další způsoby, jak zjistit, zda je váš prožitek opravdový. Dýchejte tak pomalu a mírně, jak je to jen možné, a pokuste se cítit, že do svého těla vdechujete čistotu. Cítíte, že čistota do vás vstupuje jako nit, která se obtáčí okolo vaší pupeční čakry. V tu chvíli se soustřeďte na svůj zážitek a pocítíte-li, že vaše duchovní srdce odmítá vstoupit do pupeční čakry, poznáte, že váš zážitek byl pouhý přelud. Jestli však srdce radostně naplní pupeční čakru, buďte si jistí, že prožitek byl naprosto pravý a upřímný.

Můžete se také na pár minut soustředit a pokusit se cítit, zda dokážete vrůst do svého prožitku. Ucítíte-li, že dříve či později se s ním dokážete sjednotit, je prožitek opravdový. Pokud však cítíte, že realita je kdesi jinde a srůst se svým zážitkem nedokážete, takový zážitek opravdový není.

Během svého prožitku se vždy pokuste oddělit svůj vnější život od vnitřního. Vnější život je životem lidských potřeb a pozemských požadavků. Také vnitřní život je životem potřeb, avšak potřeb Božích, nikoli vašich potřeb; Božích požadavků a nikoli vašich požadavků. Pokuste se pocítit, zda je to potřeba Boží, která vás ovládá skrze váš prožitek a zda si Bůh přeje a potřebuje své naplnění ve vás a skrze vás. Získáte-li takový pocit či poznání, pak je váš prožitek opravdový. Skutečný prožitek se dostaví pouze tehdy, když si upřímně přejete a potřebujete vnitřní život, a když si Bůh přeje a potřebuje vnitřní život ve vás a skrze vás. Pochopíte-li toto, budou všechny vaše zážitky opravdové; musí být opravdové. 

Záblesk nekonečna

 Při koncentraci zaměřujeme svou pozornost na jednu danou věc. Ale když meditujeme, cítíme, že hluboko uvnitř nás máme schopnost vidět mnoho věcí, zabývat se mnohými věcmi a uvítat mnoho ve stejnou dobu. Když meditujeme, snažíme se rozšířit sami sebe, jako pták rozpínající svá křídla. Snažíme se rozšířit naše konečné vědomí a vstoupit do Univerzálního Vědomí, kde není žádný strach, žárlivost nebo pochybnost, ale jen radost, mír a božská síla.

Meditace znamená náš vědomý růst do Nekonečna. Když meditujeme, co ve skutečnosti děláme je to, že vcházíme do prázdné, klidné, tiché mysli a dovolujeme sobě být živeni a vychováváni Nekonečnem samým. Jsme-li v meditaci, chceme rozprávět jen s Bohem. Nyní mluvím anglicky a vy jste schopni mi rozumět, protože dobře znáte angličtinu. Podobně když víme, jak dobře meditovat, budeme schopni promlouvat s Bohem, protože meditace je jazyk, který užíváme pro komunikaci s Bohem. 

Moře klidu

 Meditace je jako ponoření se na dno moře, kde je vše tiché a klidné. Na povrchu může být spousta vln, ale moře pod nimi není ovlivněno. Ve svých nejhlubších hlubinách je moře samé ticho. Když začínáme meditovat, nejdříve se snažíme dosáhnout naší vlastní vnitřní existence, naší pravé existence - což je, řekněme, dno moře. Přijdou-li poté vlny z vnějšího světa, nejsme ovlivněni. Strach, pochybnosti, starosti a všechny pozemské zmatky budou prostě odplaveny, protože uvnitř nás je pevný mír. Myšlenky nás nemohou soužit, protože naše mysl je veškerým mírem, veškerým tichem, veškerou jednotou. Jako ryby v moři skáčou a plavou, ale nezanechávají žádnou stopu. Proto jsme-li ve své nejvyšší meditaci, cítíme, že jsme mořem a živočichové uvnitř moře nás nemohou ovlivnit. Cítíme, že jsme oblohou a všichni ptáci tu létající nás nemohou ovlivnit. Naše mysl je oblohou a naše srdce je nekonečným mořem. Toto je meditace.

Tichá mysl

 Nezáleží na tom, jakou cestu meditace následujete, první a nejdůležitější úlohou je pokusit se utišit a zklidnit mysl. Pokud se mysl neustále potuluje, pokud je celou dobu obětí nemilosrdných myšlenek, pak neučiníte vůbec žádný pokrok. Mysl musí být uklidněna a ztišena tak, abyste si mohli být plně vědomi světla sestupujícího shůry. Ve svém vědomém pozorování a vědomém přijetí světla vstoupíte do hluboké meditace a spatříte očištění, přeměnu a osvícení svého života.

Jak učiníte svou mysl klidnou a tichou? Mysl má svou vlastní sílu a přímo teď je tato síla silnější než vaše současná dychtivost a odhodlání pro meditaci. Jestliže však dokážete získat pomoc ze svého srdce, budete postupně schopni ovládnout svou mysl. Srdce zase získává neustálou pomoc od duše, která je veškerým světlem a veškerou silou.

 

Hudba a meditace

 Hudba je vnitřním či univerzálním jazykem Boha. Nemluvím francouzsky, německy ani italsky, ale je-li hudba hrána v kterékoliv z těchto zemí, okamžitě srdce hudby vchází do mého srdce anebo mé srdce vchází do hudby. V tu chvíli není zapotřebí žádné vnější komunikace; vnitřní komunikace srdce je dostačující. Mé srdce rozmlouvá se srdcem hudby a v naší rozmluvě se stáváme neoddělitelně jedním.

Meditace a hudba nemohou být odděleny. Když pláčeme z nejvnitřnějších skrýší našeho srdce pro mír, světlo a blaženost, je to nejlepší druh meditace. Hned po meditaci je nejvýznačnější hudba, oduševnělá hudba, hudba, která povzbuzuje a pozvedává naše aspirující vědomí. Nemůžeme meditovat dvacet čtyři hodin denně, ale můžeme meditovat snad dvě hodiny denně. V ostatních chvílích můžeme hrát hudbu či naslouchat hudbě. Hrajeme-li či slyšíme-li oduševnělou hudbu, psychickou hudbu, okamžitě jsme přeneseni do vyšší říše vědomí. Pokud hrajeme hudbu z plné duše, jdeme vysoko, výše, nejvýše.

Pokaždé když slyšíme oduševnělou hudbu, získáváme inspiraci a potěšení. Mžiknutím oka může hudba pozvednout naše vědomí. Ale pokud se také modlíme a meditujeme, jsme nepochybně více osvíceni a naplněni než milovník hudby, který nevede vědomě duchovní život. Každý duchovní hudebník vědomě šíří Boží světlo na zemi. Bůh je kosmickým Hráčem, věčným Hráčem, a my jsme Jeho nástroji. Ale přijde doba v procesu naší evoluce, kdy ucítíme, že jsme se stali naprosto jedním s Ním. V ten okamžik nejsme již více nástroji; my sami jsme hudebníky, božskými hudebníky. Je to Nejvyšší, jenž vytváří správné nástroje. Poté je to On, kdo inspiruje hráče, aby hrál správně.

Nepokoušejme se rozumět hudbě svou myslí. Nezkoušejme dokonce ani cítit ji svým srdcem. Jednoduše a spontánně nechme ptáčka hudby vznášet se na obloze našeho srdce. Zatímco se vznáší, bezvýhradně nám odhalí co má a čím je. Co má, je poselství Nesmrtelnosti. Čím je, je cesta k Věčnosti.

Nebezpečí meditace

 Na trhu dnes najdete spoustu nádherných knih, kde je popsáno jak meditovat a jak je meditace skvělá a co všechno lze skrze ní zažít. Tam všude najdete skvělé návody na meditace, které jsou opravdu úžasné a mohou vám v mnohém pomoci. Stejně tak je možné zakoupit různé meditační kazety a cédéčka a nebo absolvovat třeba meditační kurzy. Ale zatím jsem se nikde nedočetla o tom, v čem může být meditace nebezpečná. A při tom Vám při meditacích nebezpečí opravdu hrozí. A to v případě, když neznáte techniku na opravdu dokonalou osobní ochranu. Meditace je totiž stav, kdy vaše vědomí je vysunuto jako šuplíček a místo něj vzniká takové vakuum, které do sebe vtahuje veškeré informace. Jednak z nadvědomí, to znamená z vyšší informační sféry, za druhé z podvědomí, takže vlastně z vaší zasunuté paměti a za třetí z venku. Do vašeho mozku se všechno nahrává jako na nějaký harddisk a zůstává to tam jednou pro vždy. Pokud vám při meditaci někdo zvenku přeje něco hezkého, je to fajn a nic se vám nestane. Ale může se stát, že vám někdo bude přát pravý opak. A pokud jste v meditaci, je možné na tento Váš „harddisk“ nahrát také negativní informaci. Například. Do smrti na mně budeš závislý. Nebo. Pokaždé, když uslyšíš to a to klíčové slovo, uděláš co budu chtít já. Ujišťuji vás, že jsou lidé, kteří takovéto techniky ovládají a využívají. A to, co vám v meditaci do vaší hlavy nasází, to už odtamtud jen velmi těžko dostanete. Proto pokud chcete meditovat, je třeba znát dokonalou ochranu. Tu by vás měl naučit každý, kdo s vámi bude chtít meditovat. Pokud vás není schopen takovou ochranu naučit, nemeditujte s ním. A pokud ano, ověřte si, jestli je taková ochrana opravdu účinná a stoprocentně funkční. I to by vám měl váš učitel nebo průvodce meditací ukázat a také umět podat důkaz, že to tak je. Například kineziologickým testem ap. Nevěřte těm, kteří vás uvádějí do meditací a ochranu vás nenaučí. Pokud chcete meditovat a spolehlivé ochrany neznáte, meditujte sami a nikomu o tom neříkejte. Vyvarujte se také hromadných meditací, ke kterým vybízejí časopisy. I na dálku lze takto ovlivnit vaši mysl. A z vás se stane loutka, která nebude schopna svobodného myšlení. Meditace je nádherná věc, ale nezapomínejte se při ní spolehlivě chránit. Potom jste v naprostém bezpečí a není se čeho bát. 

Rozhovor s duchovním rádcem

 Po uvolnění těla si představíte,že jste v nádherné zahradě podle svých představ. Prohlédnete si každý detail této zahrady, každý strom i mech. Cítíte její vůni, příjemné teplo, lehký vánek. Je to místo, kde je vám dobře. V této zahradě se cítíte naprosto bezpeční. Smí sem za vámi jen ten, koho si sami pozvete. Najděte si v zahradě místo, kde vám bude nejlépe, můžete se posadit. Pak si do zahrady svou myšlenkou pozvěte bytost, se kterou chcete hovořit. Vy rozhodujete o tom, jak k vám přijde blízko. Můžete si pozvat i svého anděla. Všimnete si nádherného světla, které přichází z konce zahrady. Z tohoto světla pomalu vystupuje nádherná světelná bytost, která přijde až k vám. Zeptejte se jí na její jméno. Vytane vám ve vaší mysli. Pokud vám jméno nesdělí, nevadí. Vnímejte pouze nádhernou energii této bytosti a pocity, které to ve vás vyvolává. Můžete se této své bytosti zeptat na co budete chtít. Potom jí poděkujte, rozlučte se , nechte ji odejít , ještě chvilku si užijte své zahrady a pak se přes uvědomování svého těla vraťte pomalu zpátky.

 

Meditace s duchovním rádcem

 Najděte si třeba přes víkend pro sebe chvíli, kdy nebudete nikým a ničím rušeni. Může to být třeba okamžik, kdy si večer lehnete do napuštěné vany, pokud ji máte, a tam si svou meditaci nádherně prožijete. Pořádně se uvolněte a volně dýchejte. Představte si tu nejkrásnější zahradu, kterou dovedete vymyslet. Jestli bude zimní nebo letní, tropická, japonská nebo typicky česká, to už záleží jenom na vás. Může to být i kombinace toho všeho, co máte rádi. Představte si svou nejkrásnější zahradu do posledního detailu a také sami sebe, jak se v té zahradě procházíte . Je to jen vaše místo. Jste tam v naprostém bezpečí, protože do této zahrady nemá vstup nikdo kromě vás a toho, koho si vy sami pozvete. Najděte si nějaké místo ve vaší zahradě, kde se dá dobře odpočívat. Třeba altán nebo pohodlný mech. Tam se usaďte a v duchu zavolejte svého duchovního rádce a pozvěte ho do své zahrady. Po chvíli uvidíte světlo, které bude zářit víc a víc a z něho vystoupí váš duchovní učitel. Není důležité, jestli ho uvidíte do detailu a nebo jen ucítíte jeho přítomnost. Důležité je, že je tady. Pěkně ho přivítejte a zeptejte se ho na jeho jméno. Pokud vám jej poví, nejspíš se vám vyjeví samo v hlavě jako myšlenka, první nápad je správný. Pokud se ho nedozvíte-nevadí. Položte potom svému rádci otázku, na kterou se chcete zeptat a vyčkejte na odpověď. Můžete si s ním i jen tak popovídat. Potom mu poděkujte a nechte ho odejít. Ještě chvíli se pokochejte nádhernou zahradou, ve které je vám tak dobře a vraťte se pomalu zpátky do reality. Do své zahrady si od této chvíle můžete kdykoli zajít pro odpočinek,nebo pro odpovědi na své otázky.

 

Meditace klidu

By Satori

Tento druh meditace představuje účinnou mentální techniku navozující fyzické a psychické zklidnění organismu. Vyvolává vnitřní

klid a vyrovnanost mysli, obnovuje životní síly a dodává tělu energii. Způsobuje bezmyšlenkový stav prostý emocí, pomáhá léčit některé duševní poruchy, mírně tiší fyzickou bolest a zbavuje mysl negativních pocitů. Charakteristický je pro ni výrazný tlumivý účinek na jakýkoliv druh psychické bolesti, v čemž spočívá výhoda jejího použití jako účinného nástroje proti nejrůznějším druhům depresí, melancholických stavů, k odstranění negativních emocí a k nastolení vnitřní rovnováhy. 

    Tuto meditaci je vhodné praktikovat kdykoliv, když potřebujete dosáhnout klidného vyrovnaného stavu, chystáte-li se činit důležitá rozhodnutí či čeká-li vás například nějaký psychicky náročný úkol, nepříjemná situace nebo důležitá schůzka, chcete-li se zbavit negativních emocí (jako je třeba vztek či strach), odstranit stres, pocit viny, zahnat netrpělivost, utišit touhu i žal, potlačit psychickou bolest či se jednoduše pouze zklidnit před spaním.

    Samotná technika bývá zpravidla provázena spontánně vyvolaným stavem transu, který se dostavuje již krátce po začátku cvičení a je charakteristický určitou strnulostí a nehybností těla, pocitem jakési "otupělosti", vnímáním tepla a jemných vibrací v končetinách, zdánlivým pocitem tíhy mírnými změnami ve vnímání. Vzácně se dostavují také některé další fenomény spojené se stavem transu. Celý zde popsaný postup cvičení představuje ve své podstatě vlastně určitou variantu "cvičení transu" za účelem vyvolání jeho tlumivých a uklidňujících účinků. Trans je po nějaké době od zahájení meditace postupně pozvolna prohlubován, avšak nikoliv záměrně pomocí klasických metod s účelem prohloubení transu, ale zcela spontánně v závislosti na aktuálním fyzickém i psychickém stavu organismu.

    Existuje mnoho rozličných poloh těla, které jsou pro tuto meditaci vhodné. Mezi nejvhodnější patří pozice vsedě, ať už jde o "turecký sed", lotosovou či pololotosovou pozici, sed na patách či na obyčejné židli. Nevhodné pro cvičení jsou jakékoliv polohy vleže, při kterých hrozí riziko upadnutí do spánku. Většina meditačních pozic je podrobněji popsána v části pojednávající o transu. Vzhledem ke zpravidla krátkému trvání této meditace je možné cvičit také ve stoje s přibližně rovnoběžně postavenými chodidly a velmi jemně pokrčenými koleny, s mírně podsazenou pánví a rukama volně spočívajícíma na stehnech. Ze stejných důvodů je vhodný také klasický sed na patách (klečení na kolenou), který je jinak kvůli dlouhodobému tlaku na chodidla během delší doby cvičení mentálních technik značně nepohodlný. Jeho výhodou je však naprostá vyrovnanost těla (stejně jako u lotosového i pololotosového sedu) a pro krátkodobé meditace je pro mnoho lidí často tou nejvhodnější polohou vůbec. V pozicích se zkříženýma nohama je někdy vhodné opřít se zády o zeď a odstranit tak rušivé napětí zádových svalů.

    Nejprve se pohodlně usaďte do vaší oblíbené pozice a zklidněte se sérií hlubokých nádechů a výdechů. Toto je obzvláště důležité v případech, kdy jste nesoustředění, napjatí, vnitřně rozrušení či když vás ovládají silné emoce. Proto se nejprve snažte klidně a zhluboka dýchat. Vždy po každém výdechu následuje delší pauza. Někdy je nutné takto dýchat i po několik minut, než se alespoň částečně zklidníte. Teprve pak může následovat samotné cvičení. Po celou dobu cvičení můžete buď pokračovat v hlubokém, vědomě sledovaném dýchání nebo naopak procesu dýchání nevěnujte pozornost a váš dech se postupem času zklidní samovolně. Vyberte si způsob, jaký vám samým nejlépe vyhovuje.

    Jak již bylo řečeno, cílem této techniky je zklidnit tělo i mysl a zbavit se negativních pocitů. To je však často velice obtížné, obzvláště v pak v případech, kdy jste zaplaveni mohutným proudem intenzivních myšlenek a "lomcují" s vámi opravdu silné emoce, ovládají vás pocity strachu, vzteku či beznaděje nebo vás sužuje nějaká hluboká psychická bolest. Zklidnění vědomou regulací dýchání představuje první krok, teprve poté přichází fáze další, jejíž cílem je vyvolat stav transu, zastavit proud myšlenek a zcela se oprostit od všeho, co vás jakýmkoliv způsobem trápí či nějak zneklidňuje.

    Pokud jde o neustále se objevující myšlenky, existuje několik metod jak se jich účinně zbavit. Mezi jednu z nich patří například vizualizace myšlenek jako proudu řeky, který je odplavuje pryč. Jednoduše v mysli tento proud sledujete a ten po nějaké době sám zmírní a následně zcela vymizí. Jiná metoda vizualizace pracuje s myslí zobrazenou například v podobě desky stolu, na které je spousta nečistot (myšlenek). Následně si představíte malou metličku, kterou tyto nečistoty zametáte pryč a svou mysl tak postupně zbavujete neustálého myšlenkového toku. Další z technik je znázornění nežádoucích myšlenek v podobě nepříjemného hlasitého zvuku, který můžete pomyslně zvolna  zeslabovat. Vhodné je také soustředění na proces dýchání. Všechny výše popsané postupy jsou ve skutečnosti mentálními technikami  koncentrace. Jelikož jsou praktikovány za současné relaxace těla, zákonitě vyvolávají stav transu. Jakýkoliv vědomý způsob relaxace představuje vlastně taktéž účinnou koncentrační techniku odstraňující prudění myšlenek upnutím pozornosti na určitou mentální činnost. Stejných výsledků dosáhnete sledováním nějakého vnitřního či vnějšího procesu. Vnitřní proces představuje například dýchání, vnějších jevů existuje bezpočet. Stačí si jen vybrat. Vhodné je pasivní pozorování přírody - sledování plynutí mraků, pohybu větví stromů či vnímání krajiny nebo místa (a jeho atmosféry), kde se nacházíte. Toto "VNÍMÁNÍ" jako metoda koncentrace je nesmírně důležitým nástrojem. Již po sérii zklidňujících dechů můžete rovnou přejít k vědomému procesu vnímání a obtížné myšlenky začnou samy postupně mizet. Současně se tak dostáváte krok za krokem do vyrovnaného stavu, který přichází spolu s postupně sílícím transem.

    V této fázi se plně soustřeďte jen a jen na proces vnímání. Snažte se vnímat naprosto všechno kolem vás, nevěnujte však pozornost vašim vlastním emocím. Ty budou postupně pomaloučku slábnout, až nakonec zcela vymizí. Jakkoliv bolestné či nepříjemné pocity se vás snaží ovládnout, ignorujte je a svou mysl upněte pouze k vnímání vašeho okolí. Vnímejte celou svou myslí. Své emoce se nesnažte jakkoliv násilně potlačovat, totéž platí o proudění myšlenek. Obojí bude postupně vyhasínat působením mentálních technik relaxace a koncentrace. Některé myšlenky či emoce se budou vracet nebo se mohou vynořovat pocity nové. Jednoduše je nechte být a nevěnujte jim pozornost. Je to nejlepší způsob, jak se jich zbavit. Nesnažte se na nic konkrétního myslet, přestože vás to k tomu bude možná silně svádět. Jen a pouze VNÍMEJTE a ničeho jiného uvnitř vás si nevšímejte. Nemyslete ani na budoucnost ani na minulost, existuje pro vás jediné -  bezmyšlenkový stav "NYNÍ". Postupně nastupující trans vám již brzy začne přinášet klid a vnitřní rovnováhu, bude tišit fyzickou a psychickou bolest a "léčit" vás podobným způsobem tak, jako hluboký spánek přináší úlevu, zapomnění, pocit bezpečí, ticha a klidu. Sladký hluboký spánek, sladký hluboký trans, hluboké vnímání ve stavu transu, klidná a čistá mysl, léčivý čistý stav, váš "vnitřní domov" - takové pocity by vás v této fázi měly zaplavovat.

    Pokud jsou nepříjemné emoce vynořující se během cvičení  opravdu silné a jejich původem je například nedávná, jakkoliv znepokojující či bolestná situace, myslete na ni jako na něco, co se nikdy nestalo, na něco co tady vůbec není, nebylo ani nebude, nazírejte způsobem, jako by se nikdy nic takového nestalo a vše bylo v pořádku. Nenechte se jakkoliv znepokojovat, celou svou pozornost soustřeďte na proces vnímání. Vše nepříjemné, co jste prožili berte pouze jako nějaký nepříjemný sen, ke kterému není potřeba se vracet.

    Po celou dobu cvičení byste měli mít otevřené oči. Můžete pozorovat určitý předmět nebo ještě lépe - rozostřeně sledovat vše před sebou, dívat se do dálky nebo pouze uvolnit víčka i oční svaly a vnímat prostor kolem vás. Po nějakém čase můžete oči lehce přivřít nebo i zavřít a dále se věnovat třeba některým dalším technikám (například aktivnímu snění) nebo pouze spočívat ve stavu transu. Zavřené oči však podporují upadání do hlubšího transu a vzniká problém nechtěného usínání. Obojí není vhodné v případech, kdy vás posléze čeká například nějaká pracovní schůzka nebo situace, během které potřebujete být maximálně soustředění a plně bdělí. Byli byste na ní sice klidní a odpočatí, avšak pravděpodobně zpočátku poněkud otupělí a ukolébaní hlubším transem.

    Během celé meditace vnímejte atmosféru, která se kolem vás nachází. Pokud je příjemná, nechte se jí unášet; pokud příjemná není, nevěnujte jí pozornost. Měli byste cvičit pokud možno sami a v klidu, rušit by vás nemělo ani případné pomyšlení, že může někdo přijít nebo že může třeba zazvonit telefon. Buď těmto situacím zamezte nebo se jimi nenechte znepokojovat.

    Celá výše popsaná mentální technika by se vlastně mohla nazývat "meditací vnímání". Ve své podstatě připomíná některé buddhistické meditace  "bdělého uvědomování". Ty se však ubírají poněkud jiným směrem, mají jiný cíl a nazývají se "meditacemi vhledu". Výše popsanou meditaci klidu bychom s nimi proto neměli zaměňovat. Cílem naší techniky není nějaké poznání či vnitřní uvědomění, jednoduše se jejím prostřednictvím pouze snažíme dosáhnout žádaného vyrovnaného stavu. Pokud budete meditaci klidu pravidelně praktikovat, její účinky postupem času zesílí a sami budete moci ocenit veškeré její výhody a celkový pozitivní vliv na vás. A pokud vás někdy bude něco opravdu  tížit, pomocí meditace klidu se budete moci nepříjemných pocitů velmi brzy zbavit a nastolit tak opět vnitřní harmonii.

Rekapitulace

Tato technika pochází z toltécké tradice poprvé sem se o ni dozvěděl v knihách Carlose Castanedy zatím sem bohužel nemel dost času a vůle na její praktikování.

 

O co se valstně jedná rekapitulace je technika pomoci které můžeme zjískat zpět energii kterou jsme ztratili při dřivějších činnostech.Tato energie je velmi potřebná jak řiká Don Juan bez rekapitulace není možné snění.dodává potřebnou energii..Tato energie má taky napomáhat k vnímání nefyzického těla.

 

Ted k vlastní technice tady bude představena jen jedna verze a ještě velice zjednodušeně pokud o to má někdo zájem ať si přečte knihy od C.C nebo jiných autorů zabývajících se toltéckou naukou.Rekapitulace nám ukládá připomenout si všechny lidi s nimž jsme se kdy  setkali ,všechny místa která jsme viděli,všechny pocity jenž jsme měli za celý svůj život
počínaje přítomností až k nejranějším vzpomínkám a pak je dočista vymést jednu po druhé zametacím dechem

Zametací dech:
-nadechovat se nosem a zároveň otáčet hlavu doleva,vydechovat a otáčet hlavu doprava
-toto dýchaní je klič k rekapitulaci nadechování nám umožňuje stáhnout zpět energii kterou jsme ztratili a vdechováni nás zbaví cizí nežádoucí energie která se v nás nahromadila
-snažit se vycítit dlouhá pružná vlákna která se pohybují ze středu těla potom synchronizovat otáčivý pohyb hlavy z pohybem těchto pomyslných vláken.Jsou to průduchy jenž přinesou zpět energii. Vzpomínky by se měli prožít do co nejmenších detailu a důkladně pročistit zametacím dechem.Tyto vlákna se rozpínají napříč prostorem a časem k lidem ,místům,událostem to má za následek že se můžeme vrátit do kteréhokoli místa a jednat tak jako by jsme tam skutečně byli /tohle sem trochu nepochopil/

 

Lucidita pomocí snové bytosti :

Doplnky stravy:

http://msg.mysteria.cz/main.htm

 

Smyslová deprivace-Floatační tank:

Metodu floatingu vynalezl v padesátých letech 20. století John C. Lilly.John Lilly se ve své vědecké kariéře věnoval neurofyziologii, ale i komunikaci s delfíny, zkoumání mozku savců a „nezmapovaným“ oblastem lidské mysli a existenci  vědomí obecně. K vynálezu floatační vany ho přivedla otázka, zda mozek potřebuje podněty z vnější reality, aby v něm mohly probíhat vědomé stavy. Neboli, co se stane, když mozek izolujeme od vnějších podnětů (světlo, zvuky, teplota…)

Flotační tank je velká uzavíratelná vana ve tvaru vajíčka, která je naplněna roztokem slané vody (roztok síranu hořečnatého) o teplote 34 C. Koncentrace soli je taková, že umožňuje beztížné vznášení na hladině /asi 1,3 g/ml/, aniž bychom museli vykonávat jakoukoliv pohybovou aktivitu. Díky beztížnému stavu dochází k téměř absolutní relaxaci svalstva, dochází k synchronizaci obou mozkových hemisfér, produkují se ve zvýšené míře endorfiny a mění se elektrická aktivita mozku na alfa až theta rytmus - ideální stav pro uvolnění mysli


Výzkum stavů, kterých se můžeme ve floatingu dočkat, přinesl několik zajímavých poznatků. Asi prvních 20 minut si je člověk vědom okolí, vnímá svoje tělo, mysl odráží pozůstatky všedního života. V další fázi se naše tělo i mysl začíná značně uvolňovat, což působí velmi uklidňujícím dojmem a pomalu se začneme vzdalovat bdělé realitě. Mozek již přestává kódovat tělesné impulsy a naše fyzické tělo pro něj přestává existovat. V této době může vzniknout v těle napětí z nedostatku smyslových a reflexních podnětů, které se projevuje jako svalové záškuby, nebo pomalé vlnivé pohyby tělem. I nepatrný smyslový impuls, třeba svědění, dokáže zaměstnat celou naší mysl. Pokud překonáme tuto fázi, dostáváme se zpravidla buď do světa vlastních fantazijních představ, vnitřních vizualizací či do stavu absolutního klidu mysli. Při takto silných stavech není výjimkou střídání bdělých a snových stavů, občasné zaspání a opětné probuzení do vědomí. Po takto strávené hodince se opravdu můžete cítit velmi odpočatí bez vnitřních nánosů a jakoby očištěni. Vaše nálada je očividně pozvednutá a je vám zkrátka dobře. Navíc tento stav lehké euforie se také přenese do vašich dalších dnů.

 Vlastní provoz flotačního tanku je rozdělen do hodinových bloků, během nichž klient přebývá uvnitř. Po každé hodině se roztok půl hodiny čistí pomočí tří filtrů a UV zářiče. Takto je roztok zbaven všech nečistot a připraven pro dalšího klienta. Vlastní kapalina svým složením a také díky filtraci zabraňuje jakémukoliv šíření patogenů či nemocí.Některá verzce sou vybaveny i reproduktzory proposlech hudby.

Zatím asi jedinou a nejvetší překážkou je cena chcou zato asi 400kč za hodinu L.Leda si to postavit doma byl byto idelani nástroj na LD a AC.



454

 

Techniky,rady a názory snové jógy

Mysl přes den

Velmi účinné a zároveň jednoduché je cvičení, při němž se po celý den bez přestání pokoušíme udržet v těle vědomí přítomnosti. Pociťujte své tělo jako celek. Mysl je horší než ztřeštěná opice skákající z větve na větev a trvá jí hodnou chvíli, než se dokáže soustředit na jedinou věc. Tělo je však zdroj stabilnějších a stálejších zážitků, proto využijeme-li je k ukotvení bdělého uvědomění, pomůže nám mysl zklidnit a lépe se soustředit. Stejně jako potřebuje tělo mysl k tomu, aby se účastnila na organizaci a podpoře fyzických aspektů života, potřebuje i mysl tělo, aby jí pomohlo ustálit se v klidné přítomnosti. To je velice důležitá věc, a platí pro všechny druhy cvičení.

Když se například procházíte v parku, vaše tělo tam pravděpodobně je, zatímco mysl může třeba pracovat v kanceláři nebo doma, může na dálku diskutovat s přítelem nebo vymýšlet seznam nákupů. Znamená to, že se oddělila od těla. Díváte-li se na květinu, podívejte se na ni doopravdy. Buďte plně přítomni. S pomocí květiny navraťte svou mysl zpět do parku. Vychutnáváním smyslových zážitků spojujete znovu tělo s myslí. Zakoušíte-li květinu celým tělem, začíná léčení. Totéž může platit, uvidíte-li doopravdy strom, ucítíte-li kouř, uvědomíte-li si dotyk oblečení s povrchem těla, uslyšíte-li ptačí zpěv či vychutnáte-li si jablko. Cvičte se v živoucím prožívání smyslových objektů, aniž je jakkoli posuzujete. Pokuste se být dokonale očima splývajícíma s tvarem, nosem splývajícím s vůní, ušima splývajícíma se zvukem atd. Setrvávejte v holém bdělém uvědomění smyslových objektů, a přitom se pokuste s prožíváním dokonale splynout.

I když se vám podaří tuto schopnost rozvinout, reakce se budou stále ještě objevovat. Když uvidíte květinu, vytvoříte si úsudek o její kráse či vůni, zvláště když vám nevoní. I přesto však budete díky cvičením udržovat spíše spojení s čirou smyslovou zkušeností, než abyste se nadále ztráceli v rozptýlené mysli. Být rozptylován mraky konceptů je jen zvyk, a ten může být nahrazen zvykem novým: lze využít smyslových zkušeností k tomu, abychom se opět přenesli do přítomnosti, spojili se s krásou světa, s živoucím a naplňujícím prožíváním života, které spočívá pod rozptylováním. To jsou pevné pilíře úspěšného provádění jógy snu.

Začátek vnímání je vždy čirý a jasný. To jen rozptylování mysli nám brání v jeho rozpoznání a v tom, abychom každý okamžik života prožívali s radostí. Budeme-li důvěřovat těmto cvičením, budeme využívat pevnosti tvarů a živoucího smyslového prožívání fyzického světa k posilování těch vlastností mysli, které nejvíce přispívají k úspěšně prováděné jógy snu.

Příprava na noc

Často se nám stává, že se na konci uspěchaného dne cítíme na pokraji zhroucení. Padneme do postele a jsme skoro mrtví. Nevěnujeme ani pár minut tomu, abychom nechali splynout mysl a tělo s přítomností, a místo toho prožijeme večer v rozptýlení, v němž zůstaneme až do té doby, kdy si jdeme lehnout a usínáme. Spojení mysli, těla a pocitů je jednou z nejdůležitějších věcí, které můžeme udělat, abychom postupovali na duchovní stezce. Měli bychom si na to každou noc před usnutím vyhradit několik okamžiků.

Pokud při usínání nejsou sjednoceny mysl a tělo, pak jde obojí svou vlastní cestou. V těle zůstává stres a napětí nastřádané během dne a mysl také pokračuje v tom, co dělala celý den: těká od jedné myšlenky k druhé, z minulosti do budoucnosti, nezakotvená, bez pevného bodu a neklidná. Jsou v ní pocity úzkosti a ospalost, a vědomí přítomnosti je velmi slabé. V této situaci nám schází síla a bdělé uvědomění, a proto se stává praxe jógy snu velmi nesnadnou.

Abyste tuto situaci změnili a docílili zdravějšího spánku a lepších výsledků při cvičení se sny, věnujte před spánkem několik minut tomu, že se sjednotíte s přítomností a zklidníte se. V jednoduchosti je síla: vykoupejte se, zapalte svíčku a vonnou tyčinku, sedněte si ke svému oltáři nebo se jen tak posaďte v posteli a spojte se s osvícenými bytostmi nebo se svým mistrem. Probuďte v sobě soucítění, věnujte pozornost pocitům ve svém těle a zaměřte se na zakoušení radosti, štěstí a vděčnosti. Vytvářejte tyto pozitivní myšlenky a pocity a usněte s nimi. Modlitby a láska uvolní vaše tělo, zjemní mysl a přinesou vám radost a klid. Jak jsem již doporučoval, představte si, že vás obklopují osvícené ochranné bytosti, především dákiní. Chrání vás jako matka své dítě a posílají vám lásku a soucit. Až získáte pocit bezpečí a klidu, proneste tuto modlitbu: "Kéž mám jasný sen. Kéž mám lucidní sen. Kéž jsem schopen pochopit sám sebe prostřednictvím snu." Tato slova si znovu a znovu nahlas nebo v nitru opakujte. Je to velmi prosté, ale změní to kvalitu vašeho spánku a snů, a ráno se budete cítit odpočinutější a sami v sobě zakotvenější.

Pokud máte pocit, že čtyři fáze cvičení jsou příliš komplikované (soustředění na čakry v krku, mezi obočím, v srdci a na tajnou čakru), pak se zaměřte pouze na krční čakru. Až ukončíte modlitbu, představte si v tomto místě červené zářící tibetské A. Soustřeďte se na ně, prociťte je a usněte. Ještě předtím se však zklidněte, abyste pocítili spojení se svým tělem. Je to důležité. Když se vám i toto soustředění na A bude zdát příliš nesnadné či složité, pak jen pociťujte celé své tělo, a udržujte bdělé uvědomění a soucítění. Tímto způsobem očistíte mysl i tělo od stresu a nánosů, které se v nich v průběhu dne nastřádaly. Každý večer si čistíme zuby a myjeme se, a díky tomu se cítíme lépe a lépe spíme. Jdeme-li naopak spát s pocitem špíny a nečistoty, ovlivňuje to náš spánek i sny. Všichni to známe, jde-li o fyzickou stránku, ale často zapomínáme, jak důležité je cítit tuto svěžest také v mysli. Možná bychom si měli na svůj zubní kartáček napsat větu: "Až si vyčistíš zuby, vyčisti svou mysl."

Také můžete před spánkem pracovat s dechem. Zkuste dýchat stejnoměrně oběma dírkami. Když je pravá dírka ucpaná, spěte na levém boku, a opačně. Zklidněte dech a nechte ho přirozeně plynout. Jak jsem už doporučoval dříve, vydechujte ze sebe napětí a negativní emoce a vdechujte čistou léčivou energii. Dýchání opakujte devětkrát v meditační poloze nebo vleže a potom se zaměřte na červené A v oblasti krku. Spíše A pociťujte, než byste se na ně soustředili, a raději s ním splyňte, než byste se na ně zaměřili jako na oddělený objekt. Když po probuzení zjistíte, že se cítíte lépe a jste odpočatější, mějte z úspěchu radost. Uvědomte si požehnání mistrů a osvícených bytostí, svůj dobrý pocit z vlastního radostného úsilí a štěstí pramenící z toho, že jste na duchovní cestě. Posílí to vaše další noční cvičení a přispěje k udržování a prohlubování praxe.

Často také můžete mít pocit, že se před spánkem jednoduše nedokážete uvolnit a že v sobě nemůžete probudit soucítění nebo lásku. Jestliže se do této situace dostanete, využijte tvůrčí představivosti. Představte si, že ležíte na krásné vyhřáté pláži nebo že se procházíte v horách na čistém svěžím vzduchu. Představujte si raději věci, které vás uvolní, než byste jen upadli do hlubokého spánku ve stavu, kdy vás emoce a napětí uplynulého dne oddělují od přítomnosti. I tato jednoduchá cvičení vám velmi pomohou.

 Příprava na noc

Zaujměte meditační polohu se zkříženýma nohama. Položte si ruce do klína, dlaně obraťte vzhůru a levou ruku položte na pravou. Lehce předkloňte hlavu, abyste zpevnili krk.

Představte si tři energetické kanály ve svém těle. Střední kanál je modrý a vede vzhůru středem těla. Je silný jako cukrová třtina a od srdce se nepatrně rozšiřuje až k otvoru na temeni hlavy. Dva boční kanály mají průměr asi jako tužka a spojují se  středním kanálem v jeho základně asi deset centimetrů pod pupkem. Stoupají přímo vzhůru tělem po obou stranách středního kanálu, pod lebkou se stáčejí, za očima opět klesají a otevírají se v místě nosních dírek. Ženy mají červený kanál napravo a bílý nalevo. U mužů je to naopak: bílý kanál napravo, červený nalevo.

První tři dechy

Muži: Zvedněte pravou ruku a dotkněte se palcem kořene prsteníčku. Prsteníčkem ucpěte pravou nosní dírku a levou dírkou vdechněte zelené světlo. Potom pravým prsteníčkem ucpěte levou nosní dírku a zcela vydechněte pravou. Zopakujte na tři nádechy a výdechy.

Ženy: Zvedněte levou ruku a dotkněte se palcem kořene prsteníčku. Prsteníčkem ucpěte levou nosní dírku a pravou dírkou vdechněte zelené světlo. Potom levým prsteníčkem ucpěte pravou nosní dírku a zcela vydechněte levou. Zopakujte na tři nádechy a výdechy.

Při každém výdechu si představte, jak z bílého kanálu odcházejí v podobě světle modrého vzduchu veškeré potíže spojené s mužskou silou. Patří k nim onemocnění, která souvisejí se vzdušnou energií (pránou) a s překážkami a zatemněními pojícími se s minulostí.

Druhé tři dechy

Muži i ženy: Vystřídejte ruce a nosní dírky a zopakujte vše třikrát. Při každém výdechu si představte, jak z červeného kanálu odcházejí v podobě světle růžového vzduchu veškeré potíže spojené s ženskou silou. Patří k nim onemocnění, která souvisejí se žlučí a s překážkami pojícími se s budoucností.

Třetí tři dechy

Muži i ženy: V klíně si položte levou ruku na pravou dlaněmi vzhůru. Oběma dírkami vdechněte ozdravné zelené světlo. Představte si, jak se toto světlo pohybuje bočními drahami směrem dolů k místu spojení se středním kanálem deset centimetrů pod pupkem. S výdechem si představujte energii, jak stoupá středním kanálem a ven otvorem na temeni hlavy. Třikrát se nadechněte a vydechněte. Při každém výdechu si představte, jak z vás otvorem na temeni hlavy v podobě černého kouře odcházejí všechny zárodky nemocí spojených s nepřátelskými duchy. Patří k nim onemocnění, která souvisejí se zahleněním organismu a s překážkami a zatemněními pojícími se s přítomností.

 

 

Techniky,rady a názory Toltéků /z knih Carlose Castanedy

ART OF DREAMING-poznámky


světelná vlákna uvědomující si sama sebe-základ vesmíru

člověk -tvar vejce /koule/

bod spojení-kulatá skvrna intenzivní zářivosti velikosti tenisáku
při norm. vědomý umístěna na  povrchu světelné koule asi 60cm dozadu za pravou lopatkou
-skládá se zde vnímáni světa
-je obklopen kulovitou záři která je o něco větší,zesiluje světelnost vláken které přes ni projdou
-Šorm. poloha obvyklé vnímaní světa
-změna polohy změna vnímání
-záře je vědomý
-dva typy přemístěni-pohyb -mimo vejce -nepochopitelné světy mimo lidskou říši
-posun-v rámci vejce -lidská doména

-fyz. tělo nepatrná část sv. vejce
-přesun BS energetickými proudy ze vnitř nebo z venku-přesun lze ovládat záměrem
-pohyb mimo vejce -tvar dýmky BS na konci trubice pokud se nepřestane pohybovat
světelná koule se přemění v tenkou čáru energie

-fixace bodu spojení v nové poloze -druhá pozornost /jedna z nesmírného počtu poloh/
-nepamatuje se co se stalo v druhé pozornosti ,aby si vzpomněl dostat BS to stejné polohy kde zkušenost probíhala

-BS se snadno přemisťuje ve spánku-čím větší přemístění tím neobvyklejší sen

Snění

-pomocí přemístění BS rozšiřovat vnímání
-do vnímáni se zapojují pouze vlákna která prochází BS
-přemístěním BS dochází k vnímaní jiných vláken i kdyby bylo přemístění minimální
-během obyčejných snů se BS snadno přemisťuje v rámci vejce
-BS lze přimět k pohybu i mimo vejce
-cvičením de systematicky přemisťovat BS

Je sedm bran a snivci musí otevřít všech sedm,jednu podruhé.
Ty teď stojíš před první a jestli a jestli chceš snít musíš ji otevřít.

Brány snění

1.Brána
"První branou je práh, který musíme překročit tím, ze si uvědomíme nějaký zvláštní pocit, ještě než vstoupíme do hlubokého spánku. Pocit, který je jako přejemná tíže, jež nám nedovolí otevřít oči. K teto bráně přicházíme v okamžiku, kdy si uvědomujeme, ze usínáme, zavěšeni ve tmě a tíži."

1.uvědomění si usínání,LD
2.udrženi pohledu na každé věci ze snu

-upevňování snění-zamezení samovolným změnám prostředí
-pomocí zapojení snové pozornosti
-snová pozornost-ovládáni jež člověk získá nad sny když zafixuje BS v nove poloze,do niž se přemístil během snu.
-zaostřit upřený pohled na něco,co si vybereš jako výchozí bod.Potom přesouvat pohled na další věci,ale dívat se na ne krátkými letmímy pohledy.
-co nejčastěji se vracet k bodu odrazu /ruce/
-divá li se člověk na vše letmo a krátce obrazy se nerozplývají

2.Brána
k druhé bráně se dostaneš když se ve snu probudíš do jiného snu.Můžeš mít tolik snu kolik chceš nebo dokážeš - musíš si cvičit kontrolu a neprobouzet se v realitě.
-oddělit špeha a pakho sledovat
-použít prvky ze snu k spuštěni jiného snu
-ztráta sebedůležitosti
-zírat na nějakou věc ze snu začne se rozplývat a v bzučícím viru odtáhne do jiného snu

stopařství-zabývá se upevňováním BS v nové poloze-nabitím soudržnosti
-čím  jasnější máme vidění ve snu tím větši máme soudržnost
-udržení něčeho v podhledu udrženi snové polohy BS

3:brána
ke třetí bráně dojdeš když najdeš svoje spící tělo
-Rekapitulace osvobozuje energii, která je v nás uvězněná, a bez této osvobozené energie není možné snění

4:brána
Přenos energetického těla na konkrétní místa
v tomhle světe,v snových světech,do světů které existuji v záměru někoho

tajemství zrcadlových poloh usnout ve snu ve stejné poloze v jaké spíme v reálu-zastavuje pohyb BS

5.brána
stvořit vlastní sen,dostat se ze snovým tělem na tento svět,proměna ve zvířata

6.Brána
žít ve dvou tělech ve stejný čas

Gate 7 - "Seeing" The EAGLE in the dream.

-abys mohl dokonale snít musíš vypnout svůj vnitřní dialog
abys při vypínáni dosáhl co nejlepších výsledku dej si mezi prsty pár krystalu křišťálu tak 5-8cm velkých nebo pár malých ohlazených říčních oblázku.jemně ohni prsty a ty oblázky v nich mačkej.Technika spočívá v tom že se mezi prsty každé ruky mačkají přinejmenším 3 tenké předměty
až v rukou vznikne tlak,tento tlak má zvláštní schopnost zastavovat vnitřní dialog

-usnout ve chvíli naprostého ticha ti zaručí dokonalý vstup do snění,zaručí ti rozšířeni snové pozornosti

-snivci by měli nosit zlatý prsten radši poněkud těsný

-při snění má špička jazyku tlačit na patro-snová pozornost vychází zpoza patra v ustech

 

 

Par  dalších víceméně šílených metod na LD :

 Kdyby tak moudří tušili, co všechno dokážou vymyslet pitomci.
Jiří Žáček 


PILD(Punishment Induced LD) –Metoda trestu pokud nebude mýt LD tak se ráno potrestáte třeba si dáte studenou sprchu.

 RILD (Reward Induced LD) –Metoda odměny když budete mýt LD tak se odměnte dejte si čokoládu…

 TILD (Thirst Induced LD) –Metoda žizně (pokud ste extremisti tak si dejte to úst trochu soli a snězte chilli...). Když pijete udělejte TR.Položte si piti na  noční stolek pokud zjistíte že pijete tak uděláte test a ste v LD /nebo mate slabou vůlí/

UILD (Urinate Induced LD) Tato technika je trochu riskantní. Dělejte TR když dete na záchod.Před spaním se parádně napijte pokud půjdete ve snu na záchod uděláte TR najdete nesrovnalost a ste v LD .Pokud to nevyjde tak mate  mate WB(Wet Bed-mokrou postel). Toto není zrovna bezpečna metoda ale fungovat by mohla. 

SILD (Sexual Induced LD :)) )  Dělejte TR když myslíte na sex…

 

 Asi nejčastější otázka je: Jak dlouho to bude trvat než se mi LD povede.

Na tuhle otázku je těžká odpověď je to značně suběktivní a zaleží na mnoha faktorech určitou roli tu hraje i talent někteří lidé  mají LD bez jakéhokoliv cvičení /já mezi ne bohužel nepatřím / či dokonce povědomí co to vlastně je. Na druhou stranu existují lidé kteří cvičí pilně půl roku než se dostaví první výsledky.Důležitou roli také hraje jakou mate vyvinutou pamět na sny,jak pevnou mate vůli a kolik času ste ochotni cvičeni obětovat,také zaleží na vašem životním stylu. Obvykle trvá dosažení prvního LD 1-3 měsíce ale muže to byt klidně již dnes.

 

 

Stabilizace a prodlouženi snu

Nejčastější problém začátečníků bývá že se probudí okamžitě po vstupu do LD tento problém má dvě části: nejprve je třeba se naučit, jak jít za počáteční šok, "WOW, jsem v LD!", aniž bychom jsme se vzbudili. Pak následuje dosahování mistrovství v prodlužování bdělosti ve snech pro dosažení svých cílů.

 

Pokud ji uvědomíte že ste ve snu zůstaňte  klidní jakékoli silné emoce.přílišné vzrušení radost… by moli vest k ukončení snu.První co byste měli udělat hned po uvědomění je podávat se na sne ruce a několikrát si zopakovat že jste ve snu.Pote se ihned zapojíte se do dění

aby se vaše smysly plně zaměřily na vnímání snu a byli  méně náchylné na překmitnutí do bdělé reality. Tato strategie zainteresovanosti vnímání je také základem většiny metod  k prodloužení LD.Pokud se však přeci vzbudíte z LD dříve než byste chtěli, můžete se pokusit opět do něj vrátit.

Historicky první doložená metoda pro stabilizaci lucidního snění byla popsána Haroldem von Moers-Messmerem v roce 1893. Moers Messmer, německý lékař, byl jedním z mála výzkumníků, kteří zkoumali lucidní snění v první polovině 20. století. Jako první uvádí techniku ´sledování země´ pro stabilizaci snu.

Technika spočívá v tom, že se zaměříme na něco ve snu, abychom zabránili probuzení, se nezávisle objevila u několika dalších výzkumníků. Jedním z nich je i G. Scott Sparrow, klinický psycholog a autor klasického spisu Lucid Dreaming: Dawning of the Clear Light. Sparrow pojednává slavnou techniku od Carlose Castanedy  že sledování rukou   sloužící k vyvolání a stabilizaci lucidních snů a obhajuje ji tvrzením, že snové tělo představuje jeden z nejméně se měnicích prvků snu, což může pomoci upevnit slabou identitu snícího v rychle se měnícím prostředí. Dále upozorňuje na to, že tělo není jediný relativně neměnný referenční objekt - dalším je země pod nohama snícího.

Užití zraku ke stabilizaci obrazu snu je ale problematické, neboť když sen končí, jsou to právě zrakové vjemy, které se vytrácí jako první. Vjemy ostatních smyslů mohou přetrvat déle, což platí především pro hmat. První známkou blížícího se konce lucidního snu je obvykle ztráta barevnosti a realistického zobrazení. Sen může ztratit vizuální detaily a může se začít podobat animovanému nebo filmu nebo rozmazanému obrazu. To vše se někdy odehraje velmi rychle, sen v několika sekundách ´zčerná´ a nezůstane nic, na co byste se mohli zaměřit.Tento problém řeší následující techniky .

 

Otáčení  a tření rukou

- Otáčení se okolo vlastní osy. Směr hodin. Pociťujte otáčení svého snového těla. Opakujte si: “Další scéna bude sen.” /vizualizovat si místo kam se chcete dostat/

- Tření rukou (dlaní). Nutno cítit na své snovém těle. Cítit i teplo vzniklé třením. Opakovat si tutéž větu.

 

Jak to funguje ?

Proč by otáčení mělo snižovat šanci na probuzení ? Ve hře je pravděpodobně více faktorů. Jeden z nich může být neurofyziologický.Aby mozek produkoval optimálně stabilní obraz světa, jsou informace o pohybech těla a hlavy, monitorované vestibulárním systémem vnitřního ucha (který  nám pomáhá udržet rovnováhu), úzce propojeny s informacemi vizuálními. Díky tomuto propojení informací se svět nepohybuje kdykoli pohnete hlavou,  ačkoli na sítnici se obraz světa mění.

Protože vjemy pohybu během snového otáčení jsou stejně živé jako  během skutečného pohybu, je zřejmé, že v obou případech budou na podobnou úroveň aktivovány stejné systémy mozku. Zajímavou hypotézou je, že technika otáčení tím, že stimuluje systémy zahrnující vestibulární aktivitu detekovanou ve středním uchu, vyvolává aktivitu i v blízkých komponentách systému REM  spánku. Neurovědci získali důkazy o podílu vestibulárního systému na produkci rychlých pohybů očí v REM fázi spánku.

Dalším důvodem, proč otáčení zabraňuje probuzení, může být skutečnost, že když si představujete vjem v modalitě určitého smyslu,  snižuje se u tohoto smyslu citlivost k vnější stimulaci. A dále, což je pravděpodobně nejdůležitější, když je mozek plně zaměstnán produkováním živé  vnitřní zkušenosti otáčení, bude pro něj mnohem obtížnější vytvořit protikladnou zkušenost (ve které nehybně ležíte v posteli), založenou na vstupu z vnějších senzorů. Jsou - li k dispozici dvě protikladné interpretace stavu našeho těla ve světě, vědomí voli jednu nebo druhou, ale nikoli obě zároveň.

Jestliže toto je hlavní důvod, proč otáčení zabrání probuzení, někdo by mohl přemýšlet o jiných technikách, které by mohly fungovat s podobnou úspěšností.  Například budete  li o sebe třít své snové ruce ve chvíli, kdy sen mizí, potom tak dlouho, dokud budete zakoušet vjem tření, nemůžete zakusit protikladnou nepřítomnost tohoto vjemu, a přitom je tato  nepřítomnost potřebná k probuzení a vnímání skutečného stavu vašich rukou. Předpoklad je  že snová interakce a snová smyslová zkušenost inkonzistentní s percepcí těla v posteli  bude bránit probuzení. Přestože mezi otáčením a třením rukou není žádný zásadní rozdíl v účinnosti, má tření rukou jednu praktickou výhodu: otáčení samotné má sklon destabilizovat vizuální komponenty snu, zatímco tření rukou nikoli. Na druhé straně, pokud někdo hledá techniku na změnu snových scén, ona nevýhoda se stane výhodou.

Podle výzkumu z dr.LaBerge se při použití t techniky otáčení objevují nové snové scény  v 85 procentech  případů a  bdělé vědomí přetrvá v 97 procentech nových snů. 

Ke stabilizaci snu také napomáhá když se vyhýbáme temným místům a nezavíráme oči nedostatek zrakových vjemu by mohl znásobit konec snu /dá se použit na změnu snu/

Další důležitou věci je udržovaní lucidity ta břehem snu někdy velice kolísá a muže se stát že o ni přijdete úplně a spadnete do normálního snu.Toto se muže stát hned z několika důvodů většinou se to stane tak že vás ve snu něco upoutá  a zaměříme na to pozornost tento děj nás pak zcela pohltí /dá se tomu vyhnout tak že si vše prohlížíme jen letmo/,další možnosti je že nám svět připadá reálný a začneme pochybovat že sme ve snu.Pozornost je proto  třeba jaksi občerstvovat. To můžete udělat několika způsoby, třeba se podívat opět na své ruce a přitom  si opakovat "Jsem stále ve snu,Jsem bdělý“ nebo to můžete rovnou zakřičet. Tím si opět připomenete že právě sníte a dodá vám to energii pro další snění někdy je dokonce cítit něco jako energetická vlna která prochází tělem a muže dojit i k zlepšení kvality jak vizuální tak hladiny bělosti.Na zlepšeni a prodlouženi snu se taky doporučuje tisknout jazyk na horní patro za zuby,recitovat mantru OM…/zatím nemam odzkoušeno/

 Někdy se vám naopak muže stát že budete chtít sen ukončit ,například se můžete dostat do nějaké nepříjemné situace ze které se vám nedaří dostat /lepši je problémy řešit a ne před nimi utíkat na řešení problému je LD to nejlepší místo pokud už utíkáte je lepši použit techniky na změnu snu/.Dalším důvodem pro ukončení snu muže byt zajištění čisté vzpomínky na sen – jeho události, myšlenky nebo inspirace. Oddalování probuzení může vést k zapomínání.

 

Všeobecně platí, že činnosti, které ukončují sen jsou opačné k těm, které ho prodlužují. V tomto druhém případě zainteresování vašich smyslů do snové scény činní probuzení méně pravděpodobné. Naopak pro ukončení snu je třeba pozornost od snu odpoutat nepřiklad zavřením oči a ustaneme v jakémkoli pohybu. Například si lehnete na zem a zavřete oči .Můžete se také držet  upřený na jeden bod ve snové scéně /u téhle techniky se muže stát že vás začne dané místo přitahovat a muže dojit i k vytvořeni nového snu kteří se většinou týká objektu na který ste se zaměřily/ .Další metodou na ukončeni snu je myšleni ,když myslíte vaše pozornost se obrací dovnitř a přestáváte tak vytvářet svět okolo vás (alespoň to nečiníte tak aktivně, jako když jste s ním v neustálé interakci). Ignorujte snový svět a myslete na něco úplně jiného, např. na to, co budete dělat, až se probudíte.Nejučenější je myslet na fyzické tělo a na to že pravě leží v posteli,snažte se vnímat pocity z vašeho fyz .těla

 

Falešné probuzení:

 

Když se probouzíte snu, buďte velmi pozorní na falešné probuzení. Pokud je vaše REM fáze stále silná, snová scéna ze které se snažíte probudit může být nahrazena jinou, třeba i tou, že ležíte probuzení v posteli.Opatrně a důkladně při každém probuzení proveďte test reality, abyste se ujistili, zda jste skutečně probudily nebo stále sníte.Někdy je dost problém zjistit jestli to kde se právě nacházíme je realita nebo stále ještě sen ,někdy bývají tyto sny tak stabilní že některé testy reality nemusí vyjit a vše se chová naprosto reálně.Například ráno vstanete oblečete se a pokračujete v běžnejch činnostech a pak se náhle znova probudíte v posteli /restart metrixu / Jednou sem se dostal až do školy zrovna sme měli psát maturitní slohovku už se rozdávali otázky měla přijít řada na mě ale těsně než se mi dostal papír do ruk sem se probudil .Pokud je falešný probuzeni jedno tak se to ještě dá já sem jich jednou zažil asi 9 za sebou pak už sem fakt nevěděl jestli sem v realitě nebo ve snu od té doby sem začal po každým probuzeni provádět důkladný test reality a dokonce sem si dal nad postel pohybovém senzor napojeném na rádio abych zjistil jestli vstávám skutečně nebo ne/ ten senzor tam byl hlavně kvůli cvičeni AC někdy je težké rozpoznat jestli se hýbe tělo fyzický nebo astrální.

 

Můžete dělat všechno 

Respektive všechno co si dokážete představit hlavní slovo zde má myšlenka. Pouhou myšlenkou můžete učinit cokoli,ale i tak je tady par omezujících faktorů a filozofických problémů:

 

Problém energie při  činnostech  v LD

Zjistil sem že v LD můžu provádět různé věci podle množství energie které mam k dispozici

Netuším co je to za energii ale její hladina se dá zvýšit zvýšením bdělosti.Možná že se nejedná přímo o energii ale spíše o hladiny stability snu.Ať je to tak či onak mam činnosti v LD zhruba rozdělné podle náročnosti.v prvním stupni  nejde absolutně nic a jen se můžete pohybovat jak v této realitě v dalším už dou jednoduché věci telekineze,firebally o trochu náročnější je létání .Za nejtěžší považuju materializaci ,teleportaci a přivolání někoho do snu.

Tohle jen suběktivní rozdělní a u vás to muže fungovat upne jinak taky sem zjistil že veškeré činnosti v LD se musí postupně naučit neumíte je hned od začátku třeba než sem se naučil lítat trvalo mi to asi 3LD.Zatím sem mel možnost v LD vyzkoušet tyto činnosti: létáni,firebally a různé energetické a jiné koule,tornádo,neviditelnost,sopka,vytváření klonu,ovládání běhu času,různé zbraně,materializace.průchod zdi,zavolání někoho.dýcháni pod vodou a mnoho dalšího o některých napíši podrobněji v další části.

 

 

Problém bdělostí respektive jasnosti mysli

Co se týče jasnosti lucidních snů, obvykle se nejedná přímo o křišťálově průzračné stavy, během kterých přemýšlíte stejně jasně a bystře jako v reálném životě. Vnímání průměrného lucidního snu se často podobá spíše vnímání reality ve stavu mírného opojení alkoholem. Ve většině případů si lidé uvědomují, že se jedná o lucidní sen, využívají schopností i možností, ale nejsou již schopni jasně vymyslet, co by chtěli opravdu uskutečnit či kam by měli jít. Pro tyto případy je vhodné mít předem připravené tipy, podle kterých se pak následně můžete rozhodovat. Ale na druhou stanu vyskytuji si i stavy vysoce rozšířeného vědomi kdy najednou vše pochopíte.Co se týče kvality snu muže to být jen mlhavý a nejasný obraz nebo muže dosáhnout takové kvality že je reálnejši než tahle realita.

 

Rozšířené vědomí a problém paměti

 

Tenhle problém ne opravdu štve pokud se mi povede v LD nebo AC rozšíření vědomí najednou začnu chápat miliony věcí a souvislostí ale jak se vrátím tak z toho zůstane většinou jen pocit.Vrácení se do normálního stavu vědomi bych přirovnal ke snaze pokoušet se narvat slona do krabičky od zápalek.Mozek na to není zvyklej a nedokáže takový množství informaci pojmout. Jediný řešeni na který sem zatím přišel je vybrat si nějakou krátkou informaci a použit metodu vyfázováni –postupná pomalá změna vědomi doprovázená neustálým opakováním informace aby se kopírovala z jednoho stavu vědomí do druhého.Pokud znáte nějaká metody nebo máte nějakej návrh jak paměť zlepšit tak sem s nima.

 

Měnění snu

Ve snech máme nad lidmi, okolím či událostmi větší moc než ve skutečnosti. Dokonce i v nebdělém snu naše myšlenky a pocity sen významně ovlivňují. Například, představte si, že letíte v letadle. Můžete věřit, že letíte na dovolenou na Havaj a váš prožitek bude příjemný, naplňující vás pocitem představy krásné pláže s bělostným pískem. Na druhou stranu, můžete si ve snu vzpomenout, že se bojíte létání a sen se může najednou změnit v noční můru končící havárií letadla. Pokud letíte v onom letadle v normálním světě, vaše strachy a očekávání nemají naštěstí takovou sílu.

 

Skutečnost, že vaše vnitřní pocity hluboce ovlivňují snový svět, ukazuje jak důležité je být si sám sebe vědom, tak abyste mohli změnit váš celkový náhled a následně i jeho výsledek projevený ve snu. Ačkoliv myšlenky a pocity se neprojevují v "reálném" světě tak výrazně jako ve snu, většina lidí má již zkušenost, že mentální postoj může ovlivnit jaký vliv na ně reálné události mají. Veřejný projev může být velmi ubíjející a nebo naopak motivace na zlepšení. V LD vidíte okamžité výsledky vašich činů (myšlenek), ať zlých či dobrých a tato zkušenost vám může pomoci uvědomit si vaše chování i v tomto světě; zde sice následky nejsou tak hmatatelné, ale princip je podobný. Volba mezi "zlem" a "dobrem" je na vás.

 

Existuje mnoho způsobů jak změnit směr LD. Názory na metody a cíle kontroly snů se ale velmi různí. Na jedné straně je zde tisíce let stará tradice tibetského buddhismu a jeho cvičení, jejichž cílem je úplná kontrola nad snem, kde pak lze měnit vodu na oheň a oheň na sníh… Na druhé straně je zde názor který zastávají některé školy západní psychologie  a to že manipulovat se sny je škodlivé, neboť prostřednictvím snů se reguluje fungování nevědomí nebo způsob komunikace mezi složkami našeho nitra, a že bychom do těchto pochodů neměli zasahovat. Tento názor předpokládá, že nevědomí existuje a je místem, v němž se ukládají zkušenosti a významy. Má se za to, že nevědomí vytváří sen a vštěpuje mu význam, který je buď jednoznačný, zřejmý, nebo skrytý, a že sen je třeba vyložit.

 

Já zastávám názor že na měněni snu není nic špatného právě naopak dá se využít na mnoho hodnotných věcí.U změny snu se ale  vyskytuje ještě jeden filozofický problém o němž pojednává nasledujicí kapitola.

 

Problém zodpovědnosti v LD

K tomuto tématu mě přivedl jeden článek na který sem narazil na netu:

 

Citace časti článku:

 

„Vyvstává také psychohygienická otázka: Lze lucidní sny pojímat jako zábavní lunapark, kde je vše dovoleno, nebo brát tento prostor stejně vážně jako tibetští buddhisté, kteří lucidním snům, na rozdíl od snů nelucidních, připisují karmickou závažnost? Ale ani v těchto věcech není vše ponecháno libovůli snícího.

Ilustrativní je anekdotický příběh indického učitele Nárájany. Ten v lucidních snech začal snovým postavám kázat, že je to právě on, kdo přichází z vyššího světa, do kterého nemají přístup (což mu nevěřili), až založil sektu, kde mu postupně při dalších snových návštěvách přítomní začali sloužit a klanět se mu. V jednom snu se již jako fanatický mocný guru dostal mezi staré jogíny, z nichž mu jeden sdělil: "Jakým právem nás nazýváš snovými postavami a sebe naším stvořitelem? My jsme stejně tak stvořitelé tebe. Všichni jsme na jedné lodi a ty nemáš co tvrdit, že tvá existence je výše, než ta naše. jestliže si ovšem přeješ, abych tě přesvědčil o svém tvrzení, mohu ti ukázat stvořitele nás všech, tedy tvého, stejně tak jako našeho." S těmi slovy přistoupil k Nárájanovi a praštil ho po hlavě svou těžkou holí. Poté se Nárájana probudil ve své posteli se značně rozpačitou myslí.“

 

Toto nás tedy přivedl k otázce jak se tedy vlastně v LD chovat narazil sem na hode názoru

V některých doporučují do snu vůbec nezasahovat a v jiných naopak absolutní svobodu v jednání a dělat cokoliv nás napadne.Já se kloním ke střední cestě podle mě mají ti buddhisti pravdu pokud jsme bdělí měli by jsme nést zodpovědnost za své činny /jestli je tomu skutečně tak to už je druhá otázka/ nikdy nemůže vědět jestli svět ve kterém se v LD nacházíme je jen naší představou nebo skutečně někde existuje nezávisle na nás./ Jak zjistit jestli je to jen naše představa nebo to skutečně někde existuje v knihách C.C sem nasel jednu metodu máme v LD zakřičet že chceme vidět energii.Pokud ji nevidíme tak je to jen naš sen /vidíme energii jen kolem sebe./ Proto bych doporučil chovat v LD slušně což se bohužel lip řekne než udělá protože často jednáme v LD dost emocionálně. Ale zas na druhou stranu  vidím jako lepši se vyblbnout /zbavit se emocionálního náboje a prožit své skryté touhy ,nejlepší je aby nevznikaly ale to je hodně náročný// v LD které je v naproste většině případu  tvořené jen naši představivosti než udělat nějakou blbost tady.

 

Podrobnosti a rady k par zajímavým činnostem co můžete provádět v LD

Létání

Létaní je jedna z nejúžasnějších věcí LD je to čistě vyjádření svobody, když je LD dost kvalitní tak cítíte i odpor větru a paprsky slunce na tváři.Jeden z mých nejsilnějších zážitku z LD byl když sem letěl v podobě orla nad mraky proti zapadajícímu slunci a cítil sem každý detail.

Jako všechny činnosti  v LD i létání se nejspíše bude muset naučit asi nejlepší je začít od velkých skoků ty dou poměrně snadno /někdy sou pravdu velké i 200m J/.Moje začátky z létáním byli docela drsný prostě sem se rozběhl a skočil většinou sem se jen rozplác o chodník občas je problém v tom že v LD je bolest poměrně reálná.Po několika neuspěných pokusech se mi povedlo vznese ale asi v 15m sem narazil na nějakou hranici a nemohl sem se dostat víš časem sem v dalších LD sem narazil ještě na 2 podobny hranice jedna byla kousek pod mraky a druhá nad nimi a ta mi bránila v letu do vesmíru naštěstí šli všechny postupně překonat ale dodnes nevím jestli to byl blok v mysli nebo to bylo způsobeny nedostatkem energie.Z energii bývá někdy dost problém když není tak se prostě do vzduchu nedostanete jednou mi tato energie došla v pulce letu a spadl sem asi z 200m na beton ještě že sem jenom oklepal sem se a šel sem dál J.Stylu létání je taky celá řada mezi základní patří plváni a styl superman zatáčet a ovládat rychlost můžete bud přímo myšlenkou nebo polohou těla a hlavně rukou časem  můžete dělat i různé akrobaticky kousky.Co se rychlosti týče někdy se vyskytuje omezeni za kteří je težký se dostat mě pomohlo se zaměřit na nějakej vzdálenej objekt a tem mě jako kdyby začal přitahovat ale tuhle metodu používám jen když nedokážu zrychlit normálně mu rekord je odhadem 91 200 000 Km/h to sem byl za 15s na Měsíci.Letěl sem i rychlejš ale to už bylo na mezihvězdnejch vzdálenostech nebo se jednalo o teleportaci.

 

Změna snu

Pokud chcete změnit svůj sen a ocitnout se někde úplně jinde,můžete zkusit některou z následujících metod.Já většinou zástavám v prostředí kde sen začal a to kvůli tomu že změna snu nese docela vážné riziko probuzeni Při změně  sen většinou  zčerná a pokud se nedokážete pořádně soustředit a vizualizovat prostředí tak vás to probudí .To jak se vám tato změna bude dařit závisí na spustě věcí, na vaši praxi nadáni použité metodě…

Asi největší problém je se dostat na nějaké konkrétní místo mě to hodí většinou na místo které je mu podobné.

Metody:

Přání

Nejednodušší metoda proste si prejte žmenu snu a vizualizujte si prostředí taky pomůže když záměr řekněte nahlas.Není to nijak extra učinné ale zas u toho není tak velké riziko probuzení.

Otáčení

Velmi učinná metoda slouží k prodloužení snu většinou právě způsobí změnu prostředí

Bohužel je tu docela velké riziko probuzeni tuto metodu používám jen na konci LD když cítím že se začíná rozpadat důležitý je mít silnej záměr dostat se do dalšího LD a nejlíp si ho stále nahlas opakovat.

Ztráta zrakových vjemů

Tuhle metodu nemám moc odzkoušenou je u ní velký riziko probuzení ještě vetší než u otáčení je založena na ztrátě zrakových vjemu a následně vizualizací nového prostředí.Můžete se třeba podívat hodně zblízka na nějakej objekt aby zakrýval celý zorný pole dat ruce před oči,zavřít oči.Pokud se rozhodnete pro tuto metodu tak je asi nejlepší dat ruce před oči pokud použijete zavřeni oči tak hrozí že při jejich otevírání otevřete i oči fyzické. 

Metoda dveří

Proste najdete nějaký dveře a představte si za nima požadovaný prostředí …dveře otevřete a vstupte.

Metoda portálů

Pro změnu snu použijete nějakej portál muže to být cokoliv od obrázku na zdi  přes televizi až po  nějakej portál ze hry nebo Sci-fi  já sem zkoušel nepřiklad Stargate /ten průlet červí dírou nemá chybu/.Velice dobrá metoda je použiti televize můžete přepínat kanály a až najdete vhodnej tak skočíte to obrazovky doporučuji domácí kino usnadní to vstup z normální TV sem měl trochu problém zasek sem se .Další výhodou této metody je že vide kam jdete vidíte prostředí před sebu a taky není nutný ani na okamžik přijít o zrakový vjemy .

Procházení zdí

Další možnosti je projit zdi a představit si prostředí na druhé straně.

Létání

Má několik variant

-vletěni  do mraku tím ztráta zrakových vjemů

-doletět na žádaný místo /dobře se hledá z oběžný dráhy J/

-vyletět dost vysoko aby nesel rozeznat povrch představit si jinej a vrátit se

 

Dopravní prostředky

Nastupte třeba to taxíku,autobusu,vlaku ,letadla…a nechte se odvést tam kam potřebujete

 

Změna snu pomoci bytosti

Někoho poproste ať vás tam přenese

 

Zaměření se na objekt ze snu

Tuto metodu sem našel v knize od Carlose Castanedy de o to zaměřit se na nějaký objekt ze snu a upřeně se na něj dívat /naopak normálně při LD se má na vše dívat jen letmo/

Většinou vás ten objekt pak začne přitahovat muže vás urychlit na dost velkou rychlost nebo což nás teď zajímá dojde k vytvořeni nového snu který se týká daného objektu.

Teleportace

Teleportujete se na místo kam chcete.Bohužel tohle mi stále nejde.

 

Materializace

Materializace /tvoření věcí už patři mezi ty trochu těžší činnosti ,materializovat můžete cokoli muže to byt nějaká drobnost nebo třeba celá planeta.Nejlepší je začít to zkoušet na nějakejch malejch obětech a pak přikročit k něčemu těžšímu třeba si přičarovat Ferrari J.Vlastni tvoření věci je asi nejjednodušší pouhou myšlenkou ale někdy to nestačí  a chce se to pořádně soustředit a vizualizovat si objekt taky pomůže když přání řeknete nebo ještě lip zakřičíte ,nebo si vytvořit nějakou básničku : Nyní dej mi sílu, ať ji cítím až do kostí morku,

dej mi moc vytvořit přede mnou postel a v ní holku.

:D /já sem to nevymyslel/.Taky si dávejte pozor co si přejete a přání přesně formulujte.Dost pomáhá když se při materializaci na materializovaný objekt /místo kde má vniknout / nedíváte pokud je to něco malího tak si představte že objeví pod vašimi dlaněmi pokud se jedná o větši objekt tak si ho představte za zády nebo někde za rohem ,za kopcem…prostě někam kde nevidíte tohle se dělá proto že mozek není zviklej aby se věci jen tak objevovali před očima a většinu proti tomu dost protestuje.Naštěstí mozek si časem zvykne musíte ho přimět k tomu aby si myslel že je to naprosto normální-

Taky tomu pomůže dívání se na sci-fi,ale má to malej zádrhel mě třeba lítání a házení fireballu přijde naprosto normální a ve snu si prostě neuvědomím že je to sen.U materializace taky hraje významnou roli hladina energie kterou právě máte.Stejná pravidla jako pro materializaci platí i pro „drobné“ žmeny ve snu.

Ale de to jak kdy někdy je vytvářeni věci a přetváření dost snadné můžete utvářet celou krajinu vytvářet hory posouvat slunce po obloze /začalo se stmívat a to mě naštvalo/ Nebo si třeba připravit dobrou večeři chutná velice reálně a co je hlavni nemá žádný kalorie. 

Snové bytosti

Průvodce

Procházeni zdí

Tady je víc možností muže třeba zkusit položit na zeď ruce a představit si ,že je jako nějaká kapalina a vy do ní strkáte své ruce.Taky se můžete něco jako odhmotnit. Pak si všimnete, že se to děje doopravdy a stačí pak vejít celý někdy to de upně snadno jak kdyby to byl vzduch někdy naopak hodně ztuha jak nejakej hodně hutej gel. Až se to naučíte, pak to nemusíte dělat tak zdlouhavě. Stačí jenom vletět do zdi a vědět, že skrz ní prostě projdete.Už se mi taky jednou stalo že sem chtěl proběhnout nějakou výlohou a nějak to nevyšlo a tu výlohu sem se rozplác ale to se stalo jen 1 vetešinou bez problému projdu přadně zed  probourám J

Proměna

Bilokace

Změna pohledu

Sdílené sny

 

O toto téma se zajímám již delší dobu výsledky zatím  bohužel nic moc .

Zkoušel sem několik metod které vám zde ve zkratce popíšu:

 

1,

Dostat se na nějaké specifické místo určené právě na schůzky v LD mezi tyto místa patří například Astral Pulse Island API http://www.astralpulse.com/astralpulseisland.html

Nebo Lucidcrossroads -LC. http://www.lucidcrossroads.com/ .Zkoušel sem se tam dostat  moha různýmy způsoby povedlo se mi to asi 2x ale vždy jen na  pár vteřin.

 

Zkoušel sem nepřiklad vizualizaci a vstoupeni do obrazu ale to my moc nešlo nejdříve sem se snažil dostat na API ale později sem to změnil na LC kvůli snadnější vizualizaci .Ale z vizualizaci byl stále problém tak sem to  vyřešil tak že sem si dal obrázek LD na plochu a další sem přilepil na strop a nastavil malou žárovkou aby byl osvětlen pouze on a okolí bylo tmavé.Toto mělo pomoct ve vrytí obrázku do paměti na obrázek na stropě sem se díval před spaním a měl i další využití chtěl sem ho zkusit použít jako portál při AC což se mi i povedlo /při 3 pokusu/ .Dále sem zkoušel metodu dveří a vytváření různých portálů,využití básničky..

/o těchto metodách podrobněji v další části/

 

2.Zavolat někoho do snu případně se dostat do jeho snu

Můžu z vlastní zkušenosti potvrdit že to je možné je ale bohužel taky velmi obtížné a vyskytuje se zde hned nekolik závažných problémů:

 

Problém klonů

Většinou se stane že i když někoho zavoláme do LD tak se neobjeví on ale pouze jeho snový klon vypadá stejně a většinou se i stejně chová.Dokonce se s nim dá i poměrně dobře komunikovat a užit spoustu srandy.Problém je v tom že nevíte jestli to je klon nebo skutečná osoba asi nelepši metodu jak to zjistit je kontrolní otázka na které se předem domluvíte a odpověď si můžete později ověřit což částečně řeší i problém z paměti protože stačí když si LD bude pamatovat jeden.Otázka by měla být jednoduchá a odpověď snadno zapamatovatelná já sem například domluveném že se zeptají na jméno mé sestry.

 

Problém paměti

Asi největší problém čím víc lidí se sejde tím větší sou potom okna pozorovali sme to všeci co sme se o setkáni pokoušeli ráno byl problém si vybavit i obyčejnej sen prostě důkladně vymazáno po skončení setkáváni se paměť na sny okamžitě vrátila do normálu.Asi se jedná o nějaký ochranný mechanizmus o mozek prostě takové informace odmítne a smaže o nich veškerou stopu.Naštěstí se to časem zlepšuje nejdříve si pamatujete většinou jen nejasnej pocit že ste z někým mluvily a že se něco dělo později i nějaké útržky .Dokonce sme si dělali srandu že sem se sešli v LD protože všeci měli okno až na jednoho kteří si pamatoval aspoň par útržku proto taky nemá moc smysl zkoušet se setkat z někým kdo se LD nevěnuje z největší pravděpodobnosti by si nic nepamatoval.

 

Problém času

Čas si vymysleli lidé, aby věděli, od kdy do kdy a co za to.
Jan Werich 


Tento problém spočívá v tom že každý sní v jinou dobu a to znesnadňuje setkáni.Tento problém se mi  povedlo vyřešit docela šíleným způsobem využil sem toho že v astrálu neexistuje čas tak jak ho běžně známe.takže se můžeme sejit z někým kdo sní v upně jinou dobu.Tento postup otvírá ale pár docela závažnejch problému původně sem ho plánoval jen tak aby to usnadnilo setkáni během noci kdy se nekryjí REM fáze ale trochu se to zvrhlo.

Stalo se že se mi povedlo setkáni ve snu ale každý z nás se tento sen zdál  jiný den.Právě toto způsobuje menší problémy z kauzalitou a otvírá nám možnost potkat se třeba sami ze sebou z budoucnosti.

 

Metody které používám na setkáni ve snu:

 

Zavolání

Nejjednodušší metoda jen stačí zařvat jméno a dotyčného a on se tam objeví můžete zaráz zavolat i vteši skupinu lidi já sem takhle jedou zavolal at přijde kdo chce pokud nemá negativní umysli a objevilo se tam asi 30 lidi začali se objevovat různě na obzoru vycházeli ze dveří z různých uliček..většinou se nestane aby se vám objevil někdo přímo před nosem.Vůbec nemám ponětí jestli to byli klony nebo ne většinu z těch lidí sem vůbec neznal /v LD můžete vypadat upně jinak než ve skutečnosti ale de vás rozeznat podle specifické energie/ no co když už tam bylo tolik lidi tak sem uspořádal menší párty.Dokážete si představit party za využití možností LD

Nejdřív sem materializoval nějaký jídlo a pití zařídil hudbu a pak pokračovala zábava učil sem je různý schopnosti…

 

 

Metoda dveří a různých portálů

Jednoduše otevřete nějaké dveře a za nimy si představíte dané místo nebo člověka.

Bohužel tahle metoda mi moc nejde a většinou u mě způsoby probuzení protože vstoupím jen do tmy je to asi kvůli nedostatečnému soustředění.Dal sem zkoušel použít různých portálu bud je vytvořit jen tak v prostoru nebo projít třeba přes nějakou obrazovku tohle je dobra metoda na žmenu snu materializujete si domácí kino a pak jen přepínáte programy až najdete vhodný místo tak jen vstoupíte do obrazu.Ještě sem zkoušel stargate aktivoval sem ji a poslal sondu abych zjistil jestli byla adresa správná pak sem branou prošel ten průlet červi dírou je velice efektní.

 

Básničky

Většinou nefunguje přivolání kvůli nedostatečnému soustředěni tento problém sme zkusily vyřešit pomoci básničky na kterou se člověk při odřikávání musí soustředit,básnička taky specifikuje co přesně chceme.Tu je pár verzi kteří sme stvořily.

 

Nechť přátelé překročí propast bezednou

a naše mysli překážku rozetnou.

At přenesou se v prostoru i čase

At setkáme se spolu zase.

Zjev nyní přátele přede mnou

nevytvářej jen nemyslící klony

v jednom snu ať jsem já i oni

 

 

Nechť přátelé překročí propast bezednou

a naše mysli překážku rozetnou.

Ať přenesou se v prostoru i čase

At setkáme se spolu zase.

Nevytvářej iluzi, propoj snové světy,

nyní zjev mé přátelé skrze tyto věty.

 

Nechť má mysl překročí propast bezednou

a světelné louče tmu rozetnou.

At nevytváří iluzi, propojí snové světy,

vezme mě na Lucid crossroads skrze tyto věty.

 

Z těmito básničkami mám par zajímavejch příhod nejdříve je nutné se je naučit aby sme si na ně v LD vzpomněli.Poprvé my to dělalo docela problém ale nakonec sem to v LD nějak poskládal dohromady.Po odříkání básničky mě začala táhnout nějaká síla snovým prostředím stále sem zrychloval pak sem letěl temným prostorem pote sem se bohužel pro budil.Další pokus probýhal podobně tentokrát mě to někam hodilo ale zůstal sem tam jen pár vteřin a probudil sem se.Asi nejzajímavější příhoda se mi stala když sem se jednou pomocí básničky snažil zavolat sunnyho najednou mě to někam hodilo vyděl sem jakousi třídu a v pozadí otevřený portál do mého snu.Byl sem v tele ale nemohl sem ho ovládat se  sem pouze pozorovatel stále sem měl zachovanou luciditu.Další den sem se o tom bavil ze sunnym a zjistily sme zajímavou věc já sem byl doopravdy v jeho snu ale problém byl že v jeho těle.

On to měl ještě poněkud komplikovanější dostal se do mího snu do mího těla a zároven vnímal

I svoje tělo ve svém snu a mohl s ním pohybovat.Měl menši smyslový chaos protože se mu obě situace překrývali.  .

 

 

 

Komunikační sít

Tato metoda  mě napadla po jednom snu kde mi vyskočilo okno jak z ICQ z nějakou  zprávou.Ted trochu podrobnosti o metodě předpoklad byl asi takový že by bylo snadnější navázat pouze komunikaci mezi sny než se snažit přímo o přenos osoby do snu.Napadlo mě udělat komunikační sít podobou ICQ prostě vám v LD vyjede nějaká tabulka ze seznamem lidi a jejich statusem jestli zrovna spi atd. Potom vybereme osobu a otevřeme komunikační okno bud textové /textový se moc neosvědčilo kvůli problému ze čtením v LD/ nebo video

Volanému se ve snu objeví tabulka z příchozím hovorem a jestli ji chce přijmout pokud přijme otevře se vlastní komunikační kanál.Komunikační okno se muže případně zvětšit a použít jako portál.

 

Záznam z jednoho pokusu:

 

sakra asi před minutou sem se vrátil z LD zkoušel sem tu komunikaci bohužel než sem to stihl pořádně odzkoušet tak sem se probudil.Stal sem v místnosti a řekl komunikační okno na zdi se objevilo tak 20x20cm chtěl sem ho ještě zvětšit ale to nějak neslo nakonec sem na to kašlal že to není tak důležitý a že s tím nebudu ztrácet čas.Okno melo hnědou barvu a melo podobnej styl jak ICQ ale byl tam načtenej jen jeden človek a u něj byl červenej puntík a nápis že zrovna spi.Pak sem řekl načíst všechny uživatele seznam se zvětšil tak 40 položek možná víc.ale vyděl sem jen zeleny a červeny tečky tak sem řekl zobrazit jména.Vedle teček se zobrazili i jména Začal sem se posouvat seznamem a díval sem se komu zavolám.Pak sem si vzpomněl na sunnyho a rek sem něco jako je sunny online ale než se stihlo okno zobrazit tak sem se probudil.V tom seznamu bylo dost známejch lidí bohužel sem si nestihl zapamatovat kdo přesně jediný jméno který si pamatuju je Alzi.

 

Prima komunikace se zatím nepovedlo ale par lidem se zprávy ve snu objevily chce to ještě hodně testováni pokud by to fungovalo dali by se takhle posílat informace přímo do mozku druhé osoby . 

 

Z LD do OOBE

Spojitost LD a AC jejich rozdíly a přechod mezi nimi

 

Podle mě probíhají sny v něčem co by se dalo nazvat naší soukromou časti astrálu kde účinkem myšlenky na astrální látku vytváříme prostředí toto prostředí se skládá z různých myšlenek toho co sme viděli dělali v poslední době a dokonce i toho co teprve dělat budeme –utržků budoucnosti.Tyhle sny tvoří naprostou většinu další možností je že prostředí ve kterém se ve snu pohybujeme existuje nezávisle na nás at už jako skutečná realita nebo jen v záměru někoho jiného.Rozdíl mezi snem a LD je v tom že v LD smě bdělý to nám taky umožňuje se dostat cíleně do jiných částí astrálu.Rozdíl mezi  AC a LD vidím v tom že pří AC máme větši svobodu pohybu a pohybujeme se zejména ve světech již vytvořených.Další rozdíl je v hladině bdělosti a v tom že v AC se zejména pohybujeme v energetickém těle /v LD sice taky ale tam ho pavužejem za fyzické/

Samotné rozeznání AC od LD je v některých případech velice obtížné já mám v AC jiný pocit než v LD a činnosti tam taky probíhají trochu jinak například je docela velký rozdíl v lítaní v LD a AC.U AC pokud se pohybujeme po fyzické sféře si zjískané informace můžeme ověřit kdežto u LD je to jen naše představivost /i v LD se můžou vyskytovat reálné prvky/Problém je taky v tom že přechod mezi AC a LD je velice snadný stava se mi docela často že když mam LD dojde k tvz. Alenka efektu nebo k částečné ztrátě bdělosti a ocitnu se v LD.Také by se to dalo vysvětlit nedostatečným naladěním

Signál se prostě začne rozladovat a začnou se tam objevovat věci co tam nepatří.

Přechod z LD to AC můžete udělat bud přímo například pouhým přáním,vletěním do mraků,zavřením očí… nebo nepřímo že se probudíte to tranzu a následně opustíte tělo.

Mám více zkušenosti z 2 metodou přišel sem náhodou na jeden způsob kterej mi v tom dost pomáhá.Jednou sem v Ld natáhl ruku do dálky a po probuzení sem cítil že je hodně uvolněná když se mi to stalo i podruhy napadlo mě že by se toho dalo využit.Na konci LD sem požil metodu točení z menši upravou musí se co nejvíc natáhnout a překroutit tělo.Potom sem se probudil dokonale uvolněný v tranzu a opuštěni těla bylo jen otázkou par vteřin jen sem se zasekl za nohy ty nebyli dost uvolněné ve snu sem je dostatečně nenatáhl a nepřekroutil tak sem je musel prodýchat.Mám takovou hypotézu že toto nataženi a překroucení změní tvar astrálního těla a to pak přesně nedosedne do fyzického í tím se usnadní následná projekce.

Par zajímavejch jevů:

 

Energetická vlna

Tento zvláštní jen se vyskytuje při vstupu do LD nebo při prudkém zvýšení bdělosti například po podívaní se na ruce. Projevuje se to jako energetická vlna procházející tělem někdy v podobě mravenčeni nebo elektřiny většinou dojde i zlepšeni kvality snu.Stávalo se mi to hlavně ze začátku ted se to vyskytuje méne častěji a je to podstatně slabší.

 

Vítr

Je to zvláštní síla zabraňující v pohybu dala by se přirovnat k větru nebo nějakému energetickému poli.Z touto silo sem se setkal několikrát většinou mi zabraňovala v letu bud se letělo hodně blbe a způsobovalo to bolest v rukou nebo bylo létání úplně znemožněno a při pokusu sem se rozplácl o chodník.Po par neuspěných pokusech o let se přišel na zajímavou věc pokus sem se otočil lítat šlo normálně a tahle sila mě dokonce vyzařme urychlovala.Docela by mě zajímal původ této síly a její účel možná mě měla nasměrovat určitým směrem.

                                     

Vidění budoucnosti

"Lepší, než předvídat budoucnost, je tvořit ji." 

Z tímto jevem se setkávám v LD i obyčejných snech poměrně často většinou sou to různé útržky denních činnosti kousky filmů které sou zakomponované do snu, je jich mnohem

víc ale většinou sou hodně symbolické a všimnu si jen těch nejvýraznějších  .Občas se taky stane že vidím budoucnost zcela jasně do nejmenších podrobností a ber symbolu to se mi stalo jen párkrát a trvalo mi celej den než sem z toho vzpamatoval.Bohužel při spontánním viděni budoucnosti sou nejlíp vidět věci z nejsilnější energií /silné emoce,smrt./Jednou sem se vzbudil a mel sem hode nepříjemnej pocit proste sem naprosto jistě věděl že se někomu něco hrozného stalo později sem se dozvěděl že zemřel strejda.O cíleně vidění budoucnosti sem se zatím nepokoušel ale takový čísla do sportky by se docela hodily .Taky sem přemejšlel jak je předpovídaní budoucnosti možný podle newtnovské fyziky by stačilo znát polohu,směr a rychlost každé částice a mohli by sme předpovědět budoucnost ale kvantová teorie naopak říká že budoucnost předpovědět nemůžeme že můžeme předpovědět jen pravděpodobnostní výskyt určité budoucnosti /jo to založeno na principu neurčitosti kvantovém měření/ .Z toho by vyplývalo že budoucnost kterou vidíme není absolutní je jen jednou z mnoha ,je tou v dané chvíli nejpravděpodobnější.

d


.
Made by ATA 2007
Orlin1@seznam.cz ICQ 345-169-964